Československý ústav zahraniční rozšířil své stránky na webu

5-6 2007 Aktuality česky
obálka čísla

Předseda ČSÚZ Jaromír Šlápota o nejnovějších aktivitách pro krajany

Od druhé poloviny dubna má ČSÚZ nové, podstatně rozšířené webové stránky. Co se na nich mohou zájemci dozvědět?

Do první části jsme zařadili podstatné informace o historii ČSÚZ a jeho vzniku. Jsme totiž hrdí na to, že ČSÚZ si přes všechna nesnadná období v historii udržel svou existenci - příští rok oslaví 80. výročí - a jeho činnost se rozvíjí. Ti, kdo se jej v roce 1928 rozhodli založit, by byli spokojeni, že jejich myšlenka našla pokračovatele. Jistě by měli radost z dnešní činnosti ČSÚZ, díky níž se všichni krajané, kteří s námi spolupracují, mohli přesvědčit o neoprávněnosti tvrzení, podle nějž v České republice není o krajany zájem, jak občas ze zahraničí slyšíme. I my jsme rádi, že se nám daří napravovat reputaci ČR u krajanů. Naši příznivci se o nás nyní navíc mohou dozvědět na webových stránkách, na nichž budeme údaje průběžně a systematicky doplňovat.

Ti, kteří stránky navštíví, mohou také klást dotazy či jinak komunikovat s ČSÚZ?

Rozhodně budeme odpovídat na dotazy, i když netvrdím, že na každý. Ti, kdo je kladou, musí pochopit, že my jsme amatéři, práci pro ČSÚZ děláme ve svém volném čase vedle svých občanských profesí. Budeme odpovídat především na dotazy, které budou mít nějakou koncepci nebo návrh na spolupráci, nebo budou pro nás jinak podnětné. Pokud by to byly povšechné dotazy, na něž může tazatel najít odpověď sám studiem webových stránek nebo z našeho měsíčního Bulletinu, pak ho jen odkážeme na pramen, kde ji najde.

Budou webové stránky sloužit i členům, aby mohli komunikovat mezi sebou?

Předpokládáme, že dvě nebo tři osoby, které se budou aktualizací webových stránek ČSÚZ systematicky zabývat, se budou snažit vyhovět členům, kteří si to budou přát, a zajistí jim i tuto možnost komunikace.

ČSÚZ si dal jako jeden ze svých hlavních úkolů napomáhat rozvoji krajanského školství, včetně jeho technického zázemí. Jak jej plní?

To je dlouhodobá záležitost a přistupujeme k ní operativně. 4. května jsme například vedení české školy ve Vídni předali do užívání rekonstruovanou a modernizovanou tělocvičnu. Její zařízení je teď v takovém stavu, že je žáci mohou znovu ve vší bezpečnosti využívat. Když jde o podobnou větší rekonstrukci, snažíme se, aby předání proběhlo oficiálně za účasti představitele ČR, aby si žáci a učitelé uvědomili, že je to dar z České republiky či že to je výsledek spolupráce s organizacemi a občany z ČR.

Rekonstrukce tělocvičny ve Vídni nás stála přes půl miliónu korun a proto jsme museli posunout na pozdější dobu splnění jiného projektu, tedy zajištění videotechniky pro jednotlivé třídy českých škol ve Vídni a v Chorvatsku.

Někteří naši občané si kladou otázku, proč finančně podporujeme školu, byť krajanskou, v Rakousku, kde mají občané nominálně vyšší příjmy, než v Česku?

Posuzování příjmů toho či onoho je otázka podstatně složitější. Nedokážu dnes posoudit, zda by rakouští občané dali dohromady takovou částku na podstatné zkvalitnění vybavení školy a zajištění lepší výuky pro žáky, což je v současné době jedna z nejdůležitějších podmínek pro jejich přípravu na život v podmínkách rostoucí konkurence dobře připravených a vzdělaných pracovníků z asijských zemí. My se nezabýváme otázkou, zda je nějaká země chudší či bohatší. My tady plníme to, co bylo rozhodnuto před téměř 80 lety, že ČSÚZ bude podporovat krajanskou činnost, rozvoj českého jazyka a kultury ve světě.

