Dopis ze Švédska

7-8 2007 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

...díky za poslední ČD. Krásné a zajímavé články - jako vždy - paní profesorky Volfové, ale i jiné stejně dobré. Závažný článek Čestmíra Hofhanzla "Česká republika nebude právním státem dokud se nevymaníme z komunistické kultury" má cenu zlata. Odhaluje o nás to podstatné. Inspiroval mne i k následujícím úvahám o našem národním charakteru a naší historii.

Článek o nás odhaluje naše slabé stránky, lidskou nezralost levičáků, kteří nechtějí pochopit, jakému gigantickému celonárodnímu neštěstí napomáhají, stejně jako i politickou nepoučitelnou naivitu uvnitř pravého bloku. Ten zase odmítá pochopit, co se vlastně děje. Závěr, který si musíme vyvodit, je, že nepochopení nutnosti zákazu komunistické strany je projevem naší nezralosti. Jsme národem sice většinou inteligentním, ale beznadějně demoralizovaným, dezorientovaným, nehotovým. Výjimky, bohužel nejsou natolik četné, aby tuto neblahou skutečnost nepotvrzovaly.

Pomyslíme-li na tu Masarykovu lhůtu 50 let danou českému národu k nalezení své identity, bude se nám asi zdát příliš krátká. Generační posuny uvnitř české mentality, generační výměny politických garnitur, jak to pěkně vyjádřil ve svém rozhovoru v ČD M. J. Stránský, jsou pro nás nezbytným předpokladem ke změnám k lepšímu.

K národní identitě patří něco, čeho se nám nedostává - morální kvality. Jsou totiž základem kohokoliv a čehokoliv. Tedy národní identita jako projev národního charakteru - zralého vyhraněného národního charakteru.

Krásná slova, jsme z nich moudří? Zralý národ je ten, jehož průměrný malý člen je zcela samozřejmě, spontánně ochoten dopřát svému spoluobčanovi co jeho jest, přát mu bez závisti jeho úspěch, jeho přednosti, je ochoten spíše dávat než brát.

Jak mnoho z nás, malých Čechů je k tomuto ochotno? Tady je možná ten počátek zla, které nám brání ve štěstí.

Vyhraněný charakter má ten národ, jenž ve své zralosti z důvodu svého dobrého srdce a přejícnosti dospěl k jasně vysloveným zásadám a názorům o životě, světě, společnosti.

Názorově byl náš národ bohužel roztříštěn a rozdělen už od doby husitské, což nám, bylo historicky spíše na újmu. Ušlechtilých názorů a učení se v průběhu naší minulosti vyskytlo možná dost, nikdy se však nestaly trvale majetkem širokých mas. (Výjimkou bylo například hnutí utrakvisticko-českobratrské po době husitské, ani to však nevedlo k trvalejšímu vnějšímu úspěchu. Další výjimkou u nás bylo nadějné sokolské hnutí stejně nespravedlivě brutálně postižené za komunismu. Naše velká šance do budoucna je, že se toto nesmírně tvárnící, ušlechtilé hnutí Sokola opět rozšíří.)

Ivan Trefný

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012