Lucie Svobodová a její dvoj(troj)role

3-4 2007 Naši ve světě česky
obálka čísla

Mladá žena na důležitém postu ředitelky Českého centra Stockholm, který zastává od září 2006, je od letošního ledna už dvojnásobnou maminkou. Pár měsíců v nové pozici a těhotná, nyní pár měsíců pracující a o miminko i starší dítě pečující žena zároveň. Jaký impulz a jaká touha vedou Lucii Svobodovou k tomu, že se snaží obstát v tak náročné dvoj-či trojroli? Zajímalo mne to i proto, že znám jejího otce, významného výtvarníka Jana Brabence, který měl nedávno výstavu v Praze, a také maminku, obětavou paní Dagmar, která občas přichází na akce Mezinárodního českého klubu (a která celá léta vedla ve Švédsku Čs. klub). Známou osobností z rodiny je i strýc Vratislav Brabenec, vůdčí hudebník skupiny Plastic People of the Universe.

Lucie Svobodová měla velmi úspěšné předchůdce na tomto postu, Ve Stockholmu se dobře zapsali oba předchozí ředitelé (Zdeněk Lyčka, Jaroslav Kantůrek) a ještě před založením Českého centra i Daniela Mustilová, kulturní atašé. Má ale také velmi dobrou průpravu díky předchozí kariéře. Je zvyklá pracovat pod velkým tlakem zejména z doby, kdy byla ve službách prezidenta Václava Havla (1991-96) a připravovala jeho zahraniční cesty a státní návštěvy v ČR. Máloco ji proto vyvede z rovnováhy.

Post ředitelky Českého centra si v nedávné době již vyzkoušela v Paříži, kde se jí také narodil první syn. Ani tehdy jí mateřství nijak zásadně nebránilo v pestré a náročné práci. Podle jejích slov bylo tedy zjištění, že přijde další potomek na svět krátce po přijetí nového místa ve Stockholmu, další výzvou. "Zkušenosti z práce v Paříži i z prvního mateřství se i ve Švédsku určitě budou hodit - a také mám dobré rodinné zázemí, možnost matčiny i manželovy výpomoci," říká nová paní ředitelka. (Manžel, fotoreportér Tomáš Svoboda, byl fotografem prezidenta Klause a cestoval také s bývalým prezidentem Havlem.)

Co tedy Lucie Svobodová hodlá ve Stockholmu udělat pro obohacení činnosti Českého centra, které je sice umístěno v krásné rezidenční části města blízko centra, ale neleží na hlavní třídě? Švédští Češi si sem cestu vždy najdou, ale aktivity centra mají směřovat především ven, k místnímu obyvatelstvu, které se jeho prostřednictvím má seznamovat s českou kulturou. "Ale nejen s českou kulturou", říká Lucie Svobodová, "protože jsme členy EU a dochází ke kulturnímu prolínání a obohacování, takže spolupracujeme například i se zdejším Goethe institutem, Institutem Cervantes a jinými institucemi dalších evropských států a organizujeme i akce mimo prostory centra. Nejvíce potěší, když nás osloví švédská strana kvůli uspořádání nějaké akce zde v Českém centru ze švédské iniciativy."

Letošním tématem bude v ČC Stockholm architektura a také příroda. "Architektura je oblast, která má velký vliv na člověka. Proto se její prezentaci budeme věnovat. Například výstavou fotografa Jana Malého, fotícího právě zajímavou architekturu. V květnu chystáme další výstavu na téma Splátka dluhu: Praha a její německy hovořící architekti 1900-1938. K tomu, abychom se zabývali architekturou, nás vybízí i interiér centra, na jehož úpravách se podílel známý architekt Pleskot."

"Letos se také chystáme oslavit 10 let Českého centra Stockholm, což je výborná příležitost k tomu, představit zde některé české a moravské firmy - například vinařské či výrobce krajových specialit," pokračuje Lucie Svobodová.

Nová paní ředitelka zavedla ve Stockholmu také jednu úplnou novinku, a tou jsou dětská odpoledne. V centru se sejdou maminky, tatínkové nebo jiní dospělí s malými dětmi, českými i švédskými. Pro všechny je připraveno promítání českých animovaných filmů, ale i jiné aktivity. Jejich pestrost bude časem narůstat, bude se i malovat či zpívat, ale ve světě pověstné animované filmy z české školy jsou tím nejlepším začátkem, který jistě dětská odpoledne zařadí do povědomí malých i velkých návštěvníků.

