20. populárně - vědecké sympozium - 1. října 2005, Konferenční centrum Drakenburgh u Baarnu, Holandsko

11 2005 Naši ve světě česky
obálka čísla

Naši čtenáři, ani netušíte, jak moje srdce zaplesalo radostí, že vy, čeští a slovenští krajané žijící v Holandsku, se sejdete už podvacáté. Navíc, když jsem se dozvěděla od milých přátel Věry a Karla Pokorných, kteří patří k obětavým pořadatelům vašeho setkávání, že i vás bude těšit, přijeduli, navíc jsem si řekla, do třetice všeho dobrého.

Co je pro historika 20 let, strašně málo, ale z hlediska lidského života dlouhý čas. Od mládí obdivuji vše, co vzniká a dělá se dobrovolně bez ohledu na osobní nebo jakýkoli prospěch. Z čirého zájmu, pro něčí radost. Obdivovala jsem svého dědečka-legionáře, stal se jím a nemusel, mohlo ho to stát život, stálo to jeho i jeho milé 6 let života, nikdy nelitoval. Stejně moji maminku, nadšenou členku ochotnického divadla, a všechny z malé vesnice Veselá, ze které pocházím, jak nadšeně hráli pro potěšení spoluobčanů. Vážím si řady dalších obětavých lidí, se kterými se naštěstí stále potkávám. Čestné místo mezi nimi zaujímáte vy z Holandska. Obdivuji obětavou práci jak hrstky organizátorů, tak účastníky ze všech koutů krásné a zajímavé země, která se jim stala druhým domovem.

Letošní sympozium mělo vskutku slavnostní průběh. Přes těžkou ztrátu své manželky úvodem promluvil dlouholetý předseda organizačního výboru milý dr. Hrouda. Setkání pozdravil velvyslanec České republiky s chotí a ředitelka Českého centra. Program je bohatý a velmi zajímavý nejen pro mne. Znalec problémů emigrace dr. Jiří Diamant, lékař a klinický psycholog, byl zcela práv názvu své přednášky "Všechno je jinak". (Slavný výrok, který pronesl několik chvil před svou smrtí vážený pražský rabi.)

Další přednáška byla také zajímavá obsahem a pozoruhodná pro mnohé i tím, že ji proslovil pěknou češtinou holandský teolog dr. Peter Morée, který vyučuje na pražské univerzitě a již 15 let žije v Praze. Název "Mezi chrámem a krámem" skrýval problém postmoderní společnosti posedlé nakupováním a konzumní sekularizací české společnosti srovnával s Evropou.

Odpoledne začalo koncertem, hrál Jan Opšitoš na housle a Richard Wolfe na violu skladby méně známého J. V. Kalivody a madrigaly B. Martinů. Slovní doprovod J. Opšitoše byl milý a vtipný. Po krátkém vydechnutí jsem provedla naše krajany Prahou – městem mému srdci vedle Českého ráje nejmilejším, Kniha vedut "Malířské procházky" pana profesora Aleše Jiránka žijícího v zahraničí je i pozoruhodným dokumentem o povodni v r. 2002. Chtěla bych poděkovat manželům Pokorným za výběr z řady pohledů na Prahu a za technicky výbornou projekci na velké plátno.

Panelová diskuse byla velmi živá. Otázky, odpovědi, připomínky. Celé sympozium s přehledem konferovala a přednášející představila paní Věra Pokorná. Její obětavý a laskavý manžel Karel se nejen staral o fotografickou dokumentaci, ale ve Sborníku ke 20. výročí najdete jeho vtipný článek s názvem: "Dvacet sympozií a jejich odvrácená tvář". Symbolický byl i přípitek sklenkou českého sektu Bohemia vyráběného v Plzni. Kde jinde než v Čechách by někoho napadlo vyrábět sekt ve městě piva?

Sympozium skončilo, ať žije sympozium! Ale nepřidají-li se k dnešní hrstce – pěti – organizátorům, členům přípravného výboru, další, mohou snadno setkání skončit. Doufám za vás za všechny, že se na prosbu o spolupráci ozvete, moji milí krajané, a budete se dále scházet. Již římský filozof a řečník M. T. Cicero napsal: "Sine amicitia vitam esse mullam – Bez přátel nestojí život za nic."

Ještě mi dovolte zmínit se o Sborníku, který z příspěvků účastníků připravil organizační výbor, reprezentovaný Karlem a Věrou Pokorných. Sborník je vtipný, vybaven dokumentárními fotografiemi i drobnými ilustracemi v krásné grafické podobě.

Závěrem dovolte, abych poděkovala všem za laskavá a přátelská slova, manželům Pokorným za péči, kterou mi věnovali jak možností odpočinout si v jejich krásném domově po příjezdu a před odjezdem, tak vůbec za dlouholeté přátelství, i když se tak často nevidíme. Dále všem, kteří přiložili ruku k dílu, ať již výrobou chutného domácího pečiva, po němž se jen zaprášilo, nebo řadou dalších na první pohled malých, ale nezbytných prací, bez nichž by nebylo na vašem sympoziu tak mile. Držím palce do příštích let.

Vaše Jana Volfová, Praha

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012