Projev ministra zahraničních věcí čR Cyrila Svobody při udělení cen Gratias Agit, 4. května 2006

6 2006 Naši ve světě česky
obálka čísla

Vážené dámy a pánové, Jméno Česká republika je samo o sobě neutrální. Tímto jménem uchopíme zemi určité polohy, velikosti, počtu obyvatel, jistého typu krajiny a klimatu. Takové informace, že naším hlavním městem je Praha, že máme 10 300 000 obyvatel nebo rozlohu 78 864 m2 jsou zajímavé, ale hodnotově neutrální. Jsou jistě zapotřebí pro obecnou znalost zeměpisu, ale o ničem jiném nevypovídají. Z tohoto pohledu Německo zůstalo Německem i za vlády nacistů, stejně jako Československo zůstalo stejnou zemí i za komunistické totality.

Takové jméno není třeba šířit. Respektive šíření takového jména není třeba nijak oceňovat. Koneckonců informace tohoto druhu jsou na internetu.

Zcela novou kvalitu má jméno naší země, je-li svědectvím o naší historii, o životním příběhu každého z nás. Úplný obraz, jméno naší země, netvoří statistické údaje, ale život lidí, jejich svědectví a dílo. Kritériem plného jména přestávají být číselné nebo technické údaje. A tak takové jméno naší země tvoříme my. Jsou to ctnosti a hodnoty, které se stávají kritériem kvality našeho jména. Ctnosti a hodnoty přetrvávají a našemu jménu dávají život. Opět se potvrzuje, že lidé s ideály dějiny zlidšťují, a směřují je dopředu, kdežto pragmatici život pouze udržují. Poměřováním, jak se blížíme nebo vzdalujeme naplnění univerzálních hodnot a ctností, tím, jací jsme a co děláme, zjistíme, zda formujeme nebo deformujeme dobré jméno naší vlasti.

Jsme zemí, jejíž dobré jméno formovali a formují tak vynikající osobnosti jako kupříkladu kníže Václav, Anežka Přemyslovna, Karel IV., Jan Hus, Jan Amos Komenský, Tomáš Masaryk, Václav Černý, Milada Horáková, Věra Čáslavská nebo Václav Havel. K nim patří formace mnoha dalších osobností, všech poctivých, pracovitých, statečných a obětavých lidí.

Jsme ale i zemí těch, kdo deformovali a deformují naše jméno, ať to byli lidé jako Emanuel Moravec, Klement Gottwald, Antonín Zápotocký, Milouš Jakeš nebo Viktor Kožený. Jejich řady doplňují zbabělí, přizpůsobiví, oportunní a samozřejmě lidé lhostejní. Ti totiž umožňují, aby deformátoři dobrého jména mohli mít vliv.

Všichni se dovolávají nejlepších tradic naší země. Dělají to i ti, kdo na to nemají sebemenší právo. Protektorátní vláda udělovala jako vyznamenání Svatováclavskou orlici a komunisté se kupříkladu dovolávali husitských tradic. Naivně si mysleli, že jim to dodá alespoň zdání legitimity. Ale ani jedněm, ani druhým to nepomohlo, a ani pomoci nemohlo.

Naopak právo dovolávat se našich tradic mají ti, kdo dobrou tradici naplňují. Ti jsou hodni úcty. Jsou to ti, kdo dobré jméno naší země stále tvoří. Jsou to ti, kdo dobré jméno šíří. Ale zejména jsou to ti, kdo je tvoří a šíří zároveň. Jen díky nim jméno naší země má v zahraničí obsah, barvu, šťávu, zkrátka hodnotu.

Jste to vy, vážené dámy a pánové. Vy reprezentujete dobré jméno v zahraničí a jak vidíte, nejste a ani nemusíte všichni být stejné národnosti nebo státní příslušnosti. Nemusíte mluvit stejným jazykem. Jste osobnosti žijící v České republice i v zahraničí, představujete rozmanité oblasti lidské činnosti. To, co vás spojuje, je právě tvorba a šíření dobrého jména naší země za jejími hranicemi.

Dnešním udělením ceny Gratias Agit jen zčásti projevuji ocenění a dík za vše, co jste vykonali. Speciálně oceňuji dílo vykonané výraznou osobností paní Jaroslavou Moserovou-Davidovou, které uděluji cenu in memoriam. Věřím, že toto ocenění bude povzbuzením a výzvou nejen pro vás, ale i pro nás pokračovat v dobrém díle, šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.

Děkuji vám za pozornost.

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012