Poezie už hodně dávná

Vládne nám nyní současná móda nejrůznějších podob někdejšího tradičního betlému, miniaturních jesliček s malým Ježíškem, svatou rodinou, třemi králi a přehršlí pastýřů, oveček a koledníků nejfantastičtějších profesí. Betlémy chrámové jsou povětšinou dokonalého řezbářského provedení a mnohdy opravdu velké historické ceny. Oproti tomu ty lidové, malé a o to poetičtější, bývají jen drobným výřezem ze světa krásné tradice o narození spasitele lidstva Ježíše.

Kdysi, už hodně dávno ve středověku, to začalo ve skalním klášteře v Grecciu v Itálii, kde svatý František z Assisi vytvořil první podobu dnešních jesliček - tenkrát z živých zvířat v malé klášterní kobce. Dodnes je tato tradice oblíbenou zábavou dětí i dospělých, předmětem sběratelství, obdivu i studijního zájmu. Variant této scény narození Krista a jeho adorace je bezpočet. Děj bývá zasazen do autentického prostředí středomořského Orientu, nebo často v našich zemích je naopak situován do typicky české krajiny v zimní náladě plné sněhu a vánoční poezie. Tomu pak odpovídá doplňující architektura povětšinou barokizujících domečků a lidových oděvů. Také profese koledníků je shodná s místními řemeslníky. Proto jsou zde kominíci, myslivci, dudáci či ponocní, zhusta je k vidění početná skupina venkovských muzikantů.

Od skutečně uměleckých velkých řezbářských děl je dlouhá cesta k malým až přímo miniaturním betlémům s pouhým výjevem svaté rodiny. Také způsob provedení je variabilní, od trojrozměrných plně dekorativních postav přes poloplastické až k plošným, tradičně z tiskového archu vystříhaným figurkám. Ty jsou často díly významných kreslířů a jsou tedy jakousi osobní zpovědí a připomínkou dětských představ umělcových. Pro příklad se můžeme zmínit o Mikoláši Alšovi, jehož papírový betlémek zdobí mnohou domácnost svou mile romantickou atmosférou.

V současné době se s oblibou sestavují kolekce variant betlémů jako výstavní soubor, soustřeďující nejrůznější typy tohoto malého a pestrého umění. Tady jsou pak vedle sebe prezentovány naprosto odlišné typy figurkářského kumštu, a proto působí tak bizarně a mile. Právě ta konfrontace odlišných typů a pojetí je ve své pestrosti lákavá. Procházka výstavním sálem je pak zdrojem obdivné pohody a povznesené nálady.

Jedna z výstav těchto drobných artefaktů bude jako již tradičně i letos v kostele Panny Marie ustavičné pomoci "U Kajetánů" v Praze 1, v Nerudově ulici v době od 15. prosince do 7. ledna 2007. Chrámový prostor ještě navíc umocní dojem jakési soukromé posvátnosti tohoto mimořádného tématu. Kostel byl vždy bezpochyby jedním ze stánků, kde se ono Kristovo narození prezentovalo i ve své dekorativní podobě.

I tady okolní prostředí navozuje mimořádnou atmosféru, která vánočním betlémům přináleží.

Právě ve vánočním čase by měl každý z nás najít v sobě osobní vztah k tomuto dávnému dětskému poetismu, který je i nyní nutný pro duševní osvobození. Podívaná na takový soubor roztomilostí v nejrůznějším provedení může v chaotickém každodenním shonu uvolnit ty přepjaté struny a nechat jim zaznít volněji a poetičtěji. Ty malé kousky lidového kumštu, ty světy a životy betlémů a jejich oživovatelů stojí za nakouknutí do světa dětskosti, pokory a třeba i naivity. Srdce opravdu pookřeje, duše trochu zjihne a duch se vyrovná. Ty malé betlémy opravdu stojí za zhlédnutí a zamyšlení.

V duchu pak dáme za pravdu slovům krásné staré písně, že "Narodil se Kristus Pán". A tak tedy - veselme se.