650 let nejkrásnějšího mostu

7-8 2007 Aktuality česky
obálka čísla

Zdá se, že hodina, kterou vypočetli astrologové Karla IV. jako ideální pro založení Karlova mostu, byla opravdu šťastná. Historie mostu je spojena s magickou numerickou řadou v pořadí 1,3,5,7,9. Základní kámen byl proto panovníkem položen v roce 1357, 9.7. v 5 hodin 31 minut. Druhá verze praví, že přesný čas položení kamene byl určen příznivou konstelací Slunce se Saturnem.

Most spojuje obě části města - a tím i lidi - už šest a půl století. Již za krále Karla významná stavba, dnes jeden z nejkrásnějších, nejstarších a snad i nejfrekventovanějších mostů Evropy, se může pyšnit opravdu významnými jezdci a chodci. Po historické plejádě panovníků českých a rakousko-uherských, směřovavších k Pražskému hradu nejspíše v kočárech, obdivuje i dnes krásy Karlova mostu a jeho věží při státních návštěvách značný počet korunovaných hlav evropských i mimoevropských. A ještě větší je jistě počet procházejících se prezidentů, předsedů vlád a dalších činovníků světových v doprovodu těch našich. A úplně největší jsou procesí štěbetajících a žasnoucích turistů domácích i zahraničních.

Stavbu Karlova mostu měl na starost Petr Parléř (bylo mu 24 let, když začala), ale most byl zcela dokončen až po jeho smrti. Je dlouhý 515,76 m a široký 9,5 m, tvoří jej 16 oblouků a zdobí 30 soch a sousoší z 18. století od předních barokních sochařů (bratři Brokofovi, Matyáš Braun, Josef Max a dašlí.) Výška nad průměrnou hladinou vody je asi 13 m.

Karlův most je ohraničen na východě Staroměstskou mosteckou věží, klenotem gotické architektury, považovaným za nejkrásnější středověkou věž v Evropě, kterou rovněž navrhl Petr Parléř. Na západě pak Malostranskou mosteckou věží z doby vlády Jiřího z Poděbrad. Tehdy na mostě stála i králova jezdecká socha. Smutnou výzdobou později byly zavěšené hlavy dvanácti z 27 popravených českých pánů v roce 1620.

Most však zažil i návštěvy nevítané - například v roce 1648 švédská vojska, která ke konci třicetileté války vtrhla do Prahy. Přímo na mostě se odehrála strategická bitva. Z obsazené Malé Strany se Švédové na Staré Město tehdy nedostali. Bitvu si lze představit při pohledu na působivé 10,5 metru dlouhé diorama od Karla a Adolfa Liebscherových v petřínském bludišti. Byl při ní poškozen i Bruncvíkův předchůdce - kamenný rytíř Roland. Socha Bruncvíka, která jej pak nahradila, dala vznik legendě o zakopaném meči na mostě.

Bitva se Švédy zničila původní výzdobu mostu, ale stavbě samotné neuškodila. Teprve povodně v roce 1784 (konstrukční práce vedl inženýr Herget - po něm Hergetova cihelna) a pak ještě 1890, kdy se zřítily dokonce tři pilíře a vypadalo to, že škody jsou nenapravitelné. Nicméně za dva roky most znovu sloužil. Zajímavé je, že při opravě po povodni byl v mostovce skutečně objeven velký zrezivělý meč. Generální rekonstrukce Karlova mostu v letech 1965 - 1978 zabránila pomalému narušování materiálu dešťovou vodou spolu s posypovou solí. Od jejího ukončení slouží most pouze pěším, zatímco pamětníci vzpomínají ještě na tramvaje.

Kdo se chce dozvědět o staleté historii mostu víc, může zajít do nově otevřeného Muzea Karlova mostu na Křižovnickém náměstí, či nastudovat spousty literatury. Nejlepší je někdy ale nechat se unést magií okamžiku. Ti, kdo se chtěli připojit k oslavám 650. narozenin mostu pořádaných pražským magistrátem i dalšími institucemi, měli ve dnech 6. - 9. července řadu příležitostí v podobě kulturních a zábavních akcí, odehrávajících se přímo na mostě či v jeho blízkém okolí. V památnou brzkou ranní hodinu založení mostu bylo primátorem Prahy Pavelm Bémem znovupoklepáno na jeden z mostních kamenů, smetených kdysi povodní a vylovených z vltavského dna, aby byly znovu včleněny do stavby při rekonstrukci, která v následujících týdnech začne.

A co Karlovu mostu popřát? Totéž co nám všem. Střízlivou a chladnou hlavu všech kompetentních, kdo život a dění na něm nějak ovlivňují a zdařilou další plánovanou rekonstrukci, která jeho krásu zachová nejméně pro mnoho příštích generací.

Maf

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012