Nekonečno Pavla Baňky

10 2001 Kultura česky
obálka čísla

    Výstavní aktivita Galerie Rudolfinum se několik posledních let soustřeďovala v různých rovinách na otázky spojené s lidskou identitou (Josef Váchal, František Drtikol, Louise Burgeois aj.). V loňském roce zvolila další téma -- výstavou čínského krajináře Čchiu Š-chua ukázala krajiny, odpoutané od viděné skutečnosti, krajiny přenesené do roviny a podoby se schopností nésti duchovní významy, a to z každodenní meditace svého tvůrce.
    Souvislost s dnešním vývojem duchovních potřeb společnosti je tu více než zřetelná. Zároveň hledání a návaznost na jiné nežli tradiční zdroje je prezentována například médii na okraji, přinejlepším nepřímo a v zastřené formě. Právě proto může být galerie velmi vhodným prostorem k takové komunikaci duchovních významů.
    V návaznosti na již zmíněnou výstavu Čchiu Š-chua probíhá v Galerii Rudolfinum další výstava, tentokrát pražského fotografa Pavla Baňky. Autor (ročník 1941), pravidelně vystavující doma i v zahraničí a zastoupený v muzeích a galeriích po celém světě, dnes docent na FAVU Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, nazval sérii šedesáti velkoformátových černobílých krajin "Infinity" (Nekonečno). Zahrnul do nich cykly Lesy, Kopce a louky, Nebe a Moře, které postupně vznikaly na různých místech Evropy a USA v rozmezí let 1997 -- 2001 jako obrazy bez lidí (každý potřebuje být někdy sám) s důrazem na proměny přírody a živlů. Oscilace mezi krajinářskou fotografií a abstrakcí se prolíná s pohybem předmětů v čase a prostoru, za pomoci dlouhých expozic a různých fotoaparátů.
    Baňka vnímá prostor jako dialog s krajinou -- dosahuje harmonizace mezi vizuálním zážitkem a filozofickým myšlením. Zachytí mnohoznačnost otevřených prostorů a současně zpochybňuje typický charakter a zákonitosti fotografie. jsou to krajiny s otisky prvků -- překrývající se zmnožené obrazy, rozpité obrysy, rozostřené detaily. Baňka nechce provokovat, chce nás vytrhnout ze známých nám způsobů vnímání světa kolem nás i v nás. Výstava Infinity přivádí k myšlence o nemožnosti dosáhnout konce nebo hranice. Je o nekonečnosti. Výpovědí o nesmírnosti přírody, o marné snaze člověka nalézt "hranici, konečné řešení", ovládat vše kolem rozumem.
    Katalog Nekonečná fotografie uvádí slovy M. Pachmanové otázku, "Jak se osobní a kolektivní dějiny otiskávají do času a prostoru a jakou roli přitom hraje lidská paměť a fotografie?" Odpověď si musí, a na výstavě může (do 25. 11. 2001), každý hledat právě sám a v sobě.
    Souběžně s výstavou fotografií Pavla Baňky je veřejnosti představován projekt Three Windows (Tři okna). Je výsledkem několikaleté spolupráce švýcarského filmaře Nicolase Humbert a jeho německého kolegy Vernera Penzela s americkým básníkem Robertem Laxem. Na třech plátnech běží paralelně tři černobílé filmy, vzájemně propojené do jediné zvukové kompozice. Film zprostředkovává vnitřní svět básníka, jenž žil přes dvacet pět let na ostrově Patmos v dobrovolné samotě, a přesto v živém -- svém kontaktu se světem kolem. Je poctou Laxovi a ukazuje téměř bezbřehou tvůrčí kreativitu této osobnosti.

    Galerie Rudolfinum ve spolupráci s ;Českou filharmonií připravila pro sezonu cyklus sobotních orchestrálních koncertů, sobotních podvečerních matiné výtvarného umění a hudby, vánočních představení a divadelních her v prostorách galerie, pohybových kreací, filmových a diskusních pořadů. Při sobotních koncertech -- před začátkem a po jejich skončení -- mají posluchači možnost navštívit výstavy galerie. Je to zdařilé propojení hudby a výtvarného umění, i ostatních uměleckých žánrů a již nyní je o ně značný zájem.


Olga Szymanská

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012