Slovo šéfredaktorky - Kdo za vámi stojí?

Ach, stále stejná písnička. Kdo za vámi stojí, čili kdo vás řídí? Tyto otázky byly běžné za komunistické a tajněbezpečnostní totality. Kdo se něčím vymykal nařízené poslušnosti, či jenom šedi dnů, týdnů a roků, byl jednak zatýkán a perzekuován, ale často nejdříve prověřován, "kam vlastně patří", rozuměj, která tajněbezpečnostní složka "ho řídí". Protože, kdyby ho například řídila složka bé, věděla by proč posílá do terénu provokatéra atd. Naposledy jsem se s tímto přístupem setkala ještě v roce 2000. Náš časopis byl tehdy už asi čtyři roky distribuován kromě předplatitelské sítě i prostřednictvím Ministerstva zahraničí ČR.

Ale jak to chodí, s novou socialistickou vládou přišli po volbách na ministerstvo i noví lidé. A nové koště, jak se říká, dobře mete. První pan ředitel OKKV po vítězství socialistů si trošku nevěděl rady s trafikou, kterou dostal od kamaráda nového ministra, a tak brzy odešel.

Další nová ředitelka, zabývající se krajany, brala svou funkci naopak velmi vážně. Udělala hlubokou kulturně-filosofickou sondu do našeho časopisu. Stalo se tak na redakční radě, kam byla pozvána jako host. Svým všestranným rozhledem a cílenou kritikou časopisu zmrazila veškeré další přítomné pány rady. Ti jen v tichosti pili kafíčko a kousali chlebíčky, které jim hořkly v ústech. Ovšem s výjimkou dr. Alexandra Tomského, který jejím filosofiím oponoval s tím, že časopis už vychází devět let a ví pro koho a proč.

"Ona ti chce ten časopis ukrást," pravila tehdy redaktorka Marina Hužvárová." Ó né, to není přece možné, proč by chtěla takovou dřinu bez peněz," namítala jsem já.

Ale na tvrzení Mariny něco bylo. Za krátký čas nám bylo z ministerstva písemně oznámeno, že naše dosavadní smlouva je neplatná a ústně řečeno, co si myslíme, když máme takové drzé úvodníky. A vznikl časopis konkurenční. Stejná grafická úprava, stejné směřování, stejný obsah, podobný název. Jasné porušení zákona o nekalé konkurenci. Co bylo a bude dál, nebudu teď rozepisovat, to si laskavě přečtěte v mé připravované knížce Z deníčku vydavatelky. Mně jde teď o něco jiného. Poté, co jsme spolu s Marinou s časopisem osaměly a byly díky Alexandru Tomskému vzaty pod střechu nakladatelství Academia, zavolala mne paní-soudružka ředitelka z ministerstva a medovým hláskem pravila: Teď, když MY máme svůj časopis pro krajany, chtěli bychom tam také mít ten Mezinárodní český klub. Byli bychom se i ochotni nějak finančně podílet, ale nevíme zatím, "KDO ZA TÍM STOJÍ" A následoval velký telefonický otazník.

Paní ředitelka byla časem přeložena jinam aniž by dostala tu správnou odpověď a my jsme přežívali horko těžko za pomoci dobrovolníků a malých sponzorů, ale později opět i za podpory Ministerstva zahraničí, když tam přišli zase rozumní lidé. V posledních asi dvou letech se nám podařilo rozšířit předplatitelské zázemí především v České republice. Prý proto, že máme "drzé" úvodníky a publikujeme zajímavé články, které v jiných novinách a časopisech nejsou k nalezení.

Ale asi před týdnem, když kolegyně Fialková jednala s nejmenovanou institucí o možné inzerci, dočkala se velmi živé reakce na některé naše články. "Kdo za vámi stojí?" ne tak úplně, ale téměř tak to vyznělo. V posledním čísle, které zástupkyně této instituce odpovědná za její propagaci držela v ruce, se totiž vedle sebe skvěly články Čestmíra Hofhanzla o lži pana prezidenta o norském plynu, a Luboše Palaty Havel na Hrad. Snad byla rozčarována, že nemáme rádi pana prezidenta či...

Důrazně prohlašuji, že Český dialog nikdy nebyl a nebude časopisem, který je někým řízen, někým kontrolován či ovlivňován. Nejsme přikloněni k žádné politické straně, zato jsme velice odkloněni od strany komunistické. Zajímá nás práce a výsledky jednotlivých poslanců a vládních zmocněnců, nikoliv jejich stranická či jiná příslušnost. Takže se divte, ale jednou kritizujeme či chválíme toho či onoho, podruhé zas onoho či toho, jak si to prostě zaslouží.