Milý pane profesore,

5-6 2007 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

děkujeme za Váš článek o tenistce Navrátilové. Samozřejmě její ostrá kritika Spojených států byla pro nás šokující. Já sama jsem si mimo tohoto interview v LN, na které navazuje Váš článek prožila své, když jsem četla při návštěvě v Německu DIE ZEIT. Cituji „Martina Navrátilová uvedla, že peníze jsou to jediné v USA, co něco znamená”.

Dále uvádějí, že říká, že svoboda slova je v USA potlačovaná, a že nejabsurdnější částí jejího útěku z nespravedlivého systému je to, že vyměnila jeden systém, který potlačuje názorovou svobodu, za jiný. Rozhodnutí v Americe je založeno výhradně na otázce, kolik z toho bude peněz, a ne na otázce, jak moc to ve svém důsledku je zdravé, morální či ekologické.

Je to depresivní, dodala. Potud Die Zeit. V mnoha dalších denících je něco podobného, a to již necituji. Zbývá tedy otázka, proč Navrátilová se nevrátila do Čech po Sametové revoluci, tedy před 17 lety?

Jsem ve Státech od stejného roku jako Vy, pane profesore. Neznám jmenované ani třídní původ, ani její politické názory. Vím, že na amerických TV show ze začátku vystupovala s velmi neatraktivním oblečením, účesem i chováním. Pak se v Hollywoodu obrousila a vypadala velmi dobře. Odešla jako 18letá z Čech, ale to neznamená, že by nebyla ovlivněná současnými poměry, byla velmi propagovaná a opěvovaná. Dnes s odstupem času a také po zkušenosti s pobytem v české zemi musím konstatovat, že komunisti mají naprosto s levicovými zelenou. Je k nevíře jak vysoké posty mají, dostali a asi budou dostávat. Dnešní směr je velmi protiamerický. Při návratu z ciziny samozřejmě ti, kteří nemluví o Americe v superlativech, ale naopak, jsou příjemněji přijímáni současnými VIP, myslím bývalými StB a straníky. To je nepsaný zákon, a jedině ti, kteří přišli zpět pro své velké vlastenectví a aktivně se zapojili, vědí, že to mají velmi těžké, jestliže jsou ve styku s komunisty z dřívějšího systému, StBáky a vyšetřovateli věžnů nesouhlasí. My totiž pamatujeme minulost a pamatujeme si všechny, kteří všechna ta svinstva dělali. Jsme pro tyto lidi nepohodlní tím, že víme a pamatujeme. Oni se ovšem bezstarostně dnes usmívají s vědomím vlastní beztrestnosti. Za všechny bych jmenovala Karla Koechera (pro čtenáře důstojník 1. správy StB) vyslaného do USA jako nezávislý agent, po vyhození z USA pracuje v Prognostickém ústavu a pak v Občanském Fóru, pak pracující za stotisícové příjmy v soukromé firmě, žijící v přepychové vile. Že Ogornik, Rus, v době totality byl kvůli jeho udání zatčen a zničen, už asi nikoho nezajimá.

Závěrem bych chtěla říci, že jsem se nikdy v Americe s diskriminaci homosexuálů a lesbiček nesetkala, mají pokud víte, dnes i filmové festivaly po celé zemi. Ten, který hází bláto na zemi, která mu dala azyl, neuvěřitelné možnosti, o kterých se mu ani nesnilo... to je snad bez komentáře. Etika chybí. A tak znovu a znovu otázka, když mohla odejít do svobodné země po sametové revoluci před 17 lety, proč tak neučinila, když je Amerika pro ni tak hrozná?

L K

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012