Rodačka z Plzně

"... jak velký a krásný by byl svět, kdyby jej mohli spravovat jen velcí a krásní lidé. Ale není tomu tak. Ti velcí a krásní většinou jen zachraňují a opravují to, co pokazili a zničili nenávistní, závistiví a tvorby neschopní malí."
V článku "Zahrada víry, naděje a lásky" napsal tato slova akad. malíř Vladimír Havlic a jsou adresována paní PhDr. Haně Gerzanic-Honsové. Hana Gerzanicová se narodila 11. 5. 1928 na Roudné v Plzni v "dobré rodině", a to v pravém smyslu slova. Její otec, středoškolský profesor Vojtěch Šlauf, byl muž nezlomného charakteru, který pro své přesvědčení byl ochoten i trpět. Nemohl jinak tento vyznavač duchovních hodnot, jenž se rozhodl za všech okolností žít v pravdě. Moderním donem Quijotem ho nazval jeho bývalý žák Jiří Koukolík v zamyšlení napsaném u příležitosti stého výročí narození milovaného profesora a pokračuje: "Vzpomínáme na něho jako na češtináře "z boží milosti". Jeho hodiny se podobaly procházkám vonnými luhy a háji." Kdyby si hleděl jen své odbornosti, komunistický režim by pana profesora snad nechal na pokoji, ale on, nejenže chodil denně na mši do kostela, docházel i na různé veřejné schůze, kde upřímně a otevřeně odhaloval lži a podvody totalitního systému. Soudruzi ho nejprve varovali, mysleli to s váženým panem profesorem přece dobře, ale když to nepomohlo, tvrdě zasáhli. Byl odsouzen ke ztrátě veškerého majetku a vystěhován z rodinné vily obklopené kouzelnou zahradou do přiděleného bytu v Hadačce. Po roce 1956 byl amnestován, dům mu vrátili, bohužel bez vzácné knihovní sbírky, která se ztratila.
Tou dobou už jeho jediná dcera Hana žila v Austrálii, a když otec zemřel, nesměla mu přijet ani na pohřeb. V roce 1949 se totiž rozhodla opustit svou vlast, kterou milovala a na kterou nikdy nezapomněla. Přes Šumavu uprchla do Německa a zde učila politické utečence z Čech angličtinu, než se jí podařilo dostat se do Austrálie. V nelehkých podmínkách, se vzpomínkami na šťastné dětství v kulturní rodině, po nocích se utíkala k básnické tvorbě a časem začala své verše vydávat. Svou prací si vydobyla několik básnických cen, byla zařazena do šesti antologií světových básníků a v r. 1997 jí byl v USA udělen titul "Básník roku". Australané ji řadí mezi své národní umělce. A přece se tato úspěšná žena vrátila ze světa domů, do své rodné Plzně. Ne proto, aby lkala nad svými neuskutečněnými sny a nad zpustlou zahradou obklopující rodný dům, ale aby této zahradě vdechla nový život a aby se zapojila do kulturního života současné Plzně. Zde vyšly i její básnické sbírky "Ve stínu eukalyptů" a "Nová epocha". Ve svém druhém manželství žije šťastně a spokojeně, a za plodným životem se může klidně ohlédnout jako člověk, kterému nechybí čest, odvaha, čisté srdce a pracovité ruce. Z její rané tvorby přetiskujeme báseň napsanou v prvních nocích emigrace do Austrálie.
Nastal čas mlčení -- papír prázdný zbyl
Sady se prodaly, bys víc v ně nevkročil.
Neznámých tváří neprůhledný dech
záclony kreslí v mysli po oknech
Nastal čas mlčení -- do dnů padl stín
Šedý prach realit skryl zahrady kopretin
K hostině marně přichystán byl stůl
Vše chutná mdle, když schází lásky sůl.
Nastal čas mlčení -- tichem nelze psát
Rozsudek zavřel rty, které se chtěly smát.
Jen v duši ještě doutná jemný svit,
jejž splétá v šeru vzpomínek zlatá nit.
- zei -
How to contribute
The Czech Dialogue exists thanks to voluntary financial donations from people from all over the world.
Even you have the opportunity to contribute to its administration with any amount.
inzerce
Vracíme se k českým výrobkům

Oblíbená česká značka - firma změnila a obohatila k letošnímu roku svoji webovou stránku. Určitě se koukněte.
Jak potvrzují poslední výzkumy, Češi se rádi a čím dál častěji vracejí od nejrůznějšího zahraničního zboží k domácí produkci. Zjišťují, že je totiž mnohdy kvalitnější než ta z dovozu, na kterou se v 90. letech ze zvědavosti všichni vrhli. Mezitím u nás skončilo mnoho tradičních podniků, převálcováno čínskou a jinou levnou, ale většinou také nekvalitní konkurencí. V poslední dekádě ale nastává obrat k lepšímu - a nedávná mírná devalvace české měny tomu ještě přispěla. Zahraniční zboží se stává dražším a Češi opět nalézají kouzlo domácí produkce. Nejlepším důkazem toho jsou potravinářské „farmářské" trhy, které už několik let oživují náměstí a můžete na nich koupit krásnou a zdravou zeleninu a ovoce, mléčné i masné výrobky, ale i mnoho dalšího z tuzemských hospodářství. Vzniklo a vzniká i mnoho menších i větších firem, které navazují na tradici výroby těch, které v bouřlivé době transformace skončily. Ožily i české sklárny, některé textilky, nábytkářský průmysl, rozvíjejí se i úplně nové, moderní obory... Vše ale záleží na nás - koupíme? Pro snadnější orientaci, co je a co není domácí produkce, už existuje několik označení. Mezi nimi je nejnápadnější značka českého lvíčka - značka, kterou výrobcům uděluje po splnění určených kritérií Nadační fond ČESKÝ VÝROBEK, s nímž ČESKÝ DIALOG již řadu let spolupracuje.
Spřátelené instituce
- Anlet
- Beseda - Belgie
- Czechevents.net
- Czechfolks.com Plus
- Czechoslovakstalks.com
- Časopis Čechoaustralan
- Česká centra
- Česká škola bez hranic
- Český výrobek
- Demokratický klub
- Jana Garnsworthy DipTrans IoLET
- krajane.net
- Libri prohibiti
- Nový domov, Toronto
- Průvodce Rychnovem
- Rádio Perth
- Rádio Praha
- Velehrad