čeština v zahraničí VIII.

Po českých neologismech se podíváme i na neologismy v cizích jazycích a na jazyky umělé.
Pro mezinárodně srozumitelná slova jako rádio a televize mají některé jazyky své domácí neologismy, například němčina (der Rundfunk a das Fernsehen), ale i složeniny domácího jazyka s cizím, například Sprachtools (špráchtůls) ve vyhledávači google na internetu.
Česky je to "nastaveni jazyka", zatímco např. francouzština se přísně drží svého výrazu outils linguistiques.
Francouzština se vůbec vyznačuje odporem k přejímání slov z cizích jazyků, i pro pojem striptýz má vlastní jazykové spojení: déshabillage agacerie neboli dráždivé svlékání.
Jiné jazyky se brání méně, a tak se například v japonštině používá slovo taipuraita, (typewriter), česky psací stroj, nebo hambagu- hamburger.
Španělština převzala z angličtiny slovo suéter, tedy svetr, a yiens- džínsy.
Ani v češtině nepřebíráme cizí slova automaticky. V 70.létech minulého století vypsal časopis Mladý svět soutěž o české pojmenování tehdy nového sportovního nářadí surfboard.
Nápadů bylo mnoho, český národ je soutěživý, ale nevymyslelo se nic originálního.
Slovo se částečně přeložilo, tedy místo board prkno, a z nepřeložené části bylo vytvořeno přídavné jméno surfovací.
Učit se cizímu jazyku zabere spoustu času, obzvláště pokud má komplikovanou gramatiku jako francouzština, přebohatou slovní zásobu jako angličtina a složitý slovosled jako němčina.
A přece to bylo někdy asi jinak. V Bibli se dočítáme o univerzálním jazyce našich prapředků, který se však trestem božím rozpadl do různých skupin a podskupin, známá to Babylonská věž v knize Genesis.
Podobnou pověst o jakémsi prajazyce mají Mayové, Číňané a další národy. V novější historii byly činěny pokusy vytvořit či ustanovit univerzální dorozumívací jazyk zvaný lingua franca.
Byla to například latina, interlingua středověku a dále, vzhledem k politickým událostem to byly španělština, francouzština, možná i němčina a ruština. To platí i o arabštině, která s růstem islámu nabývá dnes na významu, ale je velmi obtížná, čili jako univerzální jazyk nevhodná.
Během posledních dvou set let se konala řada pokusů vytvořit umělý mezinárodní jazyk, který by se snadno naučil a byl akceptovatelný pro různé národní jazykové skupiny.
Ovšem z historických a hlavně technických důvodů došlo spíše k rozšíření angličtiny...
Umělých jazyků existuje více než tucet a mají často roztodivná jména jako Kosmos, Monologika, Universalsprache a další.
Nejznámější je pro nás asi esperanto, které vytvořil dr. Zamenhof. Byl polského původu, avšak netrpěl šovinismem, ve své umělé řeči použil jen jediné polské slovo, a to název pro klobásu: polsky kielbasa, v esperantu la kolbaso.
Esperanto má extrémně jednoduchou gramatiku, využívá slov z různých evropských jazyků (především románských), ale obsahuje i mnoho latinských a německých slov, trochu ruštiny, řečtiny a dalších. Pro obyvatele Evropy, Austrálie a obou Amerik je to jazyk snadno naučitelný, to ovšem neplatí pro Afriku a Asii, ve kterých ovšem žije většina obyvatelstva naší země.
A jak je to češtinou? Trochu jsme si mezinárodně zaskórovali s notoricky známými výrazy robot a pistole.
Ale třeba i jazykolamy: kromě strkání prstu do krku a přelétání stříbrných střech křepelkami, například větou: Na-ole-ju-je-li Julie Julia, ne-na-ole-ju-je Julie Julii.
Ale o tom až příště.
Mgr. M. Swinkels-NovákováJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad