7. Mezinárodní hudební festival Letní slavnosti staré hudby Praha 18. 7. - 6. 8. 2006

Motto:
"Vogliam ridere e scherzar"
(Lorenzo da Ponte, Don Giovanni)
V červenci a počátkem srpna letošního roku se již posedmé setkáme v nejkrásnějších historických prostorách Prahy s Mezinárodním hudebním festivalem Letní slavnosti staré hudby. Dramaturgie festivalových koncertů se vztahuje především k hudebnímu jubileu, které letos oslavuje celý svět - 250. výročí narození a 215. výročí úmrtí Wolfganga Amadea Mozarta. Tuto skladatelskou osobnost není třeba dlouze představovat, festivalové koncerty tak nejlépe učiní špičkovou interpretací jeho skladeb. Mozartovo dílo zde navíc získá další rozměr zasazením do kontextu děl jeho předchůdců, současníků a následovníků a prostředí, v němž se Mozart pohyboval (Salcburk, Vídeň, Paříž, Mnichov, Praha). Pro svoji dramaturgickou náplň je festival zahrnut do projektu Mozart Praha 2006. Mottem letošních Letních slavností staré hudby je citát z prvního dějství Mozartovy opery Don Giovanni "Vogliam ridere e scherzar" (Chceme se smát a radovat). Toto dílo, které vzniklo pro Prahu a bylo pražským publikem přijato lépe než kterákoli jiná Mozartova opera ve Vídni, je také jedním ze dvou hlavních dramaturgických pilířů festivalu. Nepůjde však o jeho scénické provedení, ale o výběr čísel z opery v dobové úpravě pro dechový ansámbl. V tomto nástrojovém obsazení, tolik typickém pro Mozartovu dobu, zaznějí 24. července v Ledeburské zahradě v podání německého Amphion Bläseroktett kromě Mozartových melodií také skladby Františka Antonína Rösslera-Rosettiho a Ludwiga van Beethovena. Druhým pilířem programu a zřejmě nejatraktivnějším večerem festivalu bude představení v Divadle na Vinohradech ve čtvrtek 27. července. Francouzský taneční soubor La Compagnie L´Eventail, český orchestr Collegium Marianum a německý Amphion Bläseroktett zde představí slavný balet Don Juan Christopha Willibalda Glucka a choreografické ztvárnění emotivní symfonie Les Éléments francouzského barokního skladatele Jeana Feryho Rebela. Řadu hudebně scénických koncertů pak uzavře 6. srpna kostýmované koncertní provedení komického intermezza La Serva Padrona, jejímž autorem je velký Mozartův vzor na poli komické opery Giovani Battista Pergolesi.
Hvězdami festivalu budou komorní soubory a sólisté z řady evropských zemí. Maďarský virtuos na kladívkový klavír Miklós Spányi a finský houslista Petri Tapio Mattson představí skvostná, dnes ovšem prakticky neznámá díla Mozartových německých současníků působících v Paříži. Vůbec poprvé v Praze vystoupí Holanďan Eric Hoeprich, velký propagátor basetového rohu, který patřil k oblíbeným Mozartovým nástrojům. S rakouským komorním souborem Salzburger Hofmusik se přeneseme na salcburský dvůr doby Mozartova dětství. Neznámé skladby pro klasicistní harfu z pražských hudebních sbírek provede japonská harfenistka Masumi Nagasawa spolu s českou flétnistkou Janou Semerádovou. Atraktivní program v podobě skladeb Mozartových španělských současníků přiveze španělský soubor La Real Cámara.
Vedle již zmiňovaných prostor se koncerty uskuteční rovněž v nádherných historických sálech břevnovského kláštera, trojského a zbraslavského zámku nebo Českého muzea hudby. Zahajovací a závěrečný koncert je umístěn do loni zrekonstruovaného barokního knihovního sálu v bývalém klášteře servitů, nyní sídle pořádající instituce - Collegia Mariana.
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad