ŠLAPETO aneb se stáropražskými písničkami do světa

    Více než 1000 odehraných vystoupení po celé Evropě, USA, Kanadě a SAE. Více než 170 tisíc prodaných zvukových nosičů v letech 1992 až 1999.
    7 vlastních Tv recitálů a destíky pořadů v různých TV stanicích, 760.000 prodaných kusů branického piva "Šlapeto", vydaného u příležitosti křtu alba Zpráva o stavu pražských hospod.
    7 místo v celostátní soutěži Český slavík´96, získání ceny České grammy a další dobrá umístění v soutěžích a další ceny. To je jen malý výřez úspěchů skupiny

    V záplavě rocku, country a folk music, což je hudba, která přitahuje davy posluchačů každoročně na koncerty i na festivaly, se na jaře roku 1989 objevila skupinka mladých hochů.
    Radan Dolejš s kytarou, Jirka Pánek s kontrabasem a Ivo Zelenka s akordeonem. Šokovali publikum nadšeným zpěvem a hraním staropražských odrhovaček. A hned dostávali nabídky k vystupování. Záhy rozšířili nástrojové obsazení o housle (hrál na ně Jan Jarda Janecký) a druhý akordeon (Pepa Horváth) a zakrátko dostali i svou první příležitost v Čs. Televizi v pořadu Zdeňka Podskalského Pražský Montmartre. Mezitím utužovali žánr a kolektiv v bránické hostivařské restauraci Na Kačabce, vedené hostinským - lidovým všeumělcem Otakarem Litomiským, kterého později do své kapely přijali jako zpěváka a vypravěče.
    V době rozkvětu pouliční produkce v letech 89-90 s úspěchem koncertovali na Karlově mostě, kde je objevil Jiří Suchý a pozval k hostování do divadla Semafor. Následovaly první zahraniční zájezdy -- do švýcarského Winterthuru a do Basileje. V roce 1991 se Jan Jarda Janecký vrací k rodnému big beatu a místo něj přichází Michal Žára. Jirku Pánka za basou nahradil na sklonku roku 1993 Petr Kůs, legenda českého bluegrassu. Následují nahrávky na CD, natáčení v televizi a další a další zájezdy po západní Evropě, SAE a Americe.
    Na moji otázku, co se může líbit na starých pražských písničkách cizincům, kteří nerozumějí textům, odpovídá Ivo Zelenka:
    Staropražské písničky, jejich hudba, je hodně podobná hudbě německé, jsou to polky, valčíky... Švýcaři, Němci, Rakušané na naše vystupování reagují velice dobře. Líbí se jim to, a je jim to blízké.
    Jeho slova potvrzují další a další vystupování v různých zemích Evropy. Šlapeto samozřejmě jezdí hojně i především po vlastech českých a natáčí další cédéčka. Několik jich je věnovaných písničkám Karla Hašlera, které vlastně tvoří páteř "šlapeťáckého" repertoáru. Po starých zámeckých schodech, a Hašlerky jsou tituly nahrávek, kde můžete najít ty nejoblíbenější písničky českého vlastence a milovníka Prahy. Já mám holku od Odkolků, Starý dům, Panna Kačka, Studentská světnička,
    Za Strahovskou branou, Strahováček, Nad Prahou tančily hvězdičky, Čí je Praha? -- Naše!, Pod Před vejtoňskou hospodou, Praha srdce Evropy, a mnoho dalších. Ale i méně známé, jako je ............ Kampak na nás, bolševici, nebo Revoluční písnička.
    Skupina Šlapeto se na své cestě českou i zahraniční hudební scénou potkala a spolupracovala s řadou význačných umělců jako je již zmíněný Jiří Suchý, Jitka Molavcová, Zdeněk Svěrák, Pavlína Filipovská, Petr Nárožný, Dagmar Veškrnová, Jiřina Jirásková, Jiřina Bohdalová, Jiří Lábus, Viktor Preiss, Helena Vondráčková a další.
    V roce 1996 odjíždějí za oceán na turné po Kanadě a Spojených státech. Vystupují pro české krajanské spolky i pro americké publikum.

    Jaký byl ohlas na vaše písničky za oceánem, ptám se.
    Kupodivu se líbily i Američanům, kteří neznají slovo česky. Snad proto, že Američané jsou takový kosmopolitní národ. Až dojemné bylo vystupování v Chicagu, kde žije již několik českých krajanských generací. Oni s námi neuměli česky mluvit, ale znali slova mnoha lidových a zlidovělých písniček. Někdy lépe než my sami.
    Totéž bylo v České hudební síni Karlín v Clevelandu, kde všichni lidé zpívali některé písně s námi.
    Hráli jsme také na soukromé party u Thomase Haslera, kde dokonce Oťas (Litomiský -- pozn. red.) celé společnosti uvařil české jídlo. Jídlo i písně byly přijaty s nadšením. Tom, jak známo, měl záměr uspořádat jakýsi festival písniček svého táty. A nyní je šťastný, že se bude konat v Praze večer k jeho 60. výročí umučení v Mauthausenu, kterého se zúčastní.
    Také jsme v Baltimore, kde Tom žije, hráli v kostele a poté v pivovaře. Zde bylo publikum čistě americké a byl dobrý ohlas. (Shoduje se celá kapela).
    Jak Vás naši krajané v Americe přijímali?
    Byli velmi přátelští a pohostinní. Neměli jsme téměř možnost ochutnat typická americká jídla, což jsme měli v úmyslu, neboť nás Češi neustále krmili knedlem, vepřem, zélem, řízky, gulášem a plzní --říká Ivo Zelenka a Petr Kůs ho doplňuje: Tak hustou držkovou polévku jsem ještě nikdy neměl.
    Šlapeto je dnes (ale vlastně již od začátku své existence) oblíbeno u široké škály posluchačů od školních žáků přes inženýry až po důchodce. Rádi si jej poslechnou vyznavači lidovek, folku i zatvrzelí bigbíťáci.
    V letošním roce jej potkala, jak už to u hudebních skupin občas bývá, další změna obsaszení. Odešel Radek Radan Dolejš. Skupina nyní hraje v obsazení:
Michal Žára. -- housle, viola, banjo, zpěv, Petr Kůs -- kontrabas, kytara, zpěv,
Ivo Zelenka -- zpěv, poskoky a pády,
Ota Litomiský -- zpěv, příhody ze života, Jiří S. Hotzel -- akordeon, zpěv.
    A protože má v prosinci již zmíněné smutné výročí skladatel, herec Národního divadla a nejpopulárnější český písničkář Karel Hašler, vystoupí skupina Šlapeto společně s Pavlínou Filipovskou v pořadu, který v neděli 9. prosince 2001 uspořádá Mezinárodní český klub v Divadle U Hasičů, Římská 45, 120 00 Praha 2, tel. 2251-8716, 2251-6910. Pořad začíná v 18 hodin.