Zeptali jsme se Pavlíny Filipovské,

    zpěvačky a herečky, která bude 9. prosince vystupovat se skupinou Šlapeto v pořadu o Karlu Hašlerovi.
    Posluchači vás znají z rozhlasu, televize, z divadel a ze zájezdů po vlastech českých i jiných. Řekněte našim čtenářům, prosím, čím se nejvíce zabýváte v poslední době.
    Jezdím s Josefem Dvořákem a jeho divadlem po republice. Hrajeme klasické hry, které jen Pepa umí přepsat do podoby, kdy je nikdo nepozná. V té poslední má být například role staršího muže. Ale místo toho je tam bába a tu hraju já. Ty divadelní kusy jsou pak trochu jiné, než je napsali původní autoři, ale v každém případě je to velká zábava jak pro herce tak pro publikum.
    Nedávno jsem vás poslouchala v pořadu čs. Rozhlasu Praha Dobré jitro. Mluvila jste o Karlu Vlachovi a vzpomínala na písničky 60. let, které jste s ním natočila vy i jiné zpěvačky. Je tento pořad pravidelný?
    Ten pořad je samozřejmě pravidelný, vysílá se každé ráno, ale připravuje jej řada redaktorů a autorů. Já mám svoji pravidelnost, jak jste to asi myslela, jednou za šest týdnů.
    Jak se na vysílání připravujete? Hledáte si nějaká velká témata, nebo dáváte přednost pestré všechuti? Pořad trvá, pokud vím, tři hodiny. To je dost dlouho...
    To máte pravdu. Já vždycky tři neděle píšu, škrtám, hledám a vyhledávám zajímavé věci. Snažím se také postihnout některá výročí, jako bylo například to Vlachovo. Vzpomínala jsem tam mj. i na krásný zpěv Judity Čeřovské. To jsem ještě nevěděla, že za pár dní ta úžasná zpěvačka, žena s nenapodobitelnou grácií, živel plný energie, odejde z ;tohoto světa... Mezi námi však zůstává ve svých písních.
    Pořad nepojímám monotematicky, to by na tak dlouhou dobu bylo asi nudné, ale tak asi jednu půlhodinu se snažím věnovat určitému tematu.
    Pořad začíná ráno v pět. Jak dokážete v tu dobu mluvit?
    (Smích.)
    Já mám v sobě před tím rádiovým vystoupením vždycky takové předpremiérové vzrušení, že se moc nevyspím. Nemám ráno čas na to být rozespalá. Prostě začnu povídat, tréma pomalu opadne a nakonec mi ty tři hodiny připadnou docela krátké.
    Tak se těším spolu s dalšími posluchači na váše vystoupení v Divadle U Hasičů dne 9. prosince.