Zapomenutý příběh rodiny Kolbenů

3-4 2007 Kultura česky
obálka čísla

Osudy a historie rozvětvené rodiny Kolbenů jsou námětem výstavy, která mapuje na jejich příkladu tuto velmi důležitou kapitolu dějin českého průmyslu v kontextu s dobou. Přináší tak důležité svědectví o slávě i tragédii osobností, jimž naše země vděčí za své dobré jméno ve světě a také jim mnoho dluží.

Výstava nazvaná Příběh rodiny Kolbenů se věnuje především životu a dílu ing. Emila Kolbena, objevitele využití střídavého proudu a zakladatele pozdějšího koncernu Českomoravská-Kolben-Daněk, který donedávna patřil k základním sloupům českého elektrostrojírenského průmyslu. Výstava se však věnuje také některým dalším členů rodiny - Kolbenovu bratru Alfredovi, rovněž inženýrovi a vynálezci, synu ing. Hanušovi Kolbenovi, který se věnoval malování a jehož obrazy zde budou vystaveny vůbec poprvé, a nakonec vnuku Jindřichovi, který se právě dožívá 80 let.

Nejen celé Vysočany, část Libně, Karlína, ale i Smíchova a dalších míst v Praze byly spjaty donedávna se zkratkou ČKD. "Fabrika" ovlivnila životy statisíců Pražanů, ať už v "Kolbence" zaměstnaných nebo jen žijících v těchto, donedávna zaprášených a hlučných oblastech. Kolosální impérium, které na jednu stranu znečišťovalo životní prostředí v Praze, ale na stranu druhou přinášelo čest a slávu českým inženýrům i dělným rukám doma a také ve světě a vytvářelo obrovské hodnoty, prošlo v peripetiích 20. století mnoha zvraty. Podnik založený Emilem Kolbenem původně jako Elektrotechnická továrna, dosáhl během několika desetiletí obrovského rozkvětu a byl pro národní hospodářství jedním z několika opěrných pilířů. Jinou kapitolou je jeho historie po roce 1948 a postupný (a nejspíš zbytečný a nenapravitelný) zánik po roce 1989. Jméno rodiny Kolbenových žije sice v paměti lidí dodnes, málokdo však už ví, že zakladatel slavného ČKD Emil Kolen, elektrotechnik a vynálezce byl židovského původu, stál v čele koncernu až do roku 1939 a jako jednaosmdesátiletý stařec byl deportován do Terezína, kde po třech týdnech zemřel.

Jeho bratr Jindřich (nar. 1864) odešel v mládí do Ameriky a řadu let vedl administraci českých novin Svornost v Chicagu. Bratr Ludvík (1868 až 1927) byl zase správcem statku v Petrovicích a v Karolínu u Rychnova nad Kněžnou. Nejbližší byl však Emilovi bratr Alfred (1874 až 1942), který byl také inženýr a zpočátku spolupracoval s Emilem na konstrukci elektrických strojů. Později se stal ředitelem průmyslové školy v Brně a po dlouhá léta se věnoval rovněž malířství. Sestry Marie (1865 až 1937), Albína (1867-1937) a Kamila (1879 až 1942) zůstaly svobodné a žily v rodném domku ve Strančicích.

Výstava v Galerii Roberta Guttmanna (U Staré školy 3, zadní trakt Španělské synagogy) trvá do 14. dubna.

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012