Výstavba bytů versus životní prostředí

Každá nová stavba je vždy zásahem do přírody. To platí pochopitelně i o bytové výstavbě. Je naším zájmem, aby takové zásahy byly co nejšetrnější a životní prostředí se pokračující urbanizací dále nezhoršovalo. Nejprve trochu teorie. Zásahy do životního prostředí mohou být dvojího druhu: jednak stavbou a použitými materiály a jejich způsoby zpracování, tady přímé zásahy a jednak zásahy nepřímé, např. zvýšená migrace a s tím spojené větší zatížení životního prostředí.

K prvnímu bodu: Nejlépe z pohledu zátěže vypadají klasické stavební materiály, hlavně dřevo a keramické výrobky (především cihly). Při jejich výrobě a následujícím zpracování ve stavbě nevznikají žádné nebezpečné odpady a jejich dlouhodobé používání je prosté škodlivých vlivů jak na uživatele, tak na životní prostředí. O poznání hůře to vypadá s dalšími běžně používanými stavebními materiály, které sice během dlouholetého užívání nezatěžují životní prostředí, ale jejich výroba (těžba) a zpracování znamená mnohdy značné zásahy do životního prostředí jako např. cement, ocel, sklo, kámen a pod. Nejkritičtější je používání umělých hmot jako např. plastová okna, dveře, izolace, nábytek a pod. Zde dochází jak při výrobě, tak i po skončení životnosti při likvidaci těchto materiálů k poškozování životního prostředí. V případě některých materiálů není ekologická forma likvidace dosud vyřešena a je otázka, zda se v budoucnu takové řešení najde. Stranou nechávám používání materiálů prokazatelně toxických (asbest), kde vycházím z toho, že jejich používání je zakázáno a tedy se nepoužívají.

O druhém bodu by se dalo napsat, že zde může vhodná volba jak místa stavby, tak urbanistického řešení a skladby bytů velmi prospět požadavkům ochrany přírody. Je třeba preferovat výstavbu bytových domů v dosahu městské dopravy na úkor výstavby jednotlivých domů mimo dosah městské dopravy. Tyto vlivy se ostatně promítají do cen nemovitostí a tedy dochází k samovolné regulaci. Dále je třeba při výstavbě bytových domů respektovat potřeby uživatelů a vybavit plánovanou výstavbu vhodnou infrastrukturou (obchody, služby), i když se taková investice vrací třeba trochu pomaleji, než stavba a rychlý prodej bytů. Dále je třeba dbát na to, aby byly možnosti umístit malé děti do jeslí a školek, pokud si to budou rodiče přát. Vhodná skladba velikosti bytů přispívá velmi k utužení sociálních vazeb a brzdí následnou migraci (pozor na většinu malých bytů, uživatelé se rychle střídají). Pokušení stavebníků postavit co nejvíce malých bytů je ovšem velké, přinášejí totiž relativně vyšší zisk.

Myslím, že naše firma plánuje svou činnost dlouhodobě a úspěšně dodržuje uvedené zásady. Stavíme pouze z klasických materiálů (cihlová výstavba), realizujeme obchody, služby, komunikace s omezeným provozem a dostatek zeleně okolo bytových domů. Všechny přízemní byty mají předzahrádky, což oceňují především rodiny s malými dětmi. V našem "Slunečním městě" na Zbraslavi jsme postavili mimo bytové domy také jesle, několik obchodů, fitcenrum a kavárnu s galerií a dětským koutkem. Uživatelé bytů nemusí jezdit autem do centra, autobus stojí hned vedle a rychle je zaveze k metru na Smíchov. Myslím, že dodržování uvedených zásad se vyplatí nejen z hlediska morálního (že je to správné) ale i z hlediska finančního, byť možná až dlouhodobě.

Autor je jednatelem developerské společnosti Bohemia REAL INVEST spol. s r.o. a externím docentem Karlovy university, fakulty humanitních studií