Z Prahy pochází pět nositelů Nobelovy ceny

    Dvě ženy a tři muži, kteří se narodili v Praze, získali během uplynulého století Nobelovu cenu. Jako první z pražských rodáků ji v roce 1905 obdržela baronka Suttnerová, poslední byl v roce 1984 oceněn Jaroslav Seifert.

Baronka Suttnerová -- inspirace pro Nobela
    Baronka Bertha Suttnerová se narodila roku 1843 v Praze jako hraběnka Kinská, velkou většinu života však strávila v Rakousku.
    Jako jediná z "pražských" nobelistů znala Alfreda Nobela osobně, dokonce důvěrně. Odpověděla mu totiž na inzerát, kterým v několika evropských novinách hledal manželku.
    Nobel ji pozval na seznamovací schůzku do Paříže, kde s ním podle všeho prožila krátký zkušební románek. Poté ho opustila kvůli (pravděpodobně) pohlednějšímu a zábavnějšímu baronu Suttnerovi.
    Po sňatku psala baronka Suttnerová romány a organizovala mírová hnutí (roku 1891 například založila rakouskou společnost přátel míru).     O finanční pomoc napsala i Nobelovi. Ten věnoval dva tisíce franků s poznámkou: "Poslal bych víc, paní baronko, ale nejsou to peníze, co Vám chybí. Chybí Vám správná myšlenka." Pravděpodobně tím narážel na jistou naivitu v Berthině mírotvornosti.
    Nicméně právě za úsilí o mír dostala Suttnerová (jako vůbec první žena) roku 1905 Nobelovu cenu. K založení nadace pro udělování této ceny Nobela inspirovala právě ona. Zemřela roku 1914.

Jaroslav Heyrovský -- otec polarografie
    Roku 1890 se v Křižovnické ulici na Starém Městě narodil Jaroslav Heyrovský, dosud jediný Čech, který dostal Nobelovu cenu za vědu: roku 1959 byl oceněn za pětatřicet let starý objev elektroanaly tické metody pomocí rtuťové kapkové elektrody -- takzvanou polarografii. Svůj objev učinil Heyrovský zcela sám.
    Polarografie slouží ke stanovení nepatrných množství látek. V současnosti si nelze vůbec představit, že bychom se bez znalosti této metody mohli obejít. Pomocí polarografie lze například změřit obsah těžkých kovů v rybniční vodě nebo obsah vitaminů v krvi pacientů.
    V Praze jako profesor Univerzity Karlovy vyškolil Heyrovský specialisty na polarografii z celého světa.
    Slavný vědec prožil v Praze celý život, zemřel zde roku 1967. Na Petřinách je po něm nazváno náměstí, v Ladově ulici na Novém Městě má od konce roku 1999 pamětní desku.

Coriovi: Čechoameričané, kteří uspěli v medicíně
    Z Prahy pocházejí také manželé Gerta Theresa a Carl Ferdinand Coriovi. Byli německé národnosti. Oba se narodili v roce 1896, ona v Petrské ulici na Starém Městě, on v Salmovské ulici na Novém Městě. Oba absolvovali roku 1920 lékařskou fakulty německé univerzity.
    Od roku 1922 žili ovšem Coriovi v USA a s Čechami či Prahou neměli prakticky žádné styky.
    Nobelovu cenu za medicínu (ona jako první žena v oboru) dostali společně roku 1947 za výzkum metabolismu cukrů glukózy a glykogenu v živočišných tkáních.
    Gerta Coriová zemřela roku 1957, její manžel roku 1984. Letos v říjnu jim byly na rodných domech odhaleny pamětní desky.

Jaroslav Seifert: "miláček národa"
    Zatím posledním pražským nobelistou je Jaroslav Seifert. Básník přezdívaný "miláček národa" se narodil roku 1901 v tehdejší Riegrově (dnes Seifertově) ulici na Žižkově, poté žil v ulici U Ladronky na starém Břevnově.
    V roce 1984, dva roky před smrtí, dostal jako první Čech Nobelovu cenu za literaturu.