Slovo šéfredaktorky - Září

Minule jsem v tomto slově sbírala houby a šišky a slibovala jsem, že nic nenapíšu o nekončícím boji mezi dvěma šéfy politických stran - jednom jasně vítězném, druhém téměř blízko výhry, leč přece jen o kus prohravším, což on ignoruje a je nepříčetný.

Ale krásné léto skončilo a já jsem se musela vrátit do Prahy, číst noviny, poslouchat rozhlas a televizi a přijímat spoustu e-mailů. Věřte, a mnozí mne tak i znáte, že jsem člověk naveskrz pozitivní a optimistický, až někdy zvaný idealisticky naivní. Takže, když napíšu, že se mi zdvihá žaludek ze vší té politické "kultury", která u nás panuje, kdy se každý snaží urvat jen co nejvíc "do žlabu", kdy vycházejí najevo nové a nové skandály, kdy je policie, soudy a vlastně i řada dalších, kteří o něčem rozhodují (chápej s něčím, co souvisí s mocí a penězi) zjevně zkorumpována, kdy se najímají nájemní vrazi, aby zabili nepohodlné svědky, atd., atd., já už více teď psát o tom nebudu. (Snad jen trochu na stránku U nás v Kocourkově?Také jsem si teď vzpomněla na jednu naši čtenářku z Venezuely, která v polovině 90. let přijela do Prahy a vyprávěla, že na tom ještě nejsme tak zle, ale že to může přijít, že mocní si drží moc všemi způsoby a když jim je někdo nepohodlný, prostě jej pozvou na vyjížďku po Amazonce, kam zcela "náhodou" spadne a dravé piraňě se již postarají o to, aby už nezlobil.)

Měli jsme však teď v Praze i jiné události.

14. září byla v Praze 2, v ulici Jana Masaryka 22, odhalena pamětní deska a busta u příležitosti 120. výročí narození muže, jehož tragická smrt po komunistickém puči v roce 1948 nebyla dosud objasněna. Slavnost to byla důstojná a zakončena koncertem České komorní filharmonie na Novoměstské radnici.

Poté následoval Týden zahraničních Čechů. Na dvě stě se jich sjelo ze světa, z Východu, Západu, Jihu i Severu. A kdo si vzpomene na můj úvodník v letním dvojčísle 7-8 s názvem Krajanská nadělení, ví o čem mluvím, když řeknu, že pokračovala. Tolik milých setkání se "starými" známými, s přáteli, tolik přednášek na krajanská témata. (Podrobněji na stránkách aktualit.) Bohužel, jak bylo nutno konstatovat, za tři roky, kdy se minulý Týden v Praze konal, se kromě krajanského vysílání, na kterém má především zásluhu Čs. rozhlas, nesplnilo zhola nic z toho, bylo plánováno a žádáno na závěrečném usnesení. Krajané dodnes u nás nemají patřičného vládního partnera pro jednání na úrovni?(Něco o tom říká téměř naprostý nezájem našich novinářů a reportérů o tento Týden.)

Pozitivní jistě je naopak aktivita krajanských spolků, ale hlavně jednotlivců v oblasti médií a komunikace. Dvě nové česko a slovenské televizní stanice z USA, velmi dobře se rozvíjející rozhlasová vysílání z postkomunistických zemí, využívání internetu apod. Třetí den zasedání, které bylo věnováno čs. médiím ve světě, bylo skutečně velmi zajímavé a podnětné.

Také jsme oslavili svátek Sv. Václava. Mimochodem, víte někdo, kolik je v Praze jeho soch a jemu zasvěceným kostelům? Za správnou odpověď pošleme pisateli pěknou knížku.

A nakonec - stále máme ještě příjemné, téměř letní počasí?