čeština v zahraničí VII.

5 2006 Čeština ve světě česky
obálka čísla

Blahorodí, libo-li vám komoně rajtovati?

Tato věta pro nás srozumitelná jest, ale málokterý z nás by ji proslovil, neb ji za archaickou pokládáme.

Archaismus jest obrat jazykový, kterého již zpravidla není užíváno. Namátkou pár slov: žernov (kámen mlýnský), hřivna (váhová a mincovní jednotka).

Ano, toto byla promluva archaická...

Důvody odumírání slov jsou historické, proto se také některé archaismy nazývají historismy (sudlice, lazebník), jiné politické (masna, svazarm), ale i společenské: slovo ledovka dříve znamenalo lepkavý bonbon s kakaovou náplní a nyní se používá jako synonymum slova náledí.

Mnohá archaická slova byla ve své době neologismy, například dříve se děti na obecné (později základní) škole učily vyňatá slova, dnes se učí slova vyjmenovaná. Ale i rádoby evidentní archaismy se mohou do jazyka vrátit.

Například pojem radnice byl na určitou dobu vystřídán slovním spojením Národní výbor, starostu a nahradil titul předseda NV.

V roce 1990 jsme se k těm dočasným archaismům vrátili a v nejednom českém městě byla starostou zvolena žena.

Příslušníci mladší generace ji zpočátku oslovovali " paní starostová "...

Jak se z neologismů stávají archaismy?

Termín "neologismus" se objevil začátkem 19.století, čímž byl tedy sám neologismem. Jedna z definicí neologismu praví, že jde jazykový novotvar: staré slovo, použité v novém smyslu, např. pionýr (původně průkopník), nebo družina (původně doprovod).

V historickém kontextu doby, například u Husa, se neologismem stávala i slova tvaroslovně přizpůsobená, například sloveso prlenčiti (k substantivu prlenec), ve smyslu hodně mluvit, čili "řečňovat"

Neologismy jsou i složeniny, např. ropovod, lunochod a slova přejatá z cizích jazyků, například z holandštiny: frejíř či frajer (hezky česky: hejsek, záletník).

Neologismy se zabývají i novodobí brusiči jazyka, ač jejich výrazy vypadají někdy spíš jako pseudoarchaismy. Například služník místo server, výběrníček místo menu, úsměvec a škleban pro různé druhy smajlíků.

Ještě zpátky k Janu Husovi, který nám to nám to s nabodeníčky, neboli diakritickými znaménky, také pěkně zavařil!

V naší době, kdy píšeme na kompjůtrech (neologismus), kterým se původně říkalo počítače (nyní již prakticky archaismus), musíme ovládat minimálně dva druhy klávesnic...

A na závěr slovo všimné. Nejsem si úplně jista, jestli jde ještě o neologismus, nebo snad už o archaismus?<-strong>

Mgr. M. Swinkels-Nováková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012