Krajané v Záhřebu si češtinu udržují v sobotní škole

11-12 2006 Ostatní česky
obálka čísla

Každou sobotu se do budovy České besedy Zagreb v Šubičově ulici sjíždí několik desítek dětí. V týdnu navštěvují chorvatské školy, ale v sobotu chodí do české doplňovací školy, kde se vyučuje v mateřštině jejich předků. S cílem získat další kontakty pro spolupráci navštívila delegace ze Záhřebu Československý ústav zahraniční.

Češi žijí v Chorvatsku víc než 150 let. 85 let jsou tam stovky českých krajanů sdruženy ve Svazu Čechů, který zastřešuje několik desítek českých spolků s názvem Besedy. V Daruvaru a Končenici mají výhodu. Česká komunita je tam početná, žije víceméně pohromadě a děti mají možnost chodit do české školky, základní školy i gymnázia, které jsou financovány z chorvatského státního rozpočtu. V Záhřebu je několik stovek rodin roztroušeno v miliónovém městě v čistě chorvatském prostředí.

"Všichni jsme prošli školou J.A. Komenského v Daruvaru," přiznávají krajané ze Záhřebu, "ale pak nás vítr zavál do hlavního města". Skončili studia, našli tam práci, založili rodiny a na venkov, odkud vzešli, se už nevrátili. S jinými Čechy se scházejí jen občas. "Nemáme možnost denně mluvit Česky," posteskl si předseda České besedy Zagreb ing. Zlatko Šoufek. "Ale teď se přece jen znovu každou středu setkáváme v Besedě na diskusích, přednáškách, vystoupeních souborů. Chodí vždy nejméně kolem osmdesáti lidí. Je to takový ostrůvek ve velkém moři velkoměsta,"dodal.

Spolkový život se mezi krajany v Záhřebu oživil až v posledních deseti letech. V období 1965-1995 stagnoval a navázat na něco po třiceti letech rozhodně nebylo snadné. Skupině nadšenců se to ale podařilo.

Chybila stoední generace

"Bylo těžké všechno znovu zakládat, abychom se mohli scházet. Neměli jsme střední generaci, která by byla zvyklá přivádět děti do Besedy," vysvětluje místopředsedkyně České besedy Záhřeb Ivana Tichá. "Oslovili jsme ale dopisy všechny starší členy, informovali je, že obnovujeme českou školu a pozvali je, aby si do Besedy s dětmi přišli hrát a hrou se učit česky," dodává Jarmila Kozaková Morkovičová, která nese lví podíl na obnovení činnosti doplňovací české školy v Záhřebu. A pokus se podařil. Už zhruba deset let do české školy pravidelně dochází 50-60 dětí z českých a smíšených rodin. "Naše děti se přes týden učí v chorvatských základních a středních školách a v sobotu chodí na doplňovací českou výuku.

Nejde tedy o konkurenci. V sobotní škole se učí celkem 3 vyučovací hodiny, přičemž ve dvou klasické předměty - čeština, zeměpis, dějepis, hudební a výtvarná výchova - a třetí hodina je věnovaná nácviku českých lidových tanců nebo divadelních představení," popisuje vyučování Ivana Tichá s tím, že do sobotní školy teď chodí děti všech věkových kategorií a učí se ve třech skupinách: 1. - 4. třída, 5. - 8. třída a starší.

Doplňovací škola v Záhřebu ale není začleněna do chorvatského školského systému jako české školy v Daruvaru a Končenici, a musí ji plně financovat Česká beseda Zagreb, která nejen poskytuje budovu, ale také nakupuje učební pomůcky. Prostředků nemá mnoho a tak si učitelé musí vystačit jen se skromným technickým zařízením - jednou promítačkou v klubovně, několika starými počítači bez tiskáren.

"Cílem je, aby se děti naučily chodit do české školy, do Besedy a cítit svůj český původ", zdůrazňuje Jarmila Kozaková. "Teď jsme organizovali i jakousi školku - hernu pro mladší sourozence žáků. Rodiče tak přivedou všechny své děti," dodává.

70 let v Šubičově ulici

Budovu pro sobotní školu naštěstí krajané v Záhřebu nemuseli hledat. Národní dům v Šubičově ulici byl postaven už koncem 30.let, kdy se spojili krajané z České besedy (založené v roce 1874) a z Československé obce. Jejich organizace pak několikrát měnila jméno, až od roku 2003 nese název Česká beseda Záhřeb. Sdružuje příslušníky české menšiny a další občany Záhřebu, kteří souhlasí s jejími Stanovami. Podle nich Beseda "působí v kulturní, osvětové, zábavné a hospodářské oblasti, pečuje o český jazyk, písmo a obyčeje české menšiny v Chorvatsku a podporuje rozvoj přátelských vztahů mezi občany Chorvatska a mateřské země". Má sekce taneční, pěvecké, hudební, divadelní a studijní. Její soubor Jetelíček a smíšený pěvecký sbor Bohemia se začátkem října poprvé představily na vystoupení v Praze.

Při té příležitosti navštívila Prahu i devítičlenná delegace Rady české menšiny města Záhřeb, České besedy Záhřeb, záhřebské radnice a Chorvatsko-české společnosti, která působí od roku 1992 jako nestranická společenská organizace s cílem podněcovat spolupráci mezi Chorvatskem a ČR a pomáhat při vzájemné výměně informací mezi oběma státy. "Chceme navázat víc kontaktů s Prahou," prohlásil předseda České besedy ing. Šoufek při setkání s předsedou Československého ústavu zahraničního Jaromírem Šlápotou. Zvláštní zájem mají krajané ze Záhřebu právě na rozvoji spolupráce s ČSÚZ, který se v posledních několika letech zaměřuje na vybavování krajanských škol moderní vyučovací technikou.

(hebr)
Československý ústav zahraniční
Karmelitská 25, 118 31, Praha 1
E-mail: krajane@csuzkrajane.cz
Web: www.csuzkrajane.cz

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012