Setkání krajanů z Mladoboleslavska - Krajané znovu balí kufry vzpomínek na cestu do Mladé Boleslavi 22. - 25. červen 2006: II. setkání krajanů z Mladoboleslavska

Setkání krajanů z Mladoboleslavska se konalo poprvé před šesti lety, letos v červnu se akce bude opakovat. U příprav obou setkání, toho minulého i toho, které je za dveřmi, stál historik a etnolog Jaromír Jermář. Právě jemu jsme položili pár otázek.
Setkání svých krajanů uspořádalo město Mladá Boleslav v uvolněné polistopadové éře poprvé v roce 2000, který svou zakulaceností přímo vybízel k bilancování a ohlédnutím. Kolik lidí zblízka i zdaleka tehdy přijelo zavzpomínat?
Setkání před šesti lety se zúčastnily téměř dvě stovky krajanů z celého světa. Největší skupinu tvořilo asi osm desítek Volyňských Čechů. Ti dnes, někteří od konce války, jiní od Listopadu, žijí zpátky v českémprostředí, nejčastěji na Žatecku. Jejich předkov é se ovšem vypravili do Volyně na Ukrajině ve velké emigrační vlně ve druhé polovině 19. století právě od nás z Mladoboleslavska. Kontakty na naše krajany jsem získával mnoho let a stále objevuji další.
Jak daleko dolehlo echo této akce - zasáhlo jen Evropu, nebo o sobě dalo vědět i za mořem?
Přijeli krajané nejen z Evropy, ale také Kanady, USA, Austrálie i Jihoafrické republiky. Podle jejich ohlasu se jim setkání v roce 2000 velmi líbilo. O mladoboleslavském setkání krajanů psaly krajanské noviny a časopisy téměř po celém světě. Jsem přesvědčen, že I. setkání krajanů bylo dobrou propagací Mladé Boleslavi i celého regionu.
Na setkáních po letech je vždy přímo magicky přitažlivou záležitostí srovnávání různých životních osudů. Našel se mezi osudy lidí začínajícími v Mladé Boleslavi nějaký, který by Vás něčím zvlášť zasáhl?
Vzpomínám si na pana Jana Drahotu, který žije v Jihoafrické republice. Po roce 1948 byl mnoho let vězněn. Proto se po srpnové okupaci 1968 rozhodl pro emigraci. V Jihoafrické republice je významným představitelem Sokola. Významnou osobností je Dr. Miloslav Rechcígl. Narodil se v Mladé Boleslavi v roce 1930. Jeho otec byl poslancem Národního shromáždění za agrární stranu. Oba Rechcíglové, otec a syn, emigrovali po roce 1948. Odchod manželky a dcery, nebo chcete-li maminky a sestry, se již nezdařil, a tak rodina zůstala rozdělena. Miloslav Rechcígl senior (1904 - 1973) působil v rozhlasovém vysílání Svobodná Evropa. Miloslav Rechcígl mladší se stal v USA výborným biochemikem. Je také dlouholetým prezidentem Společnosti pro vědu a umění (SVU), což je celosvětová krajanská organizace. Ale dalo by se dlouze hovořit o dalších krajanech, kteří se ve světě významně proslavili.
Co Vás asi nejvíc motivovalo k tomu úspěšnou akci zopakovat?
Již během minulého setkání projevili krajané přání akci uspořádat někdy znovu. Byl jsem s nimi v neustálém kontaktu, setkávali jsme se při jejich dalších návštěvách Čech a Mladoboleslavska. Vzpomínám na častá příjemná setkání s Františkem Eliášem z Německa, Janem Novým z Tasmánie, Václavem Justem, Jaroslavem Kytlem i Stanislavem Vieznerem z Kanady, Františkou Pečenkovou z Austrálie, Pavlem Kubínem ze Švýcarska i mnohými dalšími. Mohu říci, že kontakt s nimi a jejich přehled mi pomáhaly rozšířit si obzor a znalosti o situaci ve světě. To bylo důležité i pro mé působení v politice.
