Slovo šéfredaktorky - Předjarní střípky

Letos v Česku nebyla žádná zima a snad už ani nebude. Sedmikrásky na trávníku u nás za domem kvetly po celou dobu, bledule a sněženky na zahrádkách vyrazily ze země už nejméně před měsícem a kolem říčky Rokytky u nás ve Vysočanech se modrají fialky.

Včera bylo 157. výročí narození našeho prvního a dosud nenahraditelného prezidenta Tomáše G. Masaryka. Marně jsem hledala v televizním programu jakýkoli pořad k výročí této osobnosti. Co také čekat od tzv. veřejnoprávní televize, které vládne trojice ve složení bývalý komunista, milicionář a estébák? A od soukromé? Samozřejmě řadu přihlouplých seriálů a reklam.

Dnes je 8. března, v rádiu vzpomínají celý den na Mezinárodní den žen. Před 99 léty se chudé švadleny v USA vzbouřily proti vykořisťování. To bylo sousto pro komunistickou propagandu! Celé roky nás, ženy v práci na tento den po skončení pracovní doby podarovávali mýdlem, silonovými punčocháči, později i květinou, a zvali nás na posezení s párkem či chlebíčkem. Už nevím, jestli alkohol byl také součástí pohoštění, či se kupoval zvlášť, ale večer toho dne jste mohli potkat na ulicích měst i vísek dosti opilých mužů (museli přece bavit své kolegyně) a méně žen (většinou musely spěchat domů na další pracovní směnu). Já si při tom datu spíš vzpomenu na svoji dceru ve vysokém stupni těhotenství, jak brzy ráno vyšla z našeho domu. Já jsem se v polospánku vyklonila z okna a volala jsem na ni, kam že to jde. "Ale k doktorovi," spi, mami, odvětila klidně a za pár hodin mi telefonem z porodnice oznámila, že mám vnuka Janka.

V březnu se také narodil velikán a učitel našeho národa Jan Ámos Komenský. Jeho jméno šíří po světě mj. i mnohé krajanské organizace. Škola Komenského ve Vídni, Komenský klub v Kanadě, vesnička Komensky v Texasu atd. Bohužel, jeho odkaz, jeho moudré myšlenky i po tolika stoletích stále nenacházejí řádné uplatnění v praxi. V českých školách (o jiných si netroufám psát) se stále ještě převážně biflují kvanta suchých vědomostí a letopočtů a "škola hrou" či škola živá a lidská, jak bych to nazvala já, je stále v menšině.

A co nového v politice? Ani se neptejte? tedy nic moc. České energetické závody, podnik uměle udržovaný všemi vládami jako nedotknutelný moloch bez konkurence, si mastí nadále kapsy (a možná i politikům) nehorázným způsobem. Po teplé zimě např. prohlásil, že musí zdražit občanům elektřinu, protože jí méně spotřebovali.

Jan Kavan je i nadále nejúspěšnějším vládním "trafikantem" a obveseluje publikum dalšími a dalšími aférami. Přestože byl na seznamu StB vedený jako KATO, prý tehdy vůbec nevěděl že donáší estébákům, ani když mu za to platili, dostal od vlády ČSSD křeslo ministerstva zahraničí. Ve skříni se mu v té době objevily nějaké volně poházené statisíce korun, o kterých prý neměl ani tušení a také neměl tušení o aférách kolem Českého domu v Moskvě a ambasádách v Africe, kde šlo též o nějaké miliony včetně podílu jeho tajemníka Srby, dnes hučícího ve vězení za připravovanou vraždu novinářky. Že naboural zjevně opilý několik aut před parlamentem a tvrdil, že je z něj cítit Alpa, kterou si mazal krk, bylo též úsměvné. Pak dostal trafiku v OSN a po návratu zpět do ČR místo poradce. Choval se v této trafice dosti tiše až do chvíle, kdy si před nedávnem pustil pusu na špacír kolem zjevné korupce s letadly Gripen. Aniž tušil, že ho natáčí skrytá kamera, vyžvanil, že korupce sahá do vysokých míst. Reportáž přinesla švédská televize a naše (ač možná nerada) to odvysílala též. Kavan sice musel poradenství v Parlamentu rychle opustit, ale ihned se stal poradcem slovenského premiéra Fica. Prý nezištně?

Tak už toho nechme, brzy budou Velikonoce, všechno se zazelená a rozkvete? A víte jakou mám nakonec vynikající politickou zprávu? Čtyřicet let jsme se báli sovětských tanků a raket. A teď se Rusové bojí toho, že na svém území budeme mít možná americký radar.

Není to krásné?