Korespondence s bývalou studentkou

3 2006 Aktuality česky
obálka čísla

Se studentkou ne ledajakou. Narodila se v Sýrii, dcera lékaře, který měl tu nevýhodu, že se nechal přemluvit, aby se dal na politiku a dokonce přijal úřad prezidenta země. Po krátkém pobytu ve funkci došlo k převratu a on do úřadoval na popravišti. Vdova s dětmi se odebrala do exilu a jedna její dcera se ocitla na naší univerzitě. Elegantní, inteligentní, multilingvální, se smyslem pro humor a též se zájmem o české záležitosti. (Tehdy u nás hostující Ivan Sviták se o ni zajímal.)

Sblížila se s mou rodinou do té míry, že po její promoci, když jsme se pustili do první cesty kolem světa, zahájili jsme ji právě v Rabatu, adrese její matky. Ta žila v Maroku z osobní penze, poskytované saúdským králem, ve svém bílém mercedesu nás vozila krajem a umožnila vstup do nóbl kruhů, včetně návštěvy nejednoho královského paláce. Rok poté jsem se za volantem pachtil z Řecka na opačný konec Evropy, abychom ve španělském Algecirasu přepluli k africkému břehu a ze Ceuty pokračovali do Rabatu na svatbu: dcera se totiž vdávala, brala si mladíka z Chile, čerstvého majitele doktorátu z americké univerzity. Novomanželé pak začali společný život na chilské univerzitě v místě Conception. Hodně jsme spolu komunikovali, (o jejich zkušenosti v době budování socialismu Salvadorem Allendem se zmiňuji v článku "Počínání jižně od Rio Grande") a za Pinocheta se odstěhovali natrvalo do Kanady, do Montrealu, kde manžel Juan učí na univerzitě a choť Bana to dotáhla na imigrační soudkyni. Zůstáváme v kontaktu, občas se navštěvujeme a ještě častěji korespondujeme.

Soudkyni muslimského vyznání jsem e-mailem poslal onen tucet dánských karikatur, aby je posoudila. Kvůli nim se značně rozvášnily mohamedánské masy, v Bejrutu vzplanul dánský konzulát, v Damašku došlo k zničení dánského a norského velvyslanectví, v Pakistánu vyzvali Osama bin Ladina, aby Dánsko zcela vyhladil. Při té příležitosti došlo i k útoku na švédské občany a švédské úřady, ač tato tradičně neutrální země neměla se zmíněným prohřeškem nic společného Skandinávec jako Skandinávec. Švýcarská firma Nestlé si pospíšila s oznámeními, že rovněž nemá s Dánskem nic společného. Francouzský Carrefour své výklady obohatil nápisy s patolízalským tvrzením, jak že moc sympatizuje s muslimským lidem a naprosto žádné jeho zboží není dánského původu. Bizární iniciativu v předposranosti předvedla norská vládnoucí koalice. Ta pod pohrůžkou Palestinců, že zabijí kteréhokoliv Nora na území Gazy, totiž pohrozila vyhlášením bojkotu zboží z Izraele. Ano, z Izraele, a pak že se surreealismu v tomto světě již nedaří.

Bývalá žákyně a nynější soudkyně na zaslané karikatury reagovala sdělením, že je tou záležitostí značně dotčena, že to určitě vzniklo jako úmyslná provokace proti Muslimům a proč že oni jsou terčem potupy, když nic takového se nesmí proti černochům nebo židům. Ke své odpovědi připojila článek muslimského , v Kanadě žijícího autora, který vyjádřil shodné stanovisko.

Odpověděl jsem textem, který v české verzi doslovně vypadal takto:

"Milá Bano, Tvůj dopis jakož i přiložený článek jsem četl velmi bedlivě. Doufám, že mé odpovědi budeš věnovat tutéž pozornost.

