Lída Baarová a ministr Goebbels

    Loni zemřelá Lída Baarová (vlastním jménem Babková), bezesporu nejhezčí a nejznámější divadelní a filmová herečka druhé čtvrtiny 20. století. Po svých úspěších v Československu byla získána v roce 1932 pro filmové studio UFA v Berlíně. Svým prvním filmem v tomto studiu -- Barcarole -- dosáhla kolosálního úspěchu, naprosto bez přispění ministra Goebbelse. Film byl dokončen v roce 1934, do kin byl uveden v 1935. Teprve po tomto úspěchu došlo mezi Baarovou a Goebbelsem k intimnímu vztahu.
    V předválečném Německu byl, brzy po převzetí moci nacisty, Goeringem založen Výzkumný úřad při Říšském ministerstvu pro vzdušnou dopravu. Úkolem tohoto úřadu bylo monitorovat veškeré telefonické (drátové i bezdrátové) rozhovory důležité pro politické a rozhodovací procesy v Říši. Později ve válce především rozhovory důležité pro vedení bojových operací branné moci. O osobách, které budou odposlouchávány instančně, rozhodoval Hermann Goering. Pra vomoc rozhodovat o odposlouchávání na cistických vůdčích osobností mu byla odepřena.
    Lída Baarová byla podezřelá, že je československou špionkou, proto bylo (z hlediska Říše) nutno její rozhovory s říšským ministrem monitorovat. Rozhodnutí o odposlouchávání rozhovorů prominenta Goebbelse mohl učinit jedině Hitler a také jej učinil.
    Pro monitorování roz hovorů Baarové a Goebbelse byli vyčleněni tři zaměstnanci Výzkumného úřadu (S. Niekrens, H. Krueger a G. Hoering). Tito pracovníci byli umístěni v oddělené uzavřené místnosti, aby ani náhodná informace se snad nedostala k nepovolaným osobám -- byť také pracovníkům Výzkumného úřadu.
    Byl například zaznamenán Goebbelsův telefonát milované herečce: "...u tebe v posteli bych teď byl raději než na této nudné stranické manifestaci..."
    Nebo zase Baarová Goebbelsovi:
    "...dnes mne sledovala dvě osobní auta, jezdila jsem v ulicích dlouho dokola, abych se jich zbavila..." Podezření, že by Lída Baarová byla špionkou, se nepotvrdilo. Byla pouze milenkou, která snad měla Goebbelse skutečně ráda. Bylo zachyceno, že plakala do telefonu, když jí Goebbels řekl, že kvůli své osobní společenské situaci v Říši se nemůže nechat rozvést. Nicméně Goebbels přestal bydlet doma s rodinou a užíval své ministerstvo i jako bydliště.
    Vztah trval téměř dva roky a krize dospěla tak daleko, že ne Goebbels, ale jeho žena Magda Goebbelsová se už chtěla nechat rozvést. Měla své zkušenosti, Goebbels si ji vzal již jako rozvedenou. Byla prvně vdána v roce 1921 za podnikatele Guenthera Quandta, rozená byla Rischcelová. Její svatby s Goebbelsem 12. 12. 1931 se účastnil jako svědek Adolf Hitler.
    Když se Hitler dozvěděl o hloubce manželské krize a Magdiných úmyslech, ujal se role svědka (tak jak to má správně být). Osobně zavolal jednoho večera Lídě Baarové a velmi rozhodnou formou ji vyzval, aby poměr s Goebbelsem ukončila.
    Lída Baarová poslechla.

    Zpracováno podle publikace Guenthera W. Gellermanna: "...und lauschten fuer Hitler" (...a naslouchali pro Hitlera). Česky vyšlo pod názvem uvedeným v závorce v nakladatelství Bonus v Brně roku 1995.