Rok s židovskou kulturou 100 let Židovského muzea v Praze

3 2006 Kultura česky
obálka čísla

Rozsáhlá přestavba Židovského Města v době modernizace centra Prahy počátkem 20. století dala před sto lety podnět k založení Židovského muzea. Nesla s sebou totiž i zánik historických objektů včetně Cikánovy a Velkodvorské synagogy. Do nové instituce byly shromažďovány inventáře synagog a dalších mizejících památek, archiválie, rukopisy a staré tisky. Muzeum spravované k tomu založeným spolkem sídlilo tehdy v Benediktské ulici č. 5, později v Široké. V roce 1929 již stále se rozrůstající muzeum navštívilo přes 13 000 návštěvníků. Po německé okupaci v březnu 1939 však byla jeho činnost zcela znemožněna. Během komunistické totality rovněž nebylo možné pracovat s množstvím cenných sbírek - dědictvím po zavražděných židovských obyvatelích Čech a Moravy - v židovském duchovním a dějinném kontextu. Systém se netajil neúctou k židovskému kulturnímu dědictví. A tak až po roce 1989 - zvláště poté, co v říjnu 1994 byly sbírky navráceny federaci Židovských obcí a historické synagogy Židovské obci v Praze - muzeum jako nestátní instituce započalo svoji novou éru. Rok 2006 je pro letos stoleté Židovské muzeum a pro židovskou kulturu obecně obzvlášť významný.

Po celý rok se v Praze a v celé republice můžeme setkávat ve zvýšené míře se vším, čím židovská kultura obohacuje náš život. A tak i ti, kdo dosud neměli možnost se s ní blíže seznámit, mají ideální příležitost. Jedině poznání kulturního odkazu, historie i současnosti jednoho z nejstarších národů světa nás může zbavit mnohých předsudků a to i těch, o nichž třeba ani nevíme, že je máme, a které nás čas od času nepříjemně překvapí. Navíc židovská kultura a její nositelé přirozeně patřili a patří do české společnosti. To jsou slova ředitele Židovského muzea, PhDr. Leo Pavláta, jemuž jsme položili několik otázek.

Pane řediteli, sté výročí existence Židovského muzea, jedné z nejvýznamnějších institucí svého druhu na světě, je určitě velkou výzvou k další aktivitě. Jak dlouho jste celostátní Rok s židovskou kulturou připravovali?

Intenzívní přípravy probíhaly celý loňský rok. Měli jsme za to, že bychom neměli uspořádat jednorázovou akci, a proto se naše muzeum obrátilo na další kulturní instituce v zemi, židovské obce i veřejné činitele se žádostí o spolupráci. Potěšilo nás, že řada oslovených institucí měla židovskou tematiku či díla židovských autorů zařazeny do svých vlastních programů bez ohledu na náš projekt. Ukazuje to, jak přirozeně je židovská kultura vnímána v českém prostředí. Další množství programů pak bylo připraveno speciálně pro Rok s židovskou kulturou. K letošní akci přispělo také několik velvyslanectví a zahraničních kulturních středisek, koná se pod záštitou význačných osobností: ministra kultura V. Jandáka, předsedy Poslanecké sněmovny L. Zaorálka, předsedy Senátu P. Sobotky i bývalého prezidenta V. Havla.

Jaký je tedy hlavní smysl akce?

Rok s židovskou kulturou by měl upozornit na výročí našeho muzea, přiblížit specifičnost židovské kultury a zároveň doložit právě zmíněné propojení obou kultur. A to pestrou formou, na vysoké úrovni.

Židovské muzeum je nejnavštěvovanějším muzeem v zemi. Obrovské počty jeho návštěvníků však tvoří převážně zahraniční turisté. Předpokládám, že nabídka akcí, spojených s letošními oslavami 100. výročí muzea, by ten poměr mohla změnit.

