Z Prahy pochází pět nositelů Nobelovy ceny

|
Dvě ženy a tři muži, kteří se narodili v Praze, získali během uplynulého století Nobelovu cenu. Jako první z pražských rodáků ji v roce 1905 obdržela baronka Suttnerová, poslední byl v roce 1984 oceněn Jaroslav Seifert.
Baronka Suttnerová -- inspirace pro Nobela
Baronka Bertha Suttnerová se narodila roku 1843 v Praze jako hraběnka Kinská, velkou většinu života však strávila v Rakousku.
Jako jediná z "pražských" nobelistů znala Alfreda Nobela osobně, dokonce důvěrně. Odpověděla mu totiž na inzerát, kterým v několika evropských novinách hledal manželku.
Nobel ji pozval na seznamovací schůzku do Paříže, kde s ním podle všeho prožila krátký zkušební románek. Poté ho opustila kvůli (pravděpodobně) pohlednějšímu a zábavnějšímu baronu Suttnerovi.
Po sňatku psala baronka Suttnerová romány a organizovala mírová hnutí (roku 1891 například založila rakouskou společnost přátel míru).
O finanční pomoc napsala i Nobelovi. Ten věnoval dva tisíce franků s poznámkou: "Poslal bych víc, paní baronko, ale nejsou to peníze, co Vám chybí. Chybí Vám správná myšlenka." Pravděpodobně tím narážel na jistou naivitu v Berthině mírotvornosti.
Nicméně právě za úsilí o mír dostala Suttnerová (jako vůbec první žena) roku 1905 Nobelovu cenu. K založení nadace pro udělování této ceny Nobela inspirovala právě ona. Zemřela roku 1914.
Jaroslav Heyrovský -- otec polarografie
Roku 1890 se v Křižovnické ulici na Starém Městě narodil Jaroslav Heyrovský, dosud jediný Čech, který dostal Nobelovu cenu za vědu: roku 1959 byl oceněn za pětatřicet let starý objev elektroanaly tické metody pomocí rtuťové kapkové elektrody -- takzvanou polarografii. Svůj objev učinil Heyrovský zcela sám.
Polarografie slouží ke stanovení nepatrných množství látek. V současnosti si nelze vůbec představit, že bychom se bez znalosti této metody mohli obejít. Pomocí polarografie lze například změřit obsah těžkých kovů v rybniční vodě nebo obsah vitaminů v krvi pacientů.
V Praze jako profesor Univerzity Karlovy vyškolil Heyrovský specialisty na polarografii z celého světa.
Slavný vědec prožil v Praze celý život, zemřel zde roku 1967. Na Petřinách je po něm nazváno náměstí, v Ladově ulici na Novém Městě má od konce roku 1999 pamětní desku.
Coriovi: Čechoameričané, kteří uspěli v medicíně
Z Prahy pocházejí také manželé Gerta Theresa a Carl Ferdinand Coriovi. Byli německé národnosti. Oba se narodili v roce 1896, ona v Petrské ulici na Starém Městě, on v Salmovské ulici na Novém Městě. Oba absolvovali roku 1920 lékařskou fakulty německé univerzity.
Od roku 1922 žili ovšem Coriovi v USA a s Čechami či Prahou neměli prakticky žádné styky.
Nobelovu cenu za medicínu (ona jako první žena v oboru) dostali společně roku 1947 za výzkum metabolismu cukrů glukózy a glykogenu v živočišných tkáních.
Gerta Coriová zemřela roku 1957, její manžel roku 1984. Letos v říjnu jim byly na rodných domech odhaleny pamětní desky.
Jaroslav Seifert: "miláček národa"
Zatím posledním pražským nobelistou je Jaroslav Seifert. Básník přezdívaný "miláček národa" se narodil roku 1901 v tehdejší Riegrově (dnes Seifertově) ulici na Žižkově, poté žil v ulici U Ladronky na starém Břevnově.
V roce 1984, dva roky před smrtí, dostal jako první Čech Nobelovu cenu za literaturu.
Martin Ludvík
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad