Schwarzenberský palác s barokním uminím

7-8 2007 Kultura česky
obálka čísla

Od prvního jarního dne příštího roku bude jeden z nejkrásnějších paláců Prahy na Hradčanském náměstí po letité rekonstrukci otevřen znovu veřejnosti. Budeme zde moci spatřit novou expozici NG pod názvem Baroko v Čechách.

Rozsáhlý renesanční objekt Schwarzenberského paláce s barokními prvky byl postaven v letech 1545 - 1567 Agostinem de Galli pro Jana ml. Z Lobkovic. Koncem 16. století majitelé o palác přišli konfiskací a jeho držení přešlo na Rožmberky, později na Švamberky, Eggenbergy, posledními byli Schwarzenberkové. Začátkem 18. století vznikly barokní úpravy Mancantonia Canevalleho, později Tomáše Haffeneckera (dle návrhu A. E. Martinelliho). Přelom 18. století a první polovina století následného přinesla klasicistní úpravy. V letech 1871 - 1893 byla poprvé obnovena sgrafita (dle návrhů Josefa Schulze), podruhé v padesátých letech 20. století.

Výstavní činnost paláce zahájilo v roce 1910 svými sbírkami Technické muzeum, ve druhé půli 20. století tu byla expozice historického muzea. Roku 2002 Ministerstvo kultury ČR palác bezúplatně převedlo pod Národní galerii v Praze (s plným právem s objektem hospodařit). V témže roce proběhla předprojektová a projektová příprava, předcházející po zaregistrování souhlasu k zadání realizace oprav. Dovolíme si důležité udaje: celkové prostředky na rekonstrukci byly stanoveny na 261.748.000,- Kč. Komise pro posouzení a hodnocení nabídek v rámci veřejné obchodní soutěže na dodavatele stavby vyhodnotila nejvhodnější nabídku Unistavu, a.s. Brno., architekt. a projekt. řešení rekonstrukce bylo svěřeno Projektovému ateliéru pro architekturu a pozemní stavby, s.r.o., výkon zajistila firma Typaz, s.r.o. Kontrolu nad průběhem prací zajistil Národní památkový ústav-územní pracoviště Praha. Výsledkem rekostrukce je 4009 metrů čtverečných prostor (oproti předpokládanému dvoutřetinovému prostoru), k nimž je vybudováno potřebné zázemí (vědecká pracoviště, restaurátorské dílny, kanceláře). Nejvíce pohltila vlastní stavební a technologická rehabilitace objektu, méně projektová a inženýrská činnost, archivářská technologie a archeologický průzkum. Velmi dobrou spoluprací všech účastníků je velmi zdařilá rekonstrukce paláce s minimální změnou či výměnou materiálů: např. původní dřevěné podlahy se po rozebrání zbrousily a položily zpět, a ceny z víceprací: např. dodatečná projektová změna využití půdních prostor a záchrana jeho renesančního krovu rozpočet sice navýšily, ale kapacita výstavní plochy se zvětšila o dalších 509m2. Zkušební provoz (do jara roku 2008) prověří všechny složky zrekonstruovaného objektu, včetně například původní šachty (dnes prostor pro bezbariérový vstup a výtah) apod.

Novou stálou expozici BAROKO V ČECHÁCH ve zrekonstruovaných prostorách Schwanzerberského paláce připravuje Národní galerie (ve spolupráci s prestižními domácími institucemi, farnostmi i soukromými zapůjčiteli) na 20. března 2008. Ve třech podlažích, pod nově zrestaurovanými nádhernými nástropními malbami na plátně i mezi stěnami renesančních maleb bude 160 plastik a 280 příkladů pozdně renesančního a barokního malířství, vytvořených od konce 16. do konce 18. století na teritoriu zemí Koruny české. V části přízemí nás při vstupu uvítají mistrovská díla M. B. Brauna, doplněné sochami F. M. Brokofa ve třech sousedních prostorách (dle chronologie baroka raného, vrcholného a pozdního). Sousední skicarium představí dochované příklady dílenské praxe uměleckých ateliérů především 18. století. Hlavní expozice 1. a 2. patra paláce s nejkvalitnějšími artefakty (přenesenými z kláštera sv. Jiří) bude koncipována v posloupnosti slohových cyklů od pozdní renesance: umělci na dvoře císaře Rudolfa II. až po barokní kolekci sklonku 18. století, se všemi velkými jmény umění 17. a 18. století: H. von Aachena, B. Sprangera, R. Saveryho, M. Willmanna, J. K. Lišky, V. V. Reinera. A. Kerna. J. P. Molitora, N. Grunda. S důrazem na klíčové zjevy materiálových linií a plastiky: K. Škrétu a P. Brandla. Ve vzájemné i záměrné konfrontaci vyniknou dvě samostatné obsáhlé kolekce: poprvé vystavené portréty P. Brandla a J. Kupeckého. Dobovou oblibu šlechtických obrazáren připomene protejšková instalace krajin, zátiší, figurálních kompozic, včetně sochařských kusů z bronzu, slonoviny, želvoviny, mramoru, alalbastru. Řadu autorů 18. století doprovodí ukázky drobné řezby I. F. Platzera, J. A. Quitainera, P. Prachnera ad. ve vitrínách.

Máme se opravdu nač těšit!

Osa

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012