Oči

10 2001 Kultura česky
obálka čísla

    Ve dvojčísle 6-7 jsme nedopatřením uveřejnili pouze půl této básně. Autorce se omlouváme a čtenářům nabízíme báseň v patřičné podobě.
Jana Witthedová Aleně Šmídové Kmen stromu
drsná krása kůry
a špičky mých prstů
Kmen stromu
cit dlaně
A mrtvé slzy
tmavých brýlí
Vnímám chlad listu
měkkost trávy
Však krajina?
Už navždy
jsem ji minul
v mé věčné tmě
ty oko obrácené dovnitř
Mé leklé oko
zbytečné oko
Co je barva
a jaký lesk?!
Rachot odehnal
i ozvěnu
mou kdysi průvodkyni
městem
Tak ruka
drtí
bílou hůl
Vztekle
ji drtí
a já
škobrtám dál
chytajíce se
vašich rukou
šatů i životů

Někdy smím
poznat
hebkost vašich spánků
vyvýšeninu tváře
vrásčitost čela
tvar nosu
A vy?
Obyčejně
jste spěch
a pachuť
letmých
soucitů
Já jdu
drtím
bílou hůl
a myslím
na ptáky
svobodu
a nenapravitelnou
samotu
mých leklých očí



Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012