S Alexandrovci na věčné časy

7-8 2007 Ostatní česky
obálka čísla

Vystoupili v Praze 3. května, takže to pro mnohé byl dárek ke Svátku práce nebo předčasná oslava ukončení války, kterou u nás 9. května slaví podle ruského vzoru už jen komunisté.

Holešovickou T-Mobile Arénou zazněla Kalinka i Kaťuše a mnohý věkem zocelený bolševik v hledišti zamáčkl slzu, když slyšel hymnus Donci-molodci.

Lidí tam nebylo tolik, kolik si pořadatelé přáli. Jen zpola zaplněná hala poslouchala stodvacetičlenný mužský sbor. Původně byl armádní a dlouhá desetiletí oslavoval mýty o vítězích II. světové války dálných ruských (resp. sovětských) stepí.

Lásku k sovětským osvoboditelům jsme se učili zároveň s prvními písmenky abecedy a Alexandrovce jsme považovali za to nejlepší, co se v rádiu hraje. Většinou to bylo právem, protože kvalita našich častušek a budovatelských písních bývala dost tristní. Alexandrovci bezesporu patří ke světové špičce tohoto "žánru", i když dnes mají konkurenci pravděpodobně jen v severní Koreji. Tam také koncertují obří sbory s oslavnými písněmi.

Alexandrovci zpívají také operní sbory a vystupovali mj. také před papežem Janem Pavlem II. Kolega mi sdělil, že lístky na tento májový koncert v Praze byly k vyzvednutí v pokladně a stály rovnou jednu(!) korunu. Ani to nepomohlo.

S nechutí k ruskému imperiálnímu chování vůči ostatnímu světu nic nenadělá ani dokonale zazpívaný sbor Židů z opery Nabucco. Tentokrát převážila politika nad láskou k hudbě.

Venda Šebrlová

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012