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Určitě jste se řídili tímto heslem a kromě nezbytných styčných bodů, které bude mít současné setkání s tím minulým, jste především pro ty, kdo přijedou do Mladé Boleslavi v relativně krátké době podruhé, připravili i nějaké odlišné body programu. Na co se vzácní hosté mohou těšit?
Program setkání bude podobný tomu minulému. V pátek se uskuteční seminář o historii vystěhovalectví z českých zemí. Obdobné bude i setkání krajanů s představiteli Středočeského kraje, Mladé Boleslavi i ostatních měst a obcí Mladoboleslavska. Koná se v Domě kultury a v jeho rámci vystoupí mimo jiné i folklórní soubor našich krajanů z Chorvatska. Přijede hned 70 jeho členů a jeho umění budou moci zhlédnout i lidé v Mnichově Hradišti a Turnově. Účastníci setkání mají možnost navštívit Středověký jarmark v Mladé Boleslavi, národopisnou baráčnickou slavnost v Mnichově Hradišti a při nedělním zájezdu poznat historické i přírodní pamětihodnosti regionu.
Pro zájemce z řad krajanů máme připravenu prohlídku firmy Škoda Auto. Jak s krajany komunikuji, velice se těší také na neformální posezení, které bude v pátek večer. Krajané z Chorvatska mají své vlastní velké přání: Chtějí se podívat do míst, odkud v 19. století odešli jejich předkové. Mnozí budou v České republice poprvé. Abych shrnul to nejdůležitější: Akce začne již ve čtvrtek 22. června, kdy krajany přijme na magistrátu primátor Mladé Boleslavi Mgr. Svatopluk Kvaizar. Oficiální závěr setkání je pak v neděli 25. června. Čtvrt ým dnem oficiálního setkání však návštěva mnohých nekončí. Nejeden z krajanů se u nás zdrží dokonce i na několik týdnů. S mnohými ze vzácných hostů, které osud zavál daleko od Mladé Boleslavi, se naše veřejnost bude moci seznámit i prostřednictvím regionálních médií.
Otázky kladl Jiří SenohrábekHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Amerika II. aneb z deníčku vydavatelky
Tato kniha vzniká nyní na mém počítači. A je to bomba! Pracuji na ní jen chvílemi (což ovšem obnáší hodiny), protože hlavně denně dělám Český dialog. Ale oba tyto, jak by se dnes módně řeklo – projekty, jsou pro mne moc důležité. Časopis se snažím zlepšovat, přibyli v poslední době dobří autoři, přibývají čtenáři po celém světě…
A kniha? Bude o téměř třiceti letech časopisu, který jako jediný vydávaný z ČR vede léta dialog s Čechy doma i ve světě. Byly všelijaké pokusy jiných zdejších periodik ujmout se tohoto tématu, ale všechny ztroskotaly. Český dialog vytrval a to přes veškeré, a někdy opravdu velmi těžké překážky. Především v prvních ročnících, kterými nyní listuji a vybírám z nich perly, jsou velmi cenné články od autorů věhlasných jmen jako je Josef Škvorecký, Jaroslav Strnad, Alexander Tomský, Jiří Ješ aj., či neznámých, ale kteří napsali ze světa, kde žijí, zajímavé postřehy, ohlasy či názory. První ročníky byly opravdu mimořádně živé a dynamické. Po mé první cestě do daleké Austrálie v roce 1997 se začala českou společností šířit „blbá nálada“ a i ta je zde velmi plasticky vylíčena.
Kromě politiky jsou zde samozřejmě i moje cesty do světa za krajany. Napsala jsem o nich sice už pět knížek, ale ne o všem…tady to pokračuje. Například New York, Kanada, Jižní Amerika, Švédsko aj. A na webových stránkách budu ráda uveřejňovat některé ukázky a vy je, doufám, budete rádi číst. Budou nejspíš v rubrice OSTATNÍ, ale ještě před tím, než tam spadnou, tak na stránce hlavní.
Jestli budete mít o knížku zájem, už se můžete hlásit, promítnu do množství tištěných výtisků.
Eva Střížovská
Pište na cesky-dialog@seznam.cz
nebo volejte na tel. 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad