Unikáty svatovítského pokladu

5-6 2007 Kultura česky
obálka čísla

Výstava s podtitulem „Rozhovor se smrtí/Bohuslav Hasištejnský – Básník jagellonské doby“ nastiňuje prostřednictvím osudu slavného českého básníka Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic obraz doby konce 15. století a počátku století následujícího.

Doby první globalizace a zámořských objevů, rozvoje mezinárodního obchodu i nástupu nových informačních technologií – knihtisku. Doby vlády Jagellonců v českých zemích.

Bohuslav Hasištejnský se dostává do okruhu spolupracovníků krále Vladislava Jagellonského již v mládí. Zpočátku působí v královské kanceláři Pražského hradu, který je centrem humanistické vzdělanosti a kde probíhají významné stavební změny. Nejdůležitější je budování Václavského sálu - největšího jednotně klenutého světského prostoru v tehdejší Evropě, později nastupuje celková přestavba královského paláce. Pokus o dostavbu katedrály sv. Víta selhává, zároveň vzniká nová výmalba Svatovítské kaple, v níž malíři v čele s Mistrem Litoměřického oltáře vytvářejí mistrovská díla středoevropské renesance. Na jednom z výjevů na jižní stěně kaple zachycují natrvalo podobu královského architekta Benedikta Rejta, autora přestavby Pražského hradu.

Expozice ukazuje pestrost tehdejší kultury v dílech architektury, malířství a sochařství, užitého umění a knižní kultury. Představuje skvosty Svatovítského pokladu, pocházející z této neklidné, ale tvořivé doby - nesmírně cenné relikviářové busty sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Víta, které daroval Metropolitní kapitule sám král Vladislav. Proslulý lept Velké dělo Albrechta Dürrera (nebývá vůbec vystavován!) připomíná obrovský dobový problém, prostupující i literární dílo Bohuslavovo: ohrožení Evropy dobyvačnými nájezdy Turků. Zcela jedinečný je málo známý obraz Kristus nesoucí kříž od předního malíře italské renesance Lorenza Costy (jde o jediné autorovo plátno v českých sbírkách). Stejně tak časově omezené vystavení velmi vzácného rukopisu Albertiho Deseti knih o architektuře s výzdobou od Attavanta, dvorního malíře Lorenza Medicejského. Řadou vynikajících uměleckých děl je představen jeden z pilířů české státnosti a národního sebeuvědomění – kult českého patrona sv. Václava, jemuž Bohuslav Hasištejnský v roce 1489 věnoval své stěžejní dílo Žalobu ke sv. Václavu. Expozice ukazuje sérii obrazů slavných malířů Joose van Cleve nebo Hanse Schäufeleina, spojené s Pražským hradem i díla spjatá s panstvím a hradem Hasištejnských na severu Čech, kde Bohuslav trávil konec svého života. Zde založil evropsky významnou soukromou humanistickou školu, která ve své době patřila k základům tradice českého školství. A také vytvořil jedinečnou knihovnu, která se z velké části zachovala dodnes. V šestsetidvaceti svazcích obsahovala tituly širokého spektra oborů, které nabízel tehdy rychle se rozvíjející knihtisk. Nemalou část knihovny tvořily pozoruhodné astrologické rukopisy. Ze svého severočeského sídla rozesílal Bohuslav svým přátelům po celé Evropě dopisy, patřící k vrcholům tehdejší prózy.

Bohuslav Hasištejnský po sobě zanechal především rozsáhlé, po staletí vysoce ceněné básnické dílo, které není pouhým příkladem brilantního užití latiny, ale je především výpovědí o člověku a o době s jejími traumaty, která tak důvěrně připomínají naše dnešní starosti.

Výstava otevřena v Císařské konírně Pražského hradu do 1. července 2007.

Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012