Prohlídka zahrnuje pět historických objektů s jedinečnými expozicemi (Maiselovu, Pinkasovu, Španělskou a Klausovou synagogu, Obřadní síň) a návštěvu světoznámého Starého židovského hřbitova. Tyto dříve zanedbané kulturní památky jsme za prvních deset let samostatné činnosti kompletně opravili a zrekonstruovali, zřídili nov é expozice, ale též depozitáře. Hodně jsme též investovali do odborného zázemí a zabezpečení muzea, které má ve správě 14 budov a dva historické židovské hřbitovy v Praze (druhý je na Žižkově). Muzejní práce zdaleka nespočívá pouze ve vystavování. Patří k ní zejména doplňování sbírkových fondů, péče o ně, odborné zkoumání. Navíc jsme již v roce 1996 zřídili Vzdělávací a kulturní centrum v Maiselově ulici 15 s četnými programy pro školy a veřejnost, vydáváme knihy. V žádném případě nejsme jen turistickou atrakcí. Máme speciální vzdělávací programy v češtině, kombinované programy, přednášky a dílny.

Zaznamenáváte již v prvních měsících Roku s židovskou kulturou skutečně zvýšený zájem tuzemských návštěvníků?

Zcela jistě. Velmi úspěšná je například výstava Muž, který si nedal pokoj v muzejní galerii Roberta Guttmanna U Staré školy 3. Vypráví o Josefu Polákovi, člověku, který svůj život zasvětil prosazování ideálů masarykovského Československa. V tzv. Židovském ústředním muzeu, které přijímalo kultové předměty z likvidovaných židovských obcí, vytvořil za německé okupace i za nesmírně obtížných podmínek základ Židovského muzea jako později jedinečné odborné instituce. Josef Polák se navzdory vlastnímu ohrožení zapojil do odbojového hnutí. V roce 1944 však byl zatčen a pot é zavražděn v Osvětimi. Výstava potrvá do 19. března. Z úspěšných uskutečněných akcí jistě stojí za zmínku vystoupení Václava Havla a diskuse s ním v přeplněné Španělské synagoze v rámci dlouhodobého programu Moje setkání s židovstvím.

Jsme rádi, že Rok s židovskou kulturou i 100. výročí našeho muzea přitahují též zájem médií. Vždyť jedním z cílů akce bylo dostat židovskou kulturu do obecného povědomí. Že se to daří, je patrné i z množství pozvání na přednášky a besedy, které nyní dostávám.

Jaké jsou připraveny nejbližší akce?

Například v rámci filmového festivalu o lidských právech Jeden svět bude 7. 3. věnován celý den filmům s židovskou tematikou. Na závěr dne proběhne koncert klezmeru, židovské folklorní hudby. Febiofest, který následuje koncem března, uvede reprezentativní přehlídku filmů s židovskou tematikou, a to přímo na radnici Židovské obce, v Maiselově ulici. Těšíme se, že zájem vzbudí i další z řady diskusních večerů v našem vzdělávacím centru. Moderuje je zkušený žurnalista Petr Brod v rámci mezinárodního projektu Kultura bez hranic. Dne 16. 3. jsou tématem Priority židovského života v ČR a 29. 3. Židovská výchova co a jak předávat?

Kromě Prahy však akce probíhají i v řadě měst po celé republice a také v některých českých centrech v zahraničí. O veškerém dění informují kulturní přehledy.

Co byste chtěl zdokonalit v příštích letech činnosti nyní stoletého Židovského muzea?

Chceme vylepšit stálé expozice vnést do nich audiovizuální prvky. Dále budeme rozvíjet vzdělávací programy a připravujeme dokonalejší tištěné materiály určené veřejnosti. V Galerii Roberta Guttmanna, sídlící v centrální budově muzea, chceme uspořádat co nejvíce objevných výstav ať již zaměřených historicky, či mapujících soudobé židovské umění. A čeká nás také množství odborné práce - restaurátorské, archivní, badatelské.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů v další práci.

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012