Z Malé Strany je politické ghetto

Malostranské paláce a měšťanské domy dnes užívají poslanci
Obyčejný život této čtvrti se vytrácí
Kolorit Malé Strany s nerudovsky svéráznými figurkami starousedlíků pozvolna mizí. Celé bloky měšťanských domů a barokních paláců, které ještě před revolucí obývali Pražané, většinou ve skromných bytech volajících po rekonstrukci, užívají nyní politici.
MALÁ STRANA -- V ;osledních letech jsou domy a paláce Malé Strany sice opraveny, ale staly se sídlem politické garnitury. Co to pro tuto nejmalebnější část Prahy znamená? Stačí se projít večer kolem osmnácté hodiny dolním koncem Malostranského náměstí. Ztmavlá okna opravených paláců působí jako naaranžovaná divadelní kulisa.
Už bolševičtí pohlaváři si zabrali Malou Stranu
Malá Strana se začala vylidňovat už v 80. letech. Jako první padl za oběť pozdějšímu politickému ghettu Thunovský palác ve Sněmovní ulici, když se za minulého režimu stal sídlem České národní rady. Zanedlouho už České národní radě patřil celý blok domů: Auerspergský palác a sedm měšťanských domů v Tomášské ulici. Zásadní expanze přišla až po sametové revoluci po rozpadu federace v roce 1992. Parlament odmítl užívat prostory Federálního shromáždění -- nyní ostře sledovaná budova Svobodné Evropy poblíž Národního muzea. Zavrhl však možnost postavit nové stavby na zelené louce. Místo toho zabral celý blok domů na Dolním Malostranském náměstí, včetně paláce Smiřických a Šternberského.
"Nevidím v tom žádné zvláštní důvody. Prostě jde o to, že se politikům na malé Straně líbí. Možná to nahlas jako hlavní důvod nepřiznávají, ale nic jiného bych za tím nehledal," uvedl Ondřej Šefců ze Státního ústavu památkové péče, který měl na starosti rekonstrukci paláců, včetně Valdštejnského, kde sídlí Senát. Senátoři dokonce o proslulou barokní stavbu stáli natolik, že jim nevadilo zvolit pro jednání Senátu bývalou konírnu.
Expanze politiků na Malou Stranu nekončí
Politici se přitom čím dál víc chovali, jako by nikdy neměli dost. V roce 1996 přibylo pro jejich potřeby bývalé jezuitské gymnázium ve Sněmovní ulici. To je dokonce s areálem Poslanecké sněmovny propojeno tunelem v podzemí.
"Pravdou je, že paláce byly poměrně citlivě opraveny. Slouží reprezentačnímu účelu podobně jako v dobách, kdy je nechala postavit šlechta. Jenže zejména večer už to není živé město. Moc legrace si na Malostranském náměstí neužijete," míní Šefců.
V noci na Malostranském náměstí ožívá jen podloubí u Malostranské besedy. Shodou okolností je zavřena také Malostranská kavárna. Ta se nachází v objektu, který soukromá majitelka nyní rekonstruuje. Do některých podloubí se postupem času navrátily zrušené obchody, ale všechno může být jinak. "Sněmovna původní sliby dodržela. Dodnes pronajímáme všechny nebytové prostory v průčelí paláců z Malostranského náměstí a v Tomášské ulici. Je ale otázkou, zda do budoucna budeme z bezpečnostního hlediska moci pronájmy dále zajišťovat," uvedl ředitel odboru hospodářské správy Kanceláře Poslanecké sněmovny Stanislav Kovalovský. Památkáři však upozorňují, že některé sliby zůstaly jen na papíře. "Kavárna na nádvoří paláce Smiřických měla sloužit veřejnosti. Dokonce se uvažovalo o takovém zpřístupnění nádvoří, že by se z ;něho malým průchodem dalo dostat do Thunovy ulice. Kavárna je sice zařízená, ale slouží jen poslancům," uvedl památkář Šefců.
Malostranský kolorit současně ohrožuje i komerční tlak, protože tudy vede část turisticky atraktivní Královské cesty. Pod tímto tlakem mizí z obchodů běžný městský sortiment a v soukromých domech nekontrolovaně přibývá například obchodů s českým sklem. Poslanci nyní uvádějí jako zásluhu, že do jednoho z domů v Nerudově ulici navrátí pro své potřeby byty. Neuvádějí už však, kolik původních bytů padlo za oběť jejich kancelářím.
Malostranské paláce a domy, v nichž sídlí poslanci a senátoři
palác Thunovský
palác Auerspergský
měšťanské domy v Tomášské ulici čp. 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15
palác Smiřických
palác Šternberský
palác Velikovský (to je blok domů mezi ulicemi Sněmovní, Thunovskou, Tomášskou a Valdštejnským náměstím)
bývalé jezuitské gymnázium
prostory pro senátory
Valdštejnský palác
Kolowratský palác
Malý Fürstenberský palác
hlavní kancelář ODS
Sněmovní 3
Večerník Praha, 1. listopadu 2001
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad