Toulky starou Prahou zimní a vánoční

Ve staré Praze se podle tří znaků poznalo, že se blíží zima. Městské kašny byly opatřeny bedněním, do něj se napěchoval hnůj, a to celé se zakrylo prkennou stříškou, aby voda nezamrzla. Říkávalo se, že kašny dostaly kožich. Před mnoha domy se objevily hromady dříví, to Podskaláci, kteří v létě jezdili s vory, zásobili Prahu topivem na zimu. A do třetice, na mnoha místech se usadili kaštanáři s malými kamínky na dřevěné uhlí a s nápisem "Marroni arrostiti". To proto, že první pečené kaštany k nám zavedli Italové. Bylo to dobré, voňavé, navíc kornout s kaštany pěkně zahřál ruce.
Úvodem pražských Vánoc býval mikulášský trh na Staroměstském náměstí. Prodávaly se zlaté březové metly, papírové figurky Mikulášů a čerti z chlupaté kůže s dlouhým jazykem a drátěnými vidlemi. V plátěných boudách byl k mání perník, marcipán, turecký med i jiné dobroty, prodávali se obrázky, hračky a samozřejmě vánoční stromky. Atrakcí byli jarmareční zpěváčci a loutková divadla. Už v 17. a ještě i v 18. století zahajoval vánoční týden průvod pražských židů, kteří nesli na Hrad hodnostářům dary ? husy a cizokrajné plodiny. Později chodíval průvod pekařského cechu s obrovskou štědrovkou ( vánočkou) , kterou neslo na ramenou šest tovaryšů. V roce 1812 se v Praze poprvé objevil vánoční stromek, zvyk do té doby u nás neznámý. Bylo to v Libni, v letohrádku zv. Šilboch, který stával v dnešní ulici Na Stráži. Tehdy ho vlastnil intendant Stavovského divadla Jan Karel Liebich, a ten na Štědrý večer připravil pro své hosty překvapení ? vánoční jedličku postavenou uprostřed stolu. Liebich znal obyčej zdobení vánočního stromku z rodného Německa ? poprvé v roce 1570 se z vánočního stromku s datlemi, sladkostmi a papírovými květy radovaly děti cechovních mistrů v Brémách. Připomeňme v této souvislosti také stavění "vánočních stromů republiky". Spisovatel Rudolf Těsnohlídek poznal v Dánsku zvyk pořádat pod stromkem postaveným na veřejném prostranství sbírky pro chudé děti a přenesl ho k nám.. Poprvé se tak stalo v Brně v roce 1922. A když byl v roce 1945 po válečné přestávce znovu postaven a rozsvícen strom na Staroměstském náměstí, byla to veliká slavnost. Mnohem dříve než vánoční stromky patřily k vánočnímu období betlémy. Za tento zvyk vděčíme sv. Františkovi z Assisi. Nejstarší zpráva o postavení a vystavování prvních kostelních jeslí v zemích na sever od Dunaje pochází z Prahy z roku 1562. Z kostelů se jesličky přenesly do hradních a palácových kaplí a v první polovině 18. století také do měšťanských domácností. Mezi nejkrásnější pražské chrámové betlémy patří nepochybně kapucínský v kostele P.Marie Andělské na Loretánském náměstí na Hradčanech. Byl vytvořený v roce 1700 a jeho půvab je podtržen tím, že postavy jsou oblečené do skutečných šatů impregnovaných pryskyřicí.
A vánoční stůl? Rozhodně býval zdravější než dnes. V zámožnějších rodinách se podávala rybí polévka, ryby na různé způsoby, jablkový závin a ovoce, pilo se pivo, víno a punč. Chudí měli "černého kubu", to byly kořeněné kroupy s houbami, kaši s medem nebo buchty a "muziku" ? míchaninu z vařeného sušeného ovoce. Po večeři se zazpívala koleda a šlo se ke stromečku. I dárky byly skromnější ? tabatěrka, dýmka, šle či pantofle pro hlavu rodiny, látka na šaty, ubrus, rukávník zvaný štucel nebo rukavičky či zástěrka pro maminku. Dětem barvičky, péro, knížka, nějaká ta hračka, někdy jen ovoce.
Na Nový rok se přijímala blahopřání. Přišli kominíci, popeláři, domovníci, listonoš. Jedl se ovar, vepřová pečeně a trochu čočky, aby se v domácnosti držely peníze. Nikdy nebyla na stole ryba, to aby štěstí neuplavalo, ani zajíc, to zase aby neuteklo. V roce 1822 byla na návrh hraběte Chotka uspořádána v Praze veselá novoroční sanice. Saně v podobě košů, zvířat, ptáků a kytic se společností v pestrých maskách a za doprovodu hudby jely z Koňského trhu (dnešní Václavské náměstí) přes Národní třídu a Karlův most na Pražský hrad a odtud do Stromovky, kde bylo pohoštění, hrála hudba a tančilo se až do setmění. Zpátky se saně vracely osvětlené pochodněmi a lampiony. To se pak opakovalo každý rok, byl-li sníh.
Že z toho na vás dýchla pohoda a klid? Tak letos zkuste nenechat se vtáhnout do novodobého vánočního šílenství, vynechte narvané supermarkety a užijte si Vánoce "ve starém stylu". Přejeme vám ať jsou krásné!
Eva SokolováJak přispět na provoz
Český dialog vzniká díky dobrovolným finančním příspěvkům lidí po celém světě.
I vy můžete přispět na jeho provoz libovolnou částkou.
Jak publikovat článek
Po domluvě je možné publikovat na stránkách vlastní texty!
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad