Zlaté české ručičky

6-7 2001 Ostatní
obálka čísla

Bývaly kdysi legendární, ale pak se o nich přestalo mluvit. Zřejmě proto, že za normalizace pracovaly načerno a o nějakou reklamu neměly zájem. Jako mnoho pozůstatků minulých dob i tato nechuť k propagaci se vleče dále. A přece by bylo dobré čas od času veřejně ukázat, že české ručičky i hlavičky se nezabývají jen tunelováním, ale že dovedou dělat i užitečné a chytré věci.
Abych nemluvil jen tak naprázdno, mohu uvést hned několik konkrétních příkladů. Tak třeba švýcarský tisk (LA LIBERTÉ, 14. 8. 2000) přinesl celostránkovou reportáž o obtížném transportu plynové turbíny české výroby z Brna do kantonu Fribourg. Turbína vážila 57 tun a transport českým kamionem, s českými řidiči, trval pět dní. Cesta silnicích měřila 1 200 km. Turbína byla vyrobena v závodě, který dříve nesl jméno "První brněnská strojírna", specializoval se na výrobu turbín a patří nyní do švýcarsko-švédského koncernu ABB. Turbína je určena pro nově budovanou spalovnu v obci Chatillon v ;kantonu Fribourg. Pokud vím, český tisk nepřinesl o tomto úspěchu českého průmyslu ani řádku.
Píše se nejvýše o úspěších nových modelů českých škodovek, které se dovedly prosadit na zahraničních trzích. Vůbec se ale nepíše o tisících dovezených automobilů, které byly za babku koupeny v dezolátním stavu v ;zahraničí a které české ručičky opravily do slušného stavu, že jsou od nových vozů k nerozeznání. Vůbec se ale nepíše o obyčejných řemeslnících jako jsou malíři, instalatéři, truhláři apod. Viděl jsem na vlastní oči byt, který čeští řemeslníci renovovali a který se nejen vzhledem, ale i komfortem vůbec nelišil od bytů, jak je můžeme vidět na západě.
I ve zcela speciálním oboru jemné mechaniky jsou české ruce na výši. Porouchal se mi fotografický přístroj NIKON. Poslal jsem jej do oficiální tovární opravny v obci Küssnacht. Za pár dní přišla zpráva, že za prohlídku a odhalení vady (která byla docela zřejmá -- nefungovalo převíjení filmu) musím zaplatit 100 Fr. Oprava že bude asi obtížná, protože k tomuto typu chybí potřebné součásti. Vyžádal jsem si proto přístroj zpět a odvezl jej do Prahy, kde má NIKON rovněž tovární servis. Mechanik servisu se jen na přístroj podíval a hned věděl, o co jde. Předložil mi součástku, kterou je třeba vyměnit. Po provedené opravě (se zárukou 6 měsíců) přístroj funguje jako nový. Oprava stála asi 6x méně než bych platil ve Švýcarsku. K tomu je třeba dodat, že přístroje NIKON stojí v Čechách (v kurzovém přepočtu) prakticky stejně jako ve Švýcarsku -- nízká cena šla tedy jen na úkor zručného mechanika, který porazil renomované švýcarské mechaniky nejméně 6:1 nejen cenou, ale i odborností.
Z těchto a mnoha dalších příkladů je vidět, že české ruce, dělníci a řemeslníci, jsou docela v pořádku, neztratili nic ze své do vednosti. Jestli něco v republice vázne, pak je to veřejný sektor, politika, úřady, policie a soudy. Vysvětlení je prosté. Ti, kdo sedí v těchto institucích, jsou většinou samí nedoukové, amatéři, dosazení politickými stranami. Když se to tak vezme, jsou to vlastně také řemeslníci. Rozdíl je ovšem v tom, že u těchto "také řemeslníků" jsou zlaté nebo jen pozlacené ručičky zcela nežádoucí. Co se žádá, to jsou čisté ruce, a z toho vyplývá i špatná zkušenost, že se čisté ruce příliš do práce nehrnou, aby se neumazaly. Proto také tito řemeslníci nedovedou odvést kus poctivé, pořádné práce podle všech pravidel kumštu -- a v tom spočívá naše neštěstí, naše mizérie. Silně mne to ponouká, abych přednesl svoji odvážnou hypotézu, a prosím odborníky, aby ji posoudili shovívavě. Je totiž dobře známo, že v ;dobách útlaku, v dobách temna to byl český venkov, rolníci, učitelé a kněží, kteří zachránili český jazyk a byli hnací silou v národním obrození. Dnes už ovšem nejde o jazyk a národnost -- dnes potřebujeme mravní obrození, nový poměr k práci, k právu, ke světu. Jestliže se českým ručičkám daří dohánět a předhánět západ, měli bychom si z nich vzít příklad všichni, zvláště pak tam, kde to vázne, a hned by bylo v Čechách veseleji.

Ladislav Křivánek
Zpravodaj č. 2 časopis Čechů a Slováků ve Švýcarsku

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012