Vzpomínka v Lošanech aneb komunisté a český venkov

5 2006 Aktuality česky
obálka čísla

V podvečer 2. května 2006, proběhla v Lošanech u Kolína smuteční vzpomínka na Václava Švédu, při příležitosti 51. výročí jeho popravy v pankrácké věznici.

Václav Švéda byl jedním z členů odbojové skupiny bratří Mašínů, která se počátkem 50. let minulého století odmítla dívat se složenýma rukama na to, jak komunisté pod heslem třídního boje pustoší jejich zem, morálku a kulturu, jak násilím berou lidem jejich po generace budované majetky a vyhání je ozbrojenou silou z jejich odvěkých domovů. Postavil se spolu s bratry Mašíny, Milanem Paumerem a dalšími vlastenci tomuto zlu se zbraní v ruce na odpor. Na rozdíl od prvně jmenovaných však neměl tolik štěstí, aby se prostřílel až do kýžené americké okupační zóny v Berlíně. Byl cestou postřelen, zajat a předán čs. komunistické justici k příkladnému potrestání, kterému - bohužel - právě před 51 lety neušel.

O "hluboce humanistickém" cítění komunistů pak svědčí nejen to, že ho jako vlastizrádce bez milosti popravili (navzdory skutečnosti, že tu zanechal manželku a dvě malé děti - ty se včerejší vzpomínky rovněž zúčastnily), ale i způsob, jakým to provedli - zmučeného, polomrtvého Švédu se zlomenou nohou a polámanými žebry přivlekli pod šibenici, kde mu navlekli oprátku na krk...

Vzpomínková slavnost se odehrávala u pamětního kamene, který byl v Lošanech těsně po II. sv.válce odhalen na místě, kde stával rodový statek rodiny Mašínových a kde se také narodil generál Josef Mašín, hrdina protifašistického odboje a otec obou bratrů, kteří se postavili komunistům se zbraní v ruce, Ctirada a Josefa. Václav Švéda bydlel hned vedle, byl to jejich soused.

Z rodného statku Mašínů zbyly kamenné základy a ten pamětní kámen... O mnoho lépe na tom není ani sousední dům, v němž bydleli Švédovi a který svými kořeny zjevně sahá minimálně do 15. století. Všude jinde by byl chráněnou národní kulturní památkou, pečlivě udržovanou a chráněnou státem - u nás mu chybí střecha, zdi zbyly jen do dvou třetin a tak za zmínku stojí především mohutná kamenná věž bývalé středověké tvrze, která se jakž takž zachovala.

Vedle základů Mašínova statku, přikrčený ke středověké zřícenině, stojí domek obývaný těmi, kdož byli komunisty zřejmě určeni k novému osídlení vesnice namísto "zavilých kulaků". Dodnes vypadají podle toho - nepořádek na první pohled uvnitř i v okolí, vlající prádlo na šňůrách a hulákání těchto "nových lidí" dokreslovalo atmosféru smuteční vzpomínky na někoho, kdo tam před nimi žil a o kom zjevně nic nevědí a vědět nechtějí. Později jsme se doslechli, jaké potíže má s těmito primitivy nový majitel středověké zříceniny, který ji koupil s tím, že ji zrestauruje a který také včerejší vzpomínku spoluorganizoval. Když vysadil okrasné keře podél pozemku, do týdne mu je uřezali až u země, stanovou celtu, pod kterou si schovával materiál na stavbu, mu pečlivě rozřezali nožem - to jim kupodivu zatěžko nebylo, ač jinak se práci pečlivě vyhýbají.

Komunistické představy o zkolektivizované vesnici 50 let poté v realitě všedního dne...

Může z jejich dětí vyrůst něco jiného než snadno manipulovatelná a ovladatelná beztvará hmota přidávající se vždy k tomu, kdo je zrovna u vesla a kdo jim dá víc?

Voňavým májovým podvečerem jsme se vraceli z Lošan. Cestou jsme viděli ještě v několika vesnicích podobné rozvaliny starobylých statků, jejichž původní majitelé byli pravděpodobně rovněž nahrazeni "novými lidmi". Statky pak následně potkal týž osud jako rodový statek Mašínů.

Ne náhodou bylo rovinaté a úrodné Polabí tradičně baštou sedláků, staletími prověřenou to oporou českého venkova i celé společnosti. Proto je komunisté potřebovali zničit přednostně.

Člověk mimoděk musil myslit na to, že je už 17 let po tzv. "demokratické revoluci" a že pokud jde o venkov, nic se nezměnilo. Na náhradu vykořeněných tradic je - zdá se - dvacet let velmi málo.

Mimo jiné i proto, že se o tuto náhradu dosud nikdo vážně nepokusil.

Mimo jiné i proto, že nám komunisté nikdy vládnout nepřestali, ať už se rozprchli do různě pojmenovaných stran a uskupení...

Ing. Jiří Fiala

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012