"Začala jsem s tím už v Paříži, ale myslím si, že tady ve Švédsku to bude snazší, je to země dětí, lidé se tu výchově svých ratolestí hodně věnují."

Promítají se tu i české filmy pro dospělé, starší i ty docela nové. Do sálu, kde jinak probíhají výstavy, se vejde cca 60 lidí. Nedávno se mohli návštěvníci seznámit se zajímavou tvorbou ve Švédsku žijícího výtvarníka Františka Makeše (psali jsme o něm v ČD 11/2005), jinak také vynikajícího restaurátora, objevitele enzymatické metody restaurování.

Bohatý program ČC Stockholm má od nástupu nové ředitelky také svoji novou tištěnou podobu. Co všechno dalšího se ještě změní, ukážou budoucí měsíce a roky, po které zde bude tato ambiciózní mladá žena s pomocí jediné kolegyně seznamovat Švédsko s českou kulturou.

Bedlivým okem ji budou sledovat jistě i krajané. Švédsko je země nakloněná pracovní kariéře ženy, a to i té, která má děti. Přesto má před sebou Lucie Svobodová docela těžký úkol: zvládnout svoji dvoj(troj)roli a prostřednictvím dobře odvedené práce posunout laťku ještě o něco výš.

Čím vším už byla Lucie Svobodová

V r. 1969 odešli rodiče L. Svobodové do Švédska. Základní a střední školu absolvovala ve Stockholmu. Pak putovala do světa, na roční univerzitní studium do Lyonu ve Francii a poté díky stipendiu od Sweden-America Founcation na tři roky do prestižní výtvarné školy Bennington College. Odsud měla zamířeno do Paříže.

Pracovat začala již během studií ve Francii a USA, aby získala nejen finanční zdroje, ale i praxi. Zaměřila se na výuku francouzštiny a evropských studií studentů letní školy Bennington College. Po ukončení bakalářského studia v Paříži na jaře r. 1988 zde zůstala a působila jako asistentka ředitele pařížského programu Bennington College a pak jako editorka v literárním měsíčníku FRANK. Na jaře 1989 odcestovala do Švédska, posléze díky stipendiím opět do USA.

V r. 1991 měla možnost vrátit se do Československa a pracovat v Kanceláři prezidenta republiky, kam byla přijata tehdejším kancléřem Karlem Schwarzenbergem, pro nějž vykonávala funkci tajemnice pro zahraniční záležitosti. Vzhledem k jazykovým a multikulturním zkušenostem jí bylo nabídnuto místo tajemnice ředitele Protokolu prezidenta republiky. Na podzim 1991 se zúčastnila první státní návštěvy a po jejím zdárném průběhu byla pověřena řízením oddělení zahraničního protokolu. Připravovala tedy státní i pracovní cesty prezidenta V. Havla a návštěvy přijíždějících představitelů států do ČSFR/ČR. Později se vedle běžné protokolární agendy a vedení pracovního týmu podílela na tvorbě nové koncepce protokolu a nového organizačního řádu a struktury Kanceláře prezidenta republiky.

Koncem roku 1996 obdržela nabídku z Ministerstva zahraničních věcí, ze Správy českých center. V pražském ústředí se nejprve podílela na vytvoření nové koncepce směřování organizace a otevření nových Českých center v Bruselu a Stockholmu, pak uspěla jako kandidátka na post ředitelky tehdy vznikajícího ČC v Paříži. Byla zde možnost rozvinout bohatý program a navázat kontakty s osobnostmi i organizacemi z veřejné a soukromé sféry, kteří byli a stále ještě jsou velkým přínosem pro ČC Paříž. Na konci roku 2000 se Lucie Svobodová vrátila do Prahy a nastoupila na mateřskou dovolenou.

Po ní pracovala na Ministerstvu pro místní rozvoj, nejprve pověřena zvláštními úkoly pro ministra. Po čase jako vedoucí oddělení mezinárodních organizací v cestovním ruchu v Sekci pro cestovní ruch. Přestože ji tato agenda velice zajímala, zlákala ji nabídka vrátit se na Česká centra, kde působila jako tajemnice generálního ředitele a později programová náměstkyně a zástupce ředitele. V r. 2006 vyhrála výběrové řízení na funkci ředitelky Českého centra ve Stockholmu, kde působí od 27. 9. 2006.

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012