Paradoxy švédské demokracie

1-2 2007 Ohlasy a názory česky
obálka čísla

Ještě než bylo stvrzeno, kdo loňské kongresové volby ve Spojených státech vyhraje, levicoví novináři ve Švédsku si v řadě panelů dvou státních televizních kanálů, na které platí občan zvláštní daň, s neskrývanou radostí vzájemně přitakávali v pranýřování prezidenta Bushe a konzervativní strany vůbec. Nic jiného se nedalo vlastně očekávat. Po desetiletí se dařilo novinářské levici státní TV okupovat. A ty jednotlivé nelevicové špičkové novináře - debatéry - dokázali "demokraticky" držet za humny.

Je vždy katastrofální, když k politickým diskuzím, pořádaným státní televizí, které jsou majitelé povinni platit roční poplatek - není pozván aspoň jeden oponent, jenž by například, jako ve zmíněné debatě, zastupoval podstatnou menšinu, jenž navzdory Bushově dani v boji proti terorismu a skandálům ve vlastních řadách odevzdala konzervativcům svůj hlas.

Domnívám se, že třeba náš přední novinář, Ota Ulč, by nad "demokratickým stavem" v jinak skutečně demokratickém Švédsku, citoval ono:

Nic nového pod sluncem.

Bude zajímavé, zda po loňských parlamentních volbách v zemi, kdy se podařilo neuvěřitelné a středopravicová aliance zvítězila, bude prolomen politický monopol ve státní švédské televizi.

Otakar Storch, Stockholm

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012