Éva Molnár - duše spolku Bohemia

Čechů v Maďarsku je oproti Slovákům nepoměrně méně. A Maďarsko ani není zemí, o níž by se v souvislosti se zde žijícími Čechy nějak často mluvilo či psalo. A to ani na různých velkých akcích na krajany zaměřených (Týden zahraničních Čechů a podobně). Přesto zde existuje jedna velmi zajímavá a silná organizace, která soustřeďuje především maďarské, ale i další přátele české kultury a České republiky obecně. Je jí spolek Bohemia, který vznikl v roce 1993. Zajímavé je, že jeho zakládajícími členy byli účastníci kurzů češtiny, kteří se i po kurzech rádi scházeli a povídali si. Společným zájmem jim byl nejen český, pro Maďary opravdu těžký jazyk, ale i česká kultura, historie i současnost.

V roce 2003, tedy v roce svého desetiletého trvání, převzali zástupci spolku Bohemia Éva Molnár a Ilona Goldmann z rukou ministra zahraničí prestižní ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky ve světě. Tím je zřejmé, že za první desetiletí spolek vykonal hodně práce v tomto směru, za niž si ocenění zasloužil. V Českém dialogu jsme se tehdy krátce také zmiňovali, ale od té doby uplynuly zase tři roky naplněné vzrůstajícími aktivitami spolku i jeho jednotlivých členů. A protože jsme se zástupci spolku Bohemia v občasném kontaktu a jejich činnost sledujeme, rádi přinášíme další informace.

Při zářijovém povídání s Évou Molnár a Otou Záchárem v Praze, kde byl spolek Bohemia právě na zájezdu, jsem se dozvěděla mnoho zajímavostí. Například, že každoroční zájezdy autobusem do České republiky jsou velmi oblíbené a vždy zaměřené na nějaké téma. Letos se téma nabídlo spolu s výročím 250 let Mozartova narození. Po Mozartových stopách v Praze se vydal plný autobus členů spolku, součástí zájezdu byla i návštěva mozartovského koncertu v Rudolfinu, kde právě probíhal festival Pražský podzim.

Brzy na to se měly v Budapešti konat i České dny pořádané agenturou Czechtourism a Českým centrem v Budapešti, kterých se členové spolku Bohemia také vždy rádi účastní. Jak by také ne, když se zde prezentuje česká gastronomie (ale také zajímavé české zboží), a část akcí probíhá v české Švejkově restauraci.

Podobné akce v Maďarsku ale organizuje každoročně i Pražský rytířský řád piv (mezi jinými s podporou spolku Bohemia) - zve například na malý český festival vždy nějakou českou hudební skupinu či divadelní soubor, připraví promítání českých filmů, ochutnávku z kuchyně některé zajímavé pražské restaurace (letos třeba U vystřelenýho voka), připraví i programy pro děti.

Éva Molnár dále vypráví, že od r. 1994 se stal společenskou událostí tzv. Český ples nebo Bohemia bál v organizaci spolku Bohemia za účasti spolupracovníků českého velvyslanectví v Budapešti a zdejší české kolonie. Na tento bál přijíždějí i hosté z Česka a Češi ze Slovenska, jmenovitě z Košic. Velkou událostí, kterou další instituce připravují se zprostředkováním spolku Bohemia již pro rok 2009, bude zahájení budapešťského jarního hudebního festivalu, v rámci kterého budou uspořádany i české dny věnované české hudbě a zejména tvorbě Bohuslava Martinů (tento rok uplyne 50 let od skladatelova úmrtí). Řeč o přípravách festivalu již byla také na besedě Mezinárodního českého klubu v Praze s Jaroslavem Šonským, iniciátorem této myšlenky.

V souvislosti s festivalem však spolek Bohemia a opět zejména Éva Molnár doporučují velkou doprovodnou výstavu dalšího jubilanta roku 2009 - Alfonse Muchy (+ 1939). S přípravami opět pomáhá České centrum Budapešť. (Viz str. 20, 21.)

Alfons Mucha je velkým favoritem Évy Molnár, jinak také překladatelky z češtiny. Jejím stěžejním překladem je totiž známý román o jeho životě z pera malířova syna Jiřího. V maďarském vydání jsou Muchovy ilustrace, o jejichž využití žádala překladatelka rodinu malíře. Mluví o výborné spolupráci a doufá, že i výstava za dva roky se podaří.

Když už je řeč o překladech české literatury z maďarštiny, je potřeba zmínit alespoň další dva tituly, kterými se Éva Molnár také zabývá.

První jsou Nezbedné pověsti od Václava Čtvrtka, knížka humorně a laskavě podaných erotických příběhů, které autor ladil do stylu lidových pověstí. Její maďarský překlad ilustroval krásnými obrázky známý grafik Líviusz Gyulai, který je také přítel Bohemie. Knížka vyšla asi před pěti lety.

Zatím poslední překladatelská práce bude z jiného soudku. Jde o antologii současných českých divadelních her vzniklých helkav letech 1990-2005. Vyjde v roce 2007, vydání podporuje spolek Bohemia a dostal na ni i granty od českých ministerstev zahraničí a kultury.

"O současné české divadlo by tu mohl být značný zájem", soudí Éva Molnár. "Když do Budapešti přijedou některé malé soubory, mají vždy úspěch, ale těchto hostování je velmi málo. To by se mohlo s pomocí nové antologie zlepšit."

Zástupci spolku Bohemia se také občas účastní Havlíčkobrodského knižního veletrhu. Proč? Kromě obhlídky novinek na českém knižním trhu také proto, že zde vždy bývá i Richard Hašek, vnuk spisovatele Jaroslava Haška, s nímž spolek udržuje přátelské kontakty. Pan Hašek spravuje na nedaleké Lipnici n. Sázavou dědečkův literární odkaz a provozuje tu i krásný penzion, kde byli hosty samozřejmě už i maďarští přátelé.

Bohemia se může pochlubit i stejnojmenným krásným časopisem, který vychází již 8 let pod vedením šéfredaktora László Polgára. Časopis informuje nejen o činnosti spolku, ale přináší také množství informací o aktuálním dění v české kultuře, články s náměty historickými či zaměřené na turistiku po České republice. Zkrátka časopis přibližuje Českou republiku jako zajímavou zemi s kvalitní kulturou - a tím nám Čechům dělá v Maďarsku velmi dobrou službu.

Ted´ ale musím napsat, co ještě Éva Molnárová a její přátelé z Bohemie nevědí. Netuší totiž, že náš Mezinárodní český klub, který při Českém dialogu pracuje, si dal do svého programu na rok 2007 možnou návštěvu Budapešti. A to právě kvůli tomu, že nás kromě krásného města zajímá i práce spolku Bohemia. Snad se našeho plánu v Maďarsku neleknou a najdeme společně příležitost, jak jej provést.

Na Bohemii v Budapešti se za Český dialog i Mezinárodní český klub těší autorka článku.