Proto také stále více spolupracujete se zahraničními univerzitami, na jejichž katedrách se vyučuje bohemistika?

Spolupracujeme dnes s univerzitami v Petrohradě, Kyjevě a Lvově, odkud nás navštívili profesoři a studenti bohemistiky a požádali nás o podporu. Zveme je na náš vlastivědný a jazykový kurz stejně jako gymnazisty z Vídně a z chorvatského Daruvaru. Ohlas je pozitivní, profesoři jen litují, že nemůžeme na kurz zvát studentů víc. Ale je to limitováno finančními prostředky, které se nám podaří shromáždit.

Absolventy našeho kurzu potom potkáváme v různých významných institucích. Pro našeho konzula ve Lvově například pracuje dívka, která byla na kurzu ČSÚZ před třemi lety a nadšeně na něj vzpomíná. Studenti o kurzu také nejednou doma psali do místního tisku.

Pro bohemisty zejména má kurz češtiny a českých reálií, byť jen několikatýdenní, velký význam: obohatí jim slovník, pomůže jim zbavit se jazykových chyb, které jim nedokázalo odstranit studium mimo české prostředí a umožní jim seznámit se s osobnostmi z nejrůznějších oblastí společenského života. Letos v červenci například kromě denních kontaktů s vysoce erudovanými profesory z Univerzity Karlovy a intenzivní výuky jazyka, navštíví Sněmovnu Parlamentu ČR, filmový festival v Karlových Varech, sklárny Bohemia, Pražský Hrad a řadu dalších zámků, Národní galerii, dvě představení v Národním divadle.

Jaký máte nejbližší cíl, kromě zmíněného kurzu?

Teď je před námi jeden z největších projektů - vybudování hřiště pro mateřskou školku a obecnou školu v chorvatském Daruvaru, do nichž chodí celkem asi 400 dětí a kde se vyučuje v češtině. Nechali jsme již zpracovat projekt na úpravu terénu a vybavení pro různé věkové kategorie dětí. Chorvatská strana se ještě musí vyjádřit, zda vybavení hřišť, které se vyrábí u nás, je kompatibilní s chorvatskými bezpečnostními normami, ale doufám, že s tím nebude problém.

Jak vypadá členská základna ČSÚZ, roste nebo se zmenšuje?

Členy máme jak mezi krajany v zahraničí, tak mezi občany, firmami a institucemi tady doma. Individuálních členů máme nyní 226 a kolektivních 51. Nemůžeme si stěžovat na nezájem. Na dubnovém zasedání správního výboru jsme například kladně posoudili dalších 7 přihlášek, jednu kolektivní a 6 k individuálnímu členství. Ale musím říct, že my nejsme masová organizace, která by dělala nějaký plošný nábor. Zájemci se o nás dozvídají z osobních kontaktů s našimi členy a někteří pak chtějí spolupracovat.

Máte dnes nějaký zvláštní problém?

Prakticky jediný - přání a požadavky, které k nám chodí od krajanských spolků ze světa, bohužel nemůžeme všechny plnit. Činnost můžeme rozvíjet díky sponzorům. O několik se můžeme opírat již řadu let, například Iva Valentu, Safeta Bojiče, nyní i například Stavby silnic a železnic, a.s. Praha, které nám přispívají na realizaci projektů, například nákup moderních učebních pomůcek pro české školy či materiální zajištění každoroční činnosti některých menších organizací.

Takže i pro ČSÚZ je složité získávat peníze od sponzorů?

To není jednoduché pro žádnou instituci. Ale myslím, že když potenciální sponzoři, které oslovíme, vidí systematičnost naší činnosti a rozumné rozsáhlé projekty, které jsme realizovali s rozumně nízkými náklady, mají k nám spíš vstřícný přístup. Ostatně o tom svědčí právě i rostoucí zájem o členství.

(hebr)

Československý ústav zahraniční
Karmelitská 25, 118 31, Praha 1
E-mail: krajane@csuzkrajane.cz
Web: www.csuzkrajane.cz

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012