Z Prahy pochází pět nositelů Nobelovy ceny

|
Dvě ženy a tři muži, kteří se narodili v Praze, získali během uplynulého století Nobelovu cenu. Jako první z pražských rodáků ji v roce 1905 obdržela baronka Suttnerová, poslední byl v roce 1984 oceněn Jaroslav Seifert.
Baronka Suttnerová -- inspirace pro Nobela
Baronka Bertha Suttnerová se narodila roku 1843 v Praze jako hraběnka Kinská, velkou většinu života však strávila v Rakousku.
Jako jediná z "pražských" nobelistů znala Alfreda Nobela osobně, dokonce důvěrně. Odpověděla mu totiž na inzerát, kterým v několika evropských novinách hledal manželku.
Nobel ji pozval na seznamovací schůzku do Paříže, kde s ním podle všeho prožila krátký zkušební románek. Poté ho opustila kvůli (pravděpodobně) pohlednějšímu a zábavnějšímu baronu Suttnerovi.
Po sňatku psala baronka Suttnerová romány a organizovala mírová hnutí (roku 1891 například založila rakouskou společnost přátel míru).
O finanční pomoc napsala i Nobelovi. Ten věnoval dva tisíce franků s poznámkou: "Poslal bych víc, paní baronko, ale nejsou to peníze, co Vám chybí. Chybí Vám správná myšlenka." Pravděpodobně tím narážel na jistou naivitu v Berthině mírotvornosti.
Nicméně právě za úsilí o mír dostala Suttnerová (jako vůbec první žena) roku 1905 Nobelovu cenu. K založení nadace pro udělování této ceny Nobela inspirovala právě ona. Zemřela roku 1914.
Jaroslav Heyrovský -- otec polarografie
Roku 1890 se v Křižovnické ulici na Starém Městě narodil Jaroslav Heyrovský, dosud jediný Čech, který dostal Nobelovu cenu za vědu: roku 1959 byl oceněn za pětatřicet let starý objev elektroanaly tické metody pomocí rtuťové kapkové elektrody -- takzvanou polarografii. Svůj objev učinil Heyrovský zcela sám.
Polarografie slouží ke stanovení nepatrných množství látek. V současnosti si nelze vůbec představit, že bychom se bez znalosti této metody mohli obejít. Pomocí polarografie lze například změřit obsah těžkých kovů v rybniční vodě nebo obsah vitaminů v krvi pacientů.
V Praze jako profesor Univerzity Karlovy vyškolil Heyrovský specialisty na polarografii z celého světa.
Slavný vědec prožil v Praze celý život, zemřel zde roku 1967. Na Petřinách je po něm nazváno náměstí, v Ladově ulici na Novém Městě má od konce roku 1999 pamětní desku.
Coriovi: Čechoameričané, kteří uspěli v medicíně
Z Prahy pocházejí také manželé Gerta Theresa a Carl Ferdinand Coriovi. Byli německé národnosti. Oba se narodili v roce 1896, ona v Petrské ulici na Starém Městě, on v Salmovské ulici na Novém Městě. Oba absolvovali roku 1920 lékařskou fakulty německé univerzity.
Od roku 1922 žili ovšem Coriovi v USA a s Čechami či Prahou neměli prakticky žádné styky.
Nobelovu cenu za medicínu (ona jako první žena v oboru) dostali společně roku 1947 za výzkum metabolismu cukrů glukózy a glykogenu v živočišných tkáních.
Gerta Coriová zemřela roku 1957, její manžel roku 1984. Letos v říjnu jim byly na rodných domech odhaleny pamětní desky.
Jaroslav Seifert: "miláček národa"
Zatím posledním pražským nobelistou je Jaroslav Seifert. Básník přezdívaný "miláček národa" se narodil roku 1901 v tehdejší Riegrově (dnes Seifertově) ulici na Žižkově, poté žil v ulici U Ladronky na starém Břevnově.
V roce 1984, dva roky před smrtí, dostal jako první Čech Nobelovu cenu za literaturu.
Martin Ludvík
Jak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!

Všechny moje Ameriky - I. Cali
Reportáže z atraktivních míst San Franciska, Los Angeles, San Diega, Orange County a dalších střídají příběhy českých osobností. Najdeme tu jména novináře Jožky Pejskara, spisovatele Jana Beneše, skladatele, fotografa a dobrodruha Eduarda Ingriše, prof. Ivo Feierabenda a jeho otce, politika z první republiky Ladislava, který se zasloužil o zemědělské družstevnictví, profesorky, klavíristky a výrazné vlastenky Marie Dolanské, příběh rodiny Georginy Teyrovské, která se musela se svým manželem Eduardem v roce 1949 proplazit přes hranici, když jim komunisté zabavili nejznámější pražskou barvírnu a šlo jim o život.
Je tu i částečný příběh Jiřího Voskovce, který prožíval své poslední roky v mohavské poušti.
Samozřejmě je zde také putování po stopách Jacka Londona, který zde v mládí kradl ze sádek ústřice, ale v pozdějším věku své úspěšné spisovatelské kariéry si postavil pěkný dům, který je dnes jeho muzeem a nedaleko je i jeho hrob. V přístavu Oakland má své náměstí, sochu Bílého tesáka, chatu dovezenou až z Aljašky a hospůdku, do které chodil.
Knížka představí i Jiřího Knedlíka, který v hlavním městě Sacramentu peče nejlepší lázeňské oplatky na světě, příběh bratra známého spisovatele Oty Ulče Gustava, zajímavé zážitky mladé spisovatelky Katky Dehningové a mnoha dalších.
Čtivé je vyprávění o minulosti i současnosti zdejšího Sokola, o tzv. Československém domečku, o několika Českých školách a školkách a v neposlední řadě o mladých lidech, kteří sem přišli až po roce 1989 a dobře se uplatnili.
Kniha má 144 stran a kromě černobílých fotografií v textu má několik barevných příloh.
Cena je 200 Kč v ČR, v zámoří 15 USD a v Evropě 10 EUR i s poštovným. Jak zaplatit sdělíme zájemcům při objednání.
Objednávejte na:
cesky-dialog@seznam.cz
nebo tel.: +420 739 091 057
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad