ČÚZ - Přátelé Česka se sešli v Suchdole

7-8 2007 Ostatní česky
obálka čísla

Už po osmnácté od listopadu 1989 pozval Československý ústav zahraniční na třítýdenní jazykový a vlastivědný kurz do Prahy studenty češtiny a bohemistiky z různých zemí světa. Letos tak spolu v červenci absolvovali jeho bohatý program posluchači Filologické fakulty z Petrohradu, Kyjeva a Lvova, budoucí učitelky z chorvatského Daruvaru, maturantky českého gymnázia z Vídně a potomci Čechů a Moravanů, kteří na přelomu 19. a 20. století odjeli žít a pracovat do Ameriky.

Letošní dvacítka účastníků kurzu se opět sjela do areálu České zemědělské univerzity v Praze Suchdole, kde ČSÚZ kurz pořádá. Věkově byl mezi nimi rozdíl až dvou generací: nejmladším bylo osmnáct, nejstarší účastník, Victor, bývalý železničář z Nebrasky, na kurzu oslavil 7. 7. své 77. narozeniny. Spojovala je ale touha naučit se dobře česky a skutečně přátelský, až obdivný, vztah k České republice.

"Mám ráda český národ, jeho mentalitu - otevřenost, pohodovost a pohostinnost", charakterizuje svůj vztah osmnáctiletá Marianna z Vídně, která je po otci Rakušanka, ale matka má českou národnost. Doma mluví oběma jazyky a letos s výborným prospěchem maturovala na soukromé české škole Školský spolek Komenský, kde se vyučuje česky i německy. Dál se chystá studovat mezinárodní hospodářské vztahy a obchod a chce pak "dělat vše, co může přispět ke zlepšení a prohloubení rakousko-českých vztahů".

"Česká země je domov mých předků a my v USA na své české kořeny nezapomínáme. Jsme na ně naopak hrdi", dodává paní Markéta z Texasu (73). Její babička se narodila v roce 1875 v Praze a manželovi prarodiče odešli do USA v roce 1914. "Schylovalo se k 1. světové válce a otec rodiny nechtěl, aby jeho děti sloužily za "kanonenfutr", proto odešli do Ameriky", vysvětluje. "Ale v USA se naše rodiny vždy účastnily všech česko-amerických akcí a já jsem celý život zasvětila podpoře rozvoje studia češtiny v Texasu", zdůrazňuje s hrdostí. Nechyběla ani na jednom ročníku kurzu a vysoce oceňuje Československý ústav zahraniční za to, že se zaměřuje na podporu šíření českého jazyka a kultury ve světě.

Čeština se učí i v malých obcích Texasu

Existence českých škol v lokalitách s větší koncentrací obyvatel českého původu, jako Vídeň v Rakousku, Daruvar či Končenice v Chorvatsku, Banát v Rumunsku či Malá Zubovščina na Ukrajině, asi nikoho nepřekvapí. Obdivuhodná je ale vytrvalost, s jakou se češtinu snaží udržet již pátá či šestá generace Čechů v Texasu či Nebrasce. Jedním z těch, kteří se o rozvoj výuky naší mateřštiny nejvíce zasloužil, je pětapadesátiletý učitel Thadious Polasek, který se účastní kurzů ČSÚZ od roku 1991. "Získávám na nich jednak nové poznatky jazykové, ale zejména mám příležitost shromáždit materiály a snímky významných míst v ČR", říká. Vše, co si z kurzu v Praze odveze, pak používá k výuce češtiny ve škole v Austinu, ale i ve svých jazykových kurzech na internetu, kterými umožňuje studovat i zájemcům v malých lokalitách texaského venkova. Několik absolventů jeho programu se již také podívalo do Prahy na kurz ČSÚZ. Jejich čeština sice zdaleka nebyla bez chyb, ale dohovořili se. A především, udivovali znalostí české historie a vědomostmi o českých kulturních památkách, jaké jim mohl závidět mnohý obyvatel ČR. Ti, kteří absolvovali české krajanské školy v Evropě či studenti z ruských a ukrajinských univerzit, mají ovšem na své češtině také co zdokonalovat, ať už výslovnost, větnou skladbu či používání i a y. Právě tyto nedostatky jim úspěšně pomáhá odstranit třítýdenní pobyt v českém prostředí.

V Chorvatsku se učitelů češtiny nedostává

Ina a Ivana z Chorvatska končí pedagogickou fakultu v Záhřebu, kde studují chorvatštinu a němčinu. Češtinu se naučily doma a v české škole v Daruvaru. "Rodiče jsou Češi a od malička jsme doma mluvili česky. Doma i v základní škole nás vychovávali v úctě k české řeči a kultuře", říkají. Ina dokonce v Česku začala chodit do první třídy, protože byla mezi chorvatskými dětmi, které tu za války v ex-Jugoslávii v roce 1991 našly na tři měsíce azyl. Dnes se obě dívky chystají vyučovat v chorvatských školách, ale už mají i nabídky na vyučování češtiny v malých obcích v okolí Daruvaru, kde není česká škola a pro které se nedostává češtinářů.

Češtinu bude učit i Nataša, která končí studium bohemistiky na univerzitě v Petrohradu. Ačkoli začala tento jazyk studovat teprve na podzim 2003, ovládá jej dnes na obdivuhodné úrovni. Zúčastnila se dokonce studentských překladatelských soutěží a ráda by působila i jako překladatelka současné české literatury. "Teď je v Rusku značný zájem o Česko a lidé se začínají učit česky. Ne všichni mohou na univerzitu a tak mnozí studenti si mohou přivydělávat soukromým vyučováním češtiny," vysvětluje.

V Česku se necítí jako v cizině

Ať z Texasu, Nebrasky, Chorvatska, Ruska, Vídně či Ukrajiny, všichni účastníci letošního jazykového a vlastivědného kurzu Československého ústavu zahraničního se v České republice cítí jako doma. Možná i lépe. Ti z USA nám totiž důrazně kladou na srdce, abychom nepodlehli amerikanizaci české kultury, kterou obdivují. "Proč tu máte v historickém centru Mc Donaldy a KFC, které se sem vůbec nehodí? Vraťte tam raději typické české hospůdky", říkají unisono. V Praze jim vadí přílišné množství turistů, kteří jim brání důkladně a v klidu si prohlédnout historické památky, ale chápou, že toto bohatství musí Česko ekonomicky využít. Někteří s pomocí ČSÚZ hledají v ČR záznamy o svých předcích.

Účastníci kurzu ČSÚZ si z ČR ovšem neodvezou jen nové jazykové poznatky, ale stejnou měrou i zážitky. Letos například z návštěvy Sněmovny Parlamentu ČR, dvou představení v Národním divadle, která je nadchla, z prohlídky Staroměstské radnice, Národní galerie, Pražského hradu, výletů do Karlových Varů v době filmového festivalu, do Českého Krumlova a na jižní Moravu a z návštěvy Československého ústavu zahraničního, kde s nimi besedoval jeho předseda Jaromír Šlápota. A také navazují nová přátelství. "Kurz nám neumožňuje jen vylepšit si češtinu, ale poznáváme bohemisty z jiných zemí Evropy, navazujeme mezi sebou kontakty, které využíváme v dalším životě, a to je velmi důležité," shrnuje význam této každoroční aktivity ČSÚZ za všechny Thadious Polasek.

Československý ústav zahraniční
Karmelitská 25, 118 31, Praha 1
E-mail: krajane@csuzkrajane.cz
Web: www.csuzkrajane.cz

(Hebr)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012