Křičte ústa ! Pčedpoklady expresionismu

Rozsáhlá expozice pod tímto názvem přináší nový pohled na silný výtvarný fenomén, spojovaný dosud v českém prostředí především s tvorbou členů skupiny Osma (1907 - 1908) a jejich generačních druhů Bohumila Kubišty, Emila Filly, Jana Zrzavého, Josefa Váchala, Václava Špály a dalších. Expresívně laděným uměním se tito autoři vědomě vymezovali vůči tvorbě svých bezprostředních uměleckých předchůdců, například Františka Bílka, Jana Preislera, Antonína Slavíčka, Františka Kupky, Ladislava Šalouna, Bohumila Kubišty a jiných. Mladší se od nich snažili odlišit - distancovat se i mnohými vlastními teoretickými úvahami.

Výstava i stejnojmenná publikace zároveň upozorňují na velmi důležitou skutečnost: u řady umělců oné "zavrhované" starší generace se již objevily náznaky expresívního uměleckého názoru, vycházejícího ze široké škály napětí a disonancí, které byly příznačné pro společenskou a kulturní situaci přelomu dvou století. A silný vliv expresivity v podstatné části tvorby výtvarné generace devadesátých let prvního, tj. 19. století i vliv umělců ještě starších, hlavně Maxmiliána Pirnera a Hanuše Schwaeigera, tak dokazují potřebu nového současného hodnocení vzniku expresionismu - jeho kořenů a vývoje v českém umění přelomu dvou století i jeho vlivu pro současnou tvorbu.

Vystavený soubor více nežli 400 děl od 64 autorů (ze státních a soukromých galerií a od soukromých majitelů) je více nežli pádným důkazem nového pohledu. Je snahou zodpovědět otázky po původní motivaci umělce, který se v dané době a tedy i ve své tvorbě uchyluje k expresivnímu výtvarnému výrazu, je snahou zkoumat jeho příčiny i důvody "k expresi" v souvislostech dobově vypjatých společenských poměrů. Měnících se v pohledu na svět, ovlivněný řadou filozofických či umělecko teoretických konceptů, promítaných do disharmonického vztahu každého autora k okolnímu světu, k vlastní osobě a ke svému já. Skutečnost, že bouřlivé změny podstatně ovlivnily konečný výraz uměleckých děl již generace devadesátých let 19. století a že právě ony tak vytvořily podmínky ke vzniku silného expresionistického názoru dalších tvůrčích pokračovatelů, dokládá na dnešní výstavě přímá konfrontace děl více generačních skupin. Zároveň jejich vzájemnou příbuznost formy a obsahu si může vyvodit každý divák sám. Je také zcela na každém, jak hluboce pocítí a procítí intenzitu expresívnosti "k výkřiku otevírajících se úst" mnohdy různě orientovaných umělců.

Záměrem výstavy Křičte ústa/Předpoklady expresionismu - v Galerii hlavního města Prahy - v Městské knihovně (do 4. března 2007) není zařadit expresionismus do nové a pevné uměleckohistorické přihrádky s konkrétními jmény a uměleckými díly. Ale (slovy pořadatelů) "Cílem celého projektu je zjistit, jak se nezřetelné kontury expresionismu rodily, které umělecké osobnosti a která díla vytvořily předpoklady k jejich načrtnutí".