Srdečně nesouhlasím s Tvým tvrzením, že úmyslem dánského editora bylo vyprovokovat, úmyslně urazit muslimskou komunitu. Editor Fleming Rose prohlásil, že jeho záměrem bylo podrobit zkoušce karikaturisty, aby se dozvěděl, do jaké míry působí sebecenzura v jejich práci, ze strachu z násilí ze strany islámských radikálů. Citoval dánského komika, který v rozhovoru prohlásil, že by mu nedělalo problém vymočit se na Bibli, ale neodvážil by se něco takového udělat na Korán. Kritizovat náboženské autority je tradice jdoucí zpět k Voltairovi, je to tradice Osvícenství. (Se všemi možnými výstřelky: Nedávno se objevila karikatura Ježíše se ztopořeným penisem - reklama na kondomy.) Je ale rozdíl mezi respektem pro náboženské cítění někoho jiného a poslušností podrobit se náboženským tabu. Slovy editora Rose, "Někteří muslimové se snaží prosadit náboženská tabu ve veřejné doméně, to ale není dožadování se mého respektu, ale mé podřízenosti." Tito rozvášnění následovníci Mohameda se co nejhlasitěji domáhají tolerance od jiných a sami jsou ti nejméně snášenliví. A já nemohu nesouhlasit s názorem, že lidé na Západě jsou v rostoucí míře neochotni ustupovat tolik "senzitivním" muslimům.

Co do této "senzitivity": například v Egyptě, příjemci americké štědrosti ve výši dvou miliard dolarů ročně, se ve vládou kontrolovaném tisku pravidelně objevují opakované útoky a co nejurážlivější karikatury na naši adresu. A co tedy naše senzitivita? Muslimské davy pochodují pod prapory "Smrt Americe" a my to tady bereme jako něco docela normálního. Dovedl by si někdo představit tu vehemenci globální pobouření, mimořádné zasedání OSN by se konalo, kdyby třeba jen jednou na oplátku se v USA uspořádal průvod s tímtéž požadavkem - "Smrt Arabům"?

Co do tvrzení, že muslimové se stali úmyslným terčem, na rozdíl od zákazu rasových urážek na adresu černochů a židů: To Tě překvapuje? Přece ono takzvané "rasové profilování" není důkazem slepého rasismu, ale racionální opatrnosti, podpořené statistickou zkušeností. Ačkoliv ne všichni muslimové jsou teroristé, téměř všichni teroristé jsou muslimové. Ač snad pouze menšina muslimů se ztotožňuje se sebevražednými útočníky, s terorismem a Usamou bin Ladinem (jeho fatwa z února 1998 volající po povinnosti všech muslimů zabít všechny Američany včetně nemluvňat), o většině muslimů není známo, že by jednoznačně, hlasitě, otevřeně zavrhovali tak odpudivé názory. Vzpomínáš ještě na televizní záběry muslimů, jásajících nad zkázou 11. září 2001? (Třeba si též vzpomeneš, že to bylo přesně dva dny poté, co jsme odjeli z Montrealu, kde se nám dostalo vynikající pohostinství ve Vašem domě.)

Nevím, jak bedlivě sleduješ situaci v Evropě. Tam roste nepříjemný pocit z neochoty imigrantů ze severní Afriky a jiných muslimských zemí akceptovat pravidla hostitelské země a zejména jejich požadavky, aby se západní nemuslimská většina přizpůsobovala jejich normám. V extrémních případech, když se někdo zprotiví, i jeho život se dostane do nebezpečí (jak dokazuje příklad filmaře van Gogha nebo statečné ženy Ayaan Hisi Ali ze Somálska, nyní členky holandského parlamentu, atd.) A západní politicky korektní multikulturalisté, idioti, jsou stále připraveni omlouvat, racionalizovat i ty nejkřiklavější nehoráznosti.

Dovol mi, abych uzavřel na optimistickou notu, která aby potěšila každého zastánce vize globálního Kalifátu, až se dostaví: již v těchto dnech, to nejčastější jméno, dávané novorozeným chlapečkům v Bruselu, je Mohamed. Významný vědec v oboru islámských studií, Bernard Lewis z Princetonu, předvídá, že koncem tohoto století Islám ovládne Evropu.

Milá Bano, měli bychom se sejít a vyměnit naše názory. Priscilla a náš junior Vás oba také moc vřele zdraví. Vše nejlepší, O.

O některých tématech, jako například o oné dřív tolik vysmívané Huntingtonovy předpovědi o střetu civilizací, který se nám teď před očima důkladně vybarvuje, nebo o principu, zde na Západě známém jako svoboda tisku, který odchovanci permanentních diktatur nejsou ochotni či vůbec schopni pochopit, jsem se vůbec nezmínil, v obavě, že dopis by nabyl délky pašijových her v Oberammergau. Co mě ale nenapadlo a napadnout mělo, bylo to tuze fundamentální: u těch karikatur přece nebylo oznámení, že ta vousatá figura v urbanu je Mohamed. Kdo kdy viděl Mohameda, jak vlastně vypadal?

Moje adresátka se dosud neozvala.

Ota Ulč

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012