Čeština v zahraničí V

Že je čeština těžký jazyk, to vám řekne každý školák potýkající se s gramatikou; jinými slovy s hláskoslovím, tvaroslovím a skladbou, v širším významu i výslovností, ale hlavně s pravopisem.
Nás však bude dnes zajímat slovní zásoba
Češi často prohlašují, že čeština je vůbec nejtěžší jazyk. Umírněnější amatérští jazykozpytci dodávají s trochou objektivity ... kromě čínštiny.
Ale i tady platí, že každý jen tu svou má za jedinou. Na toto téma jsem totiž častokrát diskutovala s obyvateli různých zemí a vždycky to dopadlo stejně: každý národ se domnívá, že jeho jazyk je nejbohatší, nejpestřejší, nejtěžší a nejlíbeznější - až snad na... čínštinu. S tím posledním bych souhlasila, ač čínsky neumím - nebo snad právě proto.
V časopise Malý čtenář z roku 1917 jsem si přečetla, cituji: "Český jazyk je nejbohatší, máť ze řečí nejvíce slov, totiž 57.000, anglický má 37.000, vlašský 35.000, francouzský 32.000, španělský 30.000 a německý 29.000."
Jiné prameny uvádějí, že nejbohatší slovní zásobu má angličtina (kromě čínštiny), ale angličtina má poměrně jednoduchou a logickou gramatiku (s výjimkou pravopisu).Také vítězí na celé čáře jako jazyk pop music. Když už jsme u té hudby, italština hraje zase prim v operních textech (ona existuje i čínská opera, ale to je pro mne tenký led). Němčina si zase libuje v komplikované syntaxi a dlouhých slovech, například "pomněnka" se řekne Vergissmeinnicht a podle našeho všestranného vědce, klasika Járy Cimrmana, existuje take "zapomněnka", čili Nichtvergissmeinnicht (čínská slova, zdá se, jsou naopak krátká). Hodně lidí tvrdí, že nejlibozvučnějí hlaholí francouzština (možná líbezněji než čínština) - ale mě v mládí po zvukové stránce přitahovala spíše záhadná maďarština. Někteří (čeští) spisovatelé říkaljí, že slovenština zní erotičtěji než čeština (že by čínština nebyla erotická?).
A konečně holandština. Po zvukové stránce nic moc, gramatika také netěžká, ale má podivuhodný pořádek slov, (že by složitější než v čínštině?). Je to jazyk vtipný, velmi bohatý na různé jazykové obraty, přísloví a úsloví. Například od neutrálního "byla jich tam celá abeceda", čili hodně lidí ve frontě, přes "vědět, kam si Abrahám chodí pro hořčici", čili vědět, kam si jít pro radu, až k "mít opici", to v holandštině znamená -na rozdíl od češtiny- mít peníze (což je ovšem ale přece jen asi jiná filozofie než v čínštině).
Ale vraťme se k češtině.
Přijde si Čech k belgickému optikovi pro silnější brýle.Ten mu ukáže na tabuli s písmeny H R S T K A. "Dokážete to přečíst," ptá se optik. "Co přečíst," diví se Čech, " já se tak přece jmenuju !" Moje kamarádka se vdala za Holanďana jménem Van der Nieuwenhuizen. Ta si zase užije při představování se v Česku. A protože je vlastenka, přidává si ještě ke jménu koncovku - ová. Vandernieuwenhuizenová. Což je s trochou nadsázky v češtině prostě Nováková...
M. Swinkels-NovákováHow to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad