Mandelinka měla výročí

9 2005 Dějiny česky
obálka čísla

Mandelinka bramborová

to je americký brouk

kdyby na něj hajný přišel

dal by si ho za klobouk

Díky straně a čest práci

brzy budou z nás žebráci

Strana ví, co má nám dáti

cenu jedna k padesáti

To jsem zazpívala v roce 1953 jako malá žačka ve škole na výzvu paní učitelky "děti, kdo zná nějakou hezkou písničku". Co z toho následovalo ani nebudu popisovat...

Mandelinka bramborová k nám byla údajně po válce importována americkými imperialisty. Před pětapadesáti lety, v červnu roku 1950 byla zahájena kampaň, v níž mandelinka hrála velkou roli. Svět byl rozdělen na hodný - komunistický a zlý - kapitalistický.

Zítra znamená včera, světlé zítřky, já jsem horník kdo je víc, rozoráme všechny meze, či socialismus a mír ubráníme, (i kdyby tu nezůstal kámen na kameni - dodatek lidové tvořivosti) byly některé z hesel tehdejší doby v Československu.

"Žravý brouk, který se svými vlastnostmi tolik podobá lidem, kteří jej u nás rozseli", psaly noviny a vysvětlovaly, že se k nám brouk dostal pomocí mraků a větrů západními imperialisty, jakož i pomocí jejich záškodnických agentů. Pracující lid i školní mládež byly povolány do boje proti mandelince.

Také jsme se školou jeli kamsi za Prahu na pole sbírat pruhovanou berušku do zavařovacích skleniček. Jestli jsem nějakou našla, si už nepamatuji, myslím, že ne.

Mandelinka skutečně pochází z Ameriky. Do Evropy připlula na obchodních lodích již v roce 1875. Rozšířila se nejprve kolem přístavů v Německu a postupně do řady zemí Evropy. Ve Francii v roce 1922 byl poprvé použit proti brouku chemický postřik.

Hitler po obsazení Československa, které bylo pro Německo mj. i dodavatelem potravin, nařídil tzv. hledací dny, kdy se lidé vypravili do polí brouka hledat. Jeho větší rozšíření u nás nastalo ale až po válce. To se komunistům hodilo k propagandě. Do boje proti "imperialistickému záškodnictví" byla zapojena i pohádková figurka Ferda Mravenec. Na stránkách Mateřídoušky, jediného dětského časopisu té doby - bojoval za šťastné zítřky, chodil na brigády, kritizoval buržoazní přežitky apod.

Toto může vyznívat úsměvně, ale listujeli dnes soudný člověk Dikobrazem z roku 1950 (kritický časopis pro dospělé), ztuhne mu krev žilách. Vedle karikatur imperialistů rozhazujícím u nás "americké brouky", totiž spatří vtipy na Miladu Horákovou. Po vykonstruovaném procesu byla popravena 27. června 1950, tedy den před zahájením mandelinkové kampaně. A jméno této statečné ženy bylo bez skrupulí použito i ve filmovém týdeníku natočeném podle pokynů stranických orgánů:

"Vypořádali jsme se s Horákovou, vypořádáme se i s mandelinkou - americkým broukem."

Podle článku v MFDnes (autorka Pavlína Formánková) a dle vlastních vzpomínek připravila

-st-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012