ČSÚZ - ČSÚZ se zaměřuje na mladé generace krajanů

5 2006 Ostatní česky
obálka čísla

Spolupráce zejména s mladými generacemi našich krajanů v zahraničí bude ve středu pozornosti Československého ústavu zahraničního v příštích dvou letech. Usnesli se na tom členové tohoto nezávislého občanského sdružení na Valné hromadě 26. dubna 2006 v Praze.

Díky finančním prostředkům od sponzorů z řad členů i od nečlenů ČSÚZ již čtyři roky systematicky podporuje školy ve Vídni a Chorvatsku, které navštěvují čeští krajané a krajanské umělecké soubory," připomněl ve svém vystoupení na Valné hromadě předseda ČSÚZ Jaromír Šlápota. "Poskytujeme jim moderní techniku pro vybaven í tříd a studoven. Pedagogové i žáci to oceňují, protože se tím usnadňuje výuka a zvyšuje její kvalita," dodal předseda ČSÚZ a uvedl, že vzhledem k pozitivnímu ohlasu od krajanů se i v budoucnu soustřed íme právě na tuto činnost. Zdůraznil, že taková podpora je skutečně účinná jen pokud je dlouhodobá a promyšlená.

Na krajany se nezaměřuje jen ČSÚZ. Po roce 1989 se k Čechům a Slovákům žijícím v zahraničí začala obracet celá řada institucí i osobností. Často šlo o selektivní vztah. Někteří očekávali, že krajané, kteří v zahraničí získali solidní ekonomické postavení, poskytnou část svého majetku své staré vlasti. Mnoho bylo těch, kteří si nepředstavovali, že půjde o běžné investice, nýbrž především o sponzorské dary. Část krajanů v prvních letech po listopadu 1989 tyto představy naplnila.

Spolupráce je nutná se všemi

Někteří politikové se převážně obraceli na ty z Čechů, kteří si svými výjimečnými schopnostmi získali i v zahraničí výjimečné postavení, jako Ivan Lendl či Miloš Forman. V zahraničí žije přes milion krajanů českého původu a naprostá většina z nich nepatř í mezi majetné. "ČSÚZ se nevěnuje politice, nekritizujeme žádná jiná seskupení, která se obracejí ke krajanům", zdůraznil Jaromír Šlápota. ČSÚZ jen pokračuje v poslání, které mu do stanov před více než třičtvrtěstoletím dali jeho zakladatelé v čele s prezidentem T. G. Masarykem: pomáhat Čechům a Slovákům, kteří se z nejrůzněj ších důvodů, ať politických, ekonomických či rodinných uchýlili k životu v zahraničí. "ČSÚZ tu i dnes je pro všechny krajany, včetně těch nevýjimečných, kteří s ním spolupracují."

Není to snadný úkol. Mezi krajany, ať už potomky emigrantů z konce 19. a začátku 20. století či meziválečné ekonomické emigrace, politických uprchlíků po roce 1948 nebo 1968, panují vážné názorové rozdíly i rozdílný vztah k vývoji uplynulých šedesáti let. Je ale možné a potřebné zajistit pro jejich potomky, pro mladé generace Čechů žijících v zahraničí, přístup ke kvalitní, moderní výuce a získání znalosti češtiny tak, aby v případě zájmu mohli plynule ve studiu pokračovat na vyšších českých školách, případně pak pracovat a žít v Česku.

Nic se neobejde bez sponzorů

Proto mezi hlavními projekty, které členové ČSÚZ na Valné hromadě 26. dubna jednomyslně schválili, je získání finančních prostředků na vybavení knihovny, na sportovní nářadí do tělocvičny a videotechniku pro dalších pět tříd krajanských škol ve Vídni, na požadované chybějící pomůcky, vybavení knihoven a videotechniku pro dalších 7 tříd v krajanských školách v chorvatském Daruvaru a Končenici, kam budou také zaslány další hudební nástroje zakoupené ze sponzorských příspěvků.

Dalším cílem ČSÚZ je podpora výuky češtiny a získávání poznatků o Česku na katedrách bohemistiky zahraničních vysokých škol. Systematickou spolupráci zahájil ČSÚZ se Státní univerzitou v Petrohradě.

Na začátku bylo vybudování památníku T.G. Masaryka, který byl na petrohradské univerzitě čestným profesorem, v areálu školy. Pak ČSÚZ poskytl moderní techniku pro vybavení posluchárny bohemistiky a stipendium několika studentům češtiny pro účast na jazykovém a vlastivědném kursu, který pořádá v Praze každým rokem v červenci. Nyní je v plánu vybudování knihovny T.G. Masaryka na petrohradské univerzitě. "Tímto způsobem ČSÚZ šíří jméno České republiky v zahraničí, získává jeho příznivce mezi studenty, kteří třeba jednou budou významnými politiky, ekonomy, diplomaty", zdůraznil Jaromír Šlápota. Podobný význam by mohlo mít centrum pro výuku češtiny a angličtiny, o jehož zřízení v Želivském klášteře ČSÚZ v příštích dvou letech také uvažuje. O prázdninách by sloužilo k rekreaci a rozšiřování znalostí o Česku i dětem našich krajanů. Stipendia k pobytu na svém vlastivědném kursu chce ČSÚZ dál poskytovat i studentům bohemistiky z univerzit ze Sankt Petěrburgu, Kyjeva, Lvova a škol ve Vídni a Daruvaru.

Projektů na příští dvouleté období je celá řada a jejich realizace není v silách jen několika jednotlivců z vedení ČSÚZ. Proto se Jaromír Šlápota, který byl na Valné hromadě znovu na dva roky zvolen předsedou, obrátil na všechny členy, ale i nečleny sdružení, aby podle svých možností s jejich uskutečněním pomohli.

-hebr-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012