Hej v Kyrkekvarnu

5-6 2007 Naši ve světě česky
obálka čísla

V pořadí již pětadvacáté setkání Čechů a Slováků ve Skandinávii uspořádal Svaz Českých a Slovenských spolků ve Švédsku opětně v Kyrkekvarnu (čti čirkekvórnu, což znamená kostelní mlýn nebo mlýn u kostela, jak chcete). Hej pak je švédský pozdrav, něco jako Nazdar, Ahoj, ale i Dobrý den…

Místo se nachází asi uprostřed jižní části Švédska, aby to měli v dosahu lidé z velkých švédských měst, kde žijí (což je relativní, protože někdo to má 30, jiný 200 a další 400 km).

Pohyblivý svátek Nanebevstoupení, kdy je ve Švédsku volno, padl na čtvrtek 17. května a přivedl na známé pěkné místo poblíž lesů, (ve Švédsku je snad všechno poblíž lesů, jedete jimi autobusem hodiny a hodiny) asi na šedesát účastníků. Ti si vzali volno i na pátek, takže je čekaly do neděle čtyři dny plné zajímavého programu.

Já to sice píši každoročně, ale snad mi to při tom výročí pětadvacítky odpustíte: přestože jsem projela mnoho zemí a měst, kde jsem se setkala s krajany, jedině tady mají svůj Koutek poezie. Pravidelně mu patří páteční dopoledne, kdy je poezie recitována účastníky. Někteří z nich jsou i básníky. Jako například Jana Withedová, která připravila moc pěkné posezení se svými básněmi, občas podmalované kytarou Viktora Nováka. A když jsme u kytary, hraje zde na ni několik Čechošvédů a dokonce jeden Čechonor (Čtenáři i dotyční jistě pochopí, i když je toto pojmenování poněkud zvláštní, ale když můžeme být zváni Čechoslováky nebo Čechoameričany, proč ne i takto…) Zpívá pak většina lidí, a to jak v prostorné jídelně, tak i u následného táboráku.

Vždycky je připraven další zajímavý program. Přijedou zástupci ambasády, a to jak české tak slovenské, lidé mohou dostat odpovědi na řadu konzulárních a jiných otázek, pochutnat si na tradičním dortu s kávou a nakonec si samozřejmě společně zazpívat.

Letitý předseda Svazu a starosta Sokola Göteborg Pavel Mrázek (předloni předal své žezlo Vratislavu Langerovi a soustřeďuje se na pořádání dětských táborů) přednesl vzpomínku na minulá setkávání. Míla Drunecká k tomu dodala sbírku zajímavých obrázků, které promítla. Přestože se zdálo, že setkávání našinců mělo spíše důvod za komunismu, jak je vidět, i dnes, když všichni mohou jezdit bez obav ze zatčení „domů“, přijíždějí do chaty pod lesem každoročně rádi.

Výtvarnice Míla Drunecká uspořádala nejen výstavu svých keramik, obrazů a dřevěných plastik, ale pohovořila i o módním trendu výtvarné techniky decoupage. Tato technika byla populární v historii již vícekrát, a opět se vrací. Mohou se jí zabývat i ti, jimž příroda nedala do vínku vlastní výtvarný talent, ale přesto rádi tvoří obrázky. (Tvořili v ní však i takoví umělci, jako Picasso či Matisse).

Vrcholem pátečního večera byl letos vzpomínkový koncert na význačného a jedinečného českého písničkáře a vlastence Karla Hašlera. Jeho písničky zazpíval s vlastním kytarovým doprovodem Ivo Zelenka. Zpívali s ním všichni přítomní, pokud je chvílemi nezradil hlas, zadrhnutý dojetím. Zpívání pak pokračovalo u táboráku, i když se žánr trochu změnil na českou trampskou a country píseň.

A klobásy, které každoročně přiváží Mirka Blazenínová. Jsou opečené na ohni prostě báječné!

Mirka se letos dočkala (i když na to určitě nečekala) oficiálního uznání, stejně tak jako Jarmila Mojžíšová, která obětavě pracuje v kuchyni tak, aby bylo všechno OK. A kromě toho taky hezky zpívá.

Jindra Šípek jako obvykle v sobotu dopoledne poreferoval za pomoci audiovizuálních pomůcek o své poslední cestě světem. Tedy poslední co do počtu, příští rok bude zase další… Po předloňském Kilimandžáru a loňské Peru to byl tentokrát Island. A působivý! Jindru byl měly cestovky platit zlatem, jakou dělá propagaci.

Z chaty na louce pod lesem je příjemná procházka k řece, kde si můžete vypůjčit kanoi či islandského koně. Mnozí tak činili. Je to příjemný relax, řečeno hezky česky

Český dialog zde měl také své povídání. Martina Fialková, která se nemohla zúčastnit, ale poslala zdravici, může být ráda z ohlasů. Pozdravy patřily i Marině a také autorce historických článků Janě Volfové. Mají nás tam rádi a my máme rádi je. Co ještě dodat…

Snad jen to, že tyto kamarádské až familiérní řádky nejsou jediné, co z 25. setkání vyplývá. Se zástupcem Vratislavem Langerem (a s dalšími) jsme se dohodli, že příští rok uspořádáme mezinárodní setkání – buď na Moravě či na Slovensku, kde bychom představili (a pozor! – doufejme, že za podpory fondů EU) aktivity několika krajanských svazů či spolků z několika zemí. Pracovní název setkání by mohl být Český dialog od Severu k Jihu, od Východu k Západu. Už teď se můžete nezávazně hlásit a vyjevit své názory. Děkuji vám předem.

Eva Střížovská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012