československý ústav zahraniční - Krajané v Chorvatsku letos slaví 85. výročí svého Svazu

6 2006 Ostatní česky
obálka čísla

Rozvoj českých škol, amatérských uměleckých souborů, vydávání menšinových periodik, udržování pravidelných kontaktů s původní vlastí. To je ve zkratce stálý cíl střechové organizace krajanských spolků v Chorvatsku, nesoucí dnes název Svaz Čechů v Republice Chorvatsko. Právě tento měsíc si připomíná už 85. výročí svého vzniku.

Ve světě žijí statisíce Čechů a jejich potomků, kteří tam ze své vlasti z různých důvodů odešli v průběhu uplynulých 150 let. Někteří už dávno plně asimilovali, jiní se spokojují s udržováním spolkové činnosti na úrovni občasných setkání či vydávání periodik, většinou měsíčníků. V několika oblastech ale česká menšina důsledně rozvíjí českou kulturu, ať už výchovou dětí v českých školách, činností tanečních, hudebních či divadelních souborů nebo vydáváním vlastních periodik a učebnic češtiny. Jednou z nich je právě Chorvatsko. "Udržet a rozvíjet české národní školství a kulturní činnost v zahraničí je doslova umění", zdůrazňuje ředitelka tamní nejstarší české školy Lenka Janotová, která je od roku 1988 zároveň předsedkyní Svazu Čechů. "Jen díky organizovanému českému školství se pak daří rozvíjet i další činnost, která zprostředkovává krajanům přehlídky českých písní, divadelních her či soutěže dechovek všech generací,"dodává. Proto také krajanské spolky pod jejím vedením a díky velkému pochopení chorvatské vlády a ministerstva školství dělají všechno pro to, aby se v Chorvatsku české školy udržely. Začátky nebyly snadné, jak dokumentuje ve své knize "Češi v Chorvatsku" pedagog a publicista Josef Matušek. Češi přicházeli na území Chorvatska od druhé poloviny 19. století a zakládali si tam spolky, které ale neměly mezi sebou kontakty a tím potřebnou sílu. Teprve po rozbití Rakousko- Uherska se začaly ozývat hlasy po založení celonárodní české organizace,která by celou menšinu zastupovala vůči jugoslávským úřadům a také vůči Československu. Ve dnech 28. a 29. června 1921 se pak v Osijeku poprvé sešli zástupci 36 českých a slovenských spolků působících na území tehdejšího Kraljevstva Srba, Hrvata i Slovenaca a založili Československý svaz v království SHS, který se střídavým úspěchem reprezentoval československou menšinu - asi 140 tisíc krajanů v celé Jugoslávii sdružených ve více než stovce spolků. Svaz si ve svém programu předsevzal zejména "urychlené zakládání českých škol vydržovaných státem, vydávání menšinových novin v mateřské řeči, získávání státního občanství, zakládání menšinových peněžních ústavů a hospodářských družstev".

Rozvoj brzdily finance

Činnost brzdil nedostatek finančních prostředků, nicméně už v roce 1921 se v Daruvaru podařilo založit Československou banku, v roce 1922 tam začal vycházet týdeník Jugoslávští Čechoslováci, byla založena soukromá česká škola Komenského a začala pracovat knihovna. Československá vláda do Chorvatska vysílala učitele, budovy a provoz škol financovaly spolky. Také Československý ústav zahraniční začal od konce 20. let posílat do Chorvatska knihy, učebnice a choreografy pro taneční soubory. Rozvoj spolkové činnosti ale přerušila 2. světová válka. Po ní Svaz svou činnost obnovil, ale pomoc z Československa už nebyla tak pravidelná. "Byli jsme ponecháni sami sobě, až asi od roku 1968 se v Česku každé dva roky organizovaly přes ministerstvo školství semináře pro naše učitele. ČSÚZ se staral, aby se nám dostávalo pomoci a zajišťoval u nás občasné pobyty choreografů a hudebních instruktorů. Teprve asi sedm let do Chorvatska zase pravidelně jezdí učit čeští lektoři," uvádí nynější předsedkyně Svazu. Ministerstvo zahraničních věcí také teď zajišťuje jednou za dva roky pobyty 40 učitelů z Chorvatska na pětidenních stážích v ČR a výměnné pobyty dětí 7. tříd.

čSÚZ pomáhá s vybavením

Československý ústav zahraniční se znovu soustředí na rozvíjení českých krajanských škol zhruba deset let. Právě v uplynulém dvouletém období se mu podařilo shromáždit potřebnou výši sponzorských darů a dokončit řadu ze svých projektů. Pro českou základní školu v chorvatské Končenici vybudoval knihovnu, kterou kompletně vybavil nábytkem, mediatékou, videotechnikou, počítačem s tiskárnou a novými knihami, encyklopediemi, slovníky, monografiemi. Nové vybavení z ČSÚZ dostaly i škola a školka v Daruvaru a tamní školní amatérské umělecké soubory získaly nové hudební nástroje.

"I nás pohltila informatika, vidíme, že ani výuka se už bez ní nemůže obejít, a protože chceme jít s dobou a chceme, aby česká škola zůstala česká, tak se stále dovoláváme nějakých technických vylepšení," vysvětluje Lenka Janotová a dodává, že jakákoliv pomoc je velice vítána, protože škola přece jen nemá dostatek prostředků k uskutečnění všech plánů.

Národnostní uvědomění našich krajanů posílily i války v bývalé Jugoslávii v 90. letech, řada místních spolků obnovila svou činnost a byly založeny dva nové. Chybí jim ale zázemí, kulturní domy, v nichž by mohly pořádat své kulturní akce, informovala paní Janotová v nedávném rozhovoru pro spolkový časopis Jednota. Svaz Čechů má dnes v Republice Chorvatsko nicméně svou váhu. "Jsme jednou z nejorganizovanějších českých komunit ve světě," charakterizuje Lenka Janotová krajany v Chorvatsku a s pýchou připomíná, že jejich práci ocenilo české ministerstvo zahraničí uznáním Gratias Agit za šíření dobrého jména Česka ve světě. "Velkým úspěchem jsou investice z ČR, spolupráce s českými velvyslanci, setkání s prezidenty obou států, premiéry, poslanci, senátory, pozvání na různá odborná jednání do Česka,"zdůrazňuje Janotová a pochvaluje si i spolupráci, kterou čeští krajané navázali s novou koordinací menšinových rad v Chorvatsku.

Letos bude mít česká menšina v Chorvatsku příležitost oslavit výročí své organizace na dožínkách, které bývají tradičně přehlídkou všech hudebních, tanečních a divadelních souborů. Do jejich příprav se v posledních letech zapojuje mnoho mladých lidí, což předsedkyni Svazu Čechů naplňuje optimismem: "Znamená to, že dožínky, naše nejbohatší a nejnáročnější manifestace, nikdy nezaniknou". A Svaz má výhled na další rozvoj veškeré své činnosti.

(Hebr)

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012