Stanislav Motl - Mraky nad Barrandovem

Dodnes se promítají v kinech i v televizi předválečné filmy i filmy natočené v době protektorátu a sklízejí zasloužený úspěch. Dodnes vycházejí knížky o osudech tehdejších filmových hvězd a vzápětí mizí z pultů. Svět filmu a jeho protagonistů je lákavým artiklem.

Rub slávy

Stanislav Motl, publicista a televizní reportér, se často zaměřuje na 2. světovou válku. Nedávno vydal pozoruhodnou knížku, která mapuje život našich herců, režisérů, kameramanů, scénografů, producentů novinářů a spisovatelů v protektorátu a sleduje jejich pohnuté příběhy. Oproti jiným knihám se však obsah vymyká z obvyklého "scénáře". Nejde zde o žádné "veselé historky z natáčení" či lechtivé střípky či klepy, ale o jejich život na pozadí nemilosrdné historické skutečnosti. Přibližuje prostředí při natáčení některých filmů a mistrně zachycuje dusnou atmosféru nadvlády okupantů nacistů, sleduje osudy židovských pracovníků ve filmu po různých zákazech pro "neárijce", dokumentuje jejich úspěšné i neúspěšné odchody za hranice. Připomíná boj o zabrání Barrandova, filmových ateliérů, snahy českých fašistů zmocnit se ho před nacisty. Nezapomíná ani na "ponížení v Národním divadle", kdy herci manifestují věrnost třetí říši. Ten den Němci vypálili Ležáky. Dovídáme se o kolaboraci s Němci, ale i o statečnosti vlastenců. Knihu prolínají pasáže s konstatováním, co se právě děje na frontě?

Autor se v průběhu let ještě osobně setkal s celou řadou celebrit: s Natašou Gollovou, Lídou Baarovou, Adinou Mandlovou, Zdenou Sulanovou, Raoulem Schránilem, Svatoplukem Benešem aj., ale i s jejich příbuznými. V knize defilují osobnosti jako Miloš Havel, majoritní majitel barrandovských ateliérů, Paul Thümmel, pracovník nacistického abwehru, tj. proslulý agent A 54 spolupracující s čs. rozvědkou, ale i Jaroslav Nachtmann, pracovník pražského gestapa a další. Nechybí příběh Anny Ondrákové a jejího manžela, boxera Maxe Schmelinga, jejichž život "balancoval na pomyslné hraně mezi obdivem nacistických pohlavárů a zatracením". Tragické jsou osudy herce a písničkáře Karla Hašlera, ubitého v koncentračním táboře, lékaře a spisovatele Vladislava Vančury, stejně jako statečného reportéra Franty Kocourka. Motl představuje rozporuplnou osobu režiséra Václava Binovce, českého fašisty. Nashromáždil úctyhodné množství cenného materiálu. Celá kniha se odvíjí jako velký dramatický film, kde naši herci i režiséři hrají kladné i záporné role, bohužel ve skutečném životě. Nejeden osud končí smrtí.

Vzápětí po skončení války se jakékoliv styky s okupanty staly osudnými. Ale i sláva a závist sehrály svou úlohu a tak "spravedliví" trestali i nevinné. S mrazením se dočítáme, že někteří postižení doplatili i na zlobu a intriky svých kolegů, jejichž svědomí leckdy nebylo čisté. Úspěch se neodpouští. Poukazováním na jiné osoby odvraceli pozornost od sebe a svých protektorátních prohřešků. Řada z nich našla zázemí v otevřené náruči KSČ, kde se po válce ukryl nejeden kolaborant.

V nejednom případě herečky skončily ve vězení (Baarová, Mandlová). Jejich spoluobčané jim nic nedarovali. Ve válce se těšili z jejich filmů a po válce si to s nimi chtěli "vyřídit", bez ohledu na to, že třeba právě Mandlová podporovala pronásledované občany. Herečky byly po nějakém čase propuštěny na svobodu a oběma se podařilo emigrovat. A milovaný Vlasta Burian? Paradoxně jeho sláva vyvrcholila za protektorátu, kdy kromě svých diváků obveseloval v německé mutaci i Němce. Po válce byl souzen za kolaboraci, perzekvován, později rehabilitován, ale jeho hvězda už nikdy tak nezazářila. Zorku Janů, nadějnou sestru Lídy Baarové, dohnal jeden spoluherec k sebevraždě. Copak mohla za svou sestru a její předválečné avantýry s Goebbelsem? Drsný je životní příběh režiséra Svitáka. Za protektorátu poskytl práci mnoha hercům a tajně podporoval potřebné. Naprosto se mu však nevyplatila role, kterou hrál, být zadobře s Němci. Ještě v květnu 1945 byl vyvlečen ze svého bytu, vyslýchán, propuštěn na ulici, a tam šikanován našimi občany, dokud ho jeden ruský voják nezastřelil. Tragický je osud herečky Anny Letenské a jejího manžela, které Němci za odbojovou činnost popravili. Ale není to jen zajímavé čtení, kdo co kdy kde; zkušený autor pracuje s četnými archivy, přináší autentická svědectví, životopisné informace, fotografie, dobové materiály, články, poválečné výslechové protokoly, ale i Výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, které významně ilustrují neutěšený život v protektorátu.

Motlova kniha je doslova nabitá informacemi (až snad přetížena dlouhými texty pod fotografiemi, které se opakují v textu), zajímavostmi, fotografiemi a dobovými články. Přináší nový pohled do světa filmových hvězd, ale i do světa jejich diváků, evokuje atmosféru protektorátu a upozorňuje na trpké poválečné vypořádání s provinilými i nevinnými. Připomíná i že, v naší novodobé historii, často ti, co se provinili, unikli potrestání.

Publikace je určena široké veřejnosti. Je doplněna přílohami, seznamem herců a jejich pokutovaných prohřešků, bohatou bibliografií a jmenným rejstříkem.

Stanislav Motl:
Mraky nad Barrandovem

Sláva i zatracení českých filmových hvězd v době protektorátu a v časech poválečných ortelů. Praha, Rybka Publishers 2006. Vyd. 1. 311 s. Fot. příl.