Bohumil Konečný - malíř, kreslíř a ilustrátor

5-6 2007 Kultura česky
obálka čísla

Za velkého zájmu návštěvníků probíhá v Západočeském muzeu v Plzni výstava „Bimba – zapomenutý malíř Bohumil Konečný“. (Do 17.června 2007.)

Bohumil Konečný se narodil 19. 4. 1918 v Plzni. Miroslav Horníček s ním chodil do první třídy a ve svých vzpomínkách popisuje, jak Bimba maloval kovboje, koně a indiány. V Plzni také navštěvoval reálku, kde byl znám pod přezdívkou Bimba. V archívu reálky se zachovala velká karikaturní kresba profesorského sboru. Nakreslil také karikatury spolužáků, které vznikly podle tabla fotografií (1935). Velmi obdivoval Zdeňka Buriana, se kterým si později dopisoval. Svou ilustraci „Mexikánci“ mu ji jako šestnáctiletý poslal k posouzení. Stejně jako před tím Zdeněk Burian i Konečný studoval v Praze na Akademii u prof. Jakuba Obrovského. Jeho studia skončila za německé okupace zavřením vysokých škol. Bimba kreslil před válkou a za války mnoho ilustrací pro časopis Ahoj, Rozruch i Foglarova Mladého hlasatele.Také vyhrál konkurz u obuvnického koncernu Baťa. Známý je obraz (reklama) Záludnost modrého asfaltu.

Byl autorem mnoha časopiseckých obálek. Známá je i jeho obálka s Rychlými šípy. V časopisech Mladý hlasatel a Vpřed ilustroval hlavně dobrodružné povídky Otakara Batličky, kde se uplatnila jeho skvělá kreslířská technika, plna dynamiky. Také nebyl ušetřen několika právních jednání, kdy mu byla některá díla ukradena. Komunistický režim mu znemožnil na řadu let publikovat.

Starší generaci se určitě vybaví ilustrace jako Chytrý Farguson, Světluška, Žlutá vlajka... Od září 1939 spolupracoval s časopisem Mladý hlasatel a díky tomu se seznámil s Jaroslavem Foglarem. Následují ilustrace jako Bílý Tesák, Šedý bobr či Závod se žraloky. Uplatnil se výborně také v reklamě, jíž se živil po válce. Kreslil plakáty na export. Známé jsou plakáty Barum, Pilsner Urquell, CE-BO, SOLO, Ceramics, Radio Tesla, Křižík, Jablonex, Sigma. Zachovala se i korespondence mezi Konečným a Foglarem. Pro něho nakreslil obálku pro knihu „Stínadla se bouří“ a také k 80. narozeninám Foglara nakreslil jeho portrét. Rád se také věnoval kresbě s tématem ženy. Vytvořil návrhy pro hrací karty na export s akty žen. Mne zaujal obraz, který autor věnoval F. Ulčovi 25. května 1986 pod názvem „Můj osud aneb vše co jsem kreslil rád a komunisti mi zakazovali...“ Obrazu „vévodí“ krásná žena, v popředí je mužská hlava a v pozadí indián a koně... Vše, co autor miloval... Jeho žena Eva Konečná o něm říká, že byl obětavý, pracovitý, žil přítomností a nejšťastnější byl, když maloval. I Kája Saudek o něm říká, že Konečný byl člověk, který uměl v roce 1937 to, co dnes v Americe umí jen pár lidí...

Velmi zajímavý je i obraz „Mexikánská svatba“. Většina mužů určitě zná obrazy s westernovou tématikou. Celkem je to asi 200 děl. Především namaloval koně, rodea, indiány, kovboje, železnice, řeky a skaliska.

Nezapomínal ani na rodinu. Nakreslil překrásný portrét dcery Evy i manželky Evy. Ilustroval i Vilímkův humoristický kalendář, časopis Hvězda a Humoristické povídky. Za čtyřicet let práce ilustroval stovky povídek a něco přes čtyřicet knih. Poslední obraz B. Konečného Bimby nese název „Pádící koně (1990).

Bohumil Bimba Konečný zemřel 14. ledna 1990 v Kožlanech u Plzně.

Dr. Ludmila Mašková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012