O nesetkání s Petrem Pithartem

11-12 2006 Ostatní česky
obálka čísla

Společně s časopisem Český dialog jsem se zúčastnil letošního 16. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě, jenž po mém soudu svým "duchem" a atmosférou překonává celý slavný pražský Svět knihy. Ta atmosféra je totiž osobní a přátelská i přes účast skoro 180 vystavovatelů. Ono to také bude trochu také tím, že kromě velmi dobré organizace a přístupu pořadatelů jsou všichni k sobě poněkud přitahování tlakem obvodových zdí a vnitřních příček Kulturního domu Ostrov, který přece jen v tomto případě překonává hranice svých kapacitních možností.

Nechci však psát reportáž o veletrhu. V pátek 13. jsem tady prožil nesetkání s Petrem Pithartem. Jednou z mých knižních novinek byl totiž rozsáhlý román Vlastimila Podrackého: HRDINŮM SE NEDĚKUJE - Příběh Vladimíra Hučína. Možná se vám už dostal do ruky, protože od konce září je k dostání u všech solidních knihkupců.

Místopředseda horní komory parlamentu se v jednu chvíli vynořil zpoza rohu a s dobrotivým výrazem ve tváři se blížil k mému výstavnímu stolu. Tento výraz bylo možno v těchto dnech hojně spatřit na plakátech chrudimského volebního obvodu, neboť Petr Pithart tu právě obhajoval svůj senátorský mandát. A právě onen výraz zmizel v okamžiku, kdy spatřil na stole výtisky zmíněné knihy. On už ji totiž zná. Věnoval mu ji nedávno Jan Šinágl.

Takže už ví, že v doslovu této knihy, napsaném filmovým dokumentaristou Martinem Vadasem, je právě na jeho případu ilustrován alibismus "sametové elity" vůči exponentům komunistického režimu, oněm dravcům, kteří v pravý okamžik odhodili ideologický pláštík a "českou cestou" si zprivatizovali rozhodující část ekonomiky státu. Celý proces proběhl za vydatného vlivu struktur bývalé Státní bezpečnosti, které bez závažnějšího ochromení propluly do nového režimu a jeho bezpečnostního aparátu. Právě to je jednou z mnoha vrstev té brilantně napsané knihy. Zatímco "sametové elity" svými bezzubými moralistními apely všechno kryly, v lepším případě to byla naivita či osobní ješitnost, v horším zlovolné ohlupování veřejnosti. U Petra Pitharta si to druhé nemyslím.

V okamžiku, kdy se blížil ke stolku, stačilo mne sotva napadnout, že se ho zeptám na jeho osobní reflexi Hučínovy kauzy. Po náhlém opadnutí dobrotivého výrazu však nastoupila nedefinovatelná grimasa a Petr Pithart zmizel za protilehlým rohem rychlostí, jakou bych do něj nikdy neřekl. Jako když proudový stíhací letoun spustí forsáž, připadlo mi. Už jsem ho pak nezahlédl.

Druhý den přijeli Vláďa Hučín s Vlastíkem Podrackým na autogramiádu a besedu s návštěvníky. Z včerejšího nesetkání zbyl jenom další kamínek do mozaiky...

Marek BELZA nakladatel a geolog http://mbelza.sweb.cz 22. října 2006

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012