Benedikt Roezl - * 1824 v Horoměřicích, + 1885 v Praze

Český zahradník a cestovatel. Letos uplyne 180 let od jeho narození. Jeho osud je podobný osudům řady našich významných cestovatelů, kteří jsou dnes skoro zapomenuti, ačkoliv jejich neobyčejné příběhy by stály za literární, případně filmové ztvárnění. Ostatně jeho socha na konci Karlova náměstí vznikla díky kolosálnímu omylu pánů rádních Nového Města. Měla tam původně stát socha vynálezce lodního šroubu J. Ressla. Po něm nakonec pojmenovali aspoň ulici, ostatně ani osudy jeho vynálezů nebyly záviděníhodné.

Vraťme se k B. Roezlovi. Ač vyučen zahradníkem v Děčíně na panství rodiny Thunů, stal se skvělým botanikem Ve službě procestoval Moravu, Halič, Vídeň, aby nakonec zakotvil v Belgii, kde se nejen zdokonalil v umění zahradnickém, ale i v botanice a jazycích. Naučil se kromě češtiny a němčiny anglicky, francouzsky a holandsky. Vyzbrojen vědomostmi se v jednadvaceti letech vydal do Ameriky. Nikoliv proto, aby zbohatl, ale již v Evropě se zajímal o tropickou květenu, proto zamířil rovnou do Mexika. Ve Střední Americe pobýval dlouhých 27 let. Odtud posílal do Holandska řadu rostlin, z nichž mnohé byly naprostou novinkou. Jako většina cestovatelů z českých zemí pocházel ze skrovných poměrů, a proto mu nebyly lhostejné životní podmínky místních obyvatel - Indiánů. Zřídil plantáže zvláštního druhu místních kopřiv, z nichž se dalo získat textilní vlákno k dalšímu zpracování. Jím sestavený stroj na zpracování ho nešťastnou náhodou připravil o ruku. Nakrátko se vrátil do Evropy, ale záhy se vydal zpět, tentokrát se dvěma synovci. S nimi podnikl poslední, rok trvající výpravu do Mexika, Panamy, Peru a na Kubu. Do Prahy přivezli bohatou kořist v podobě objevených rostlin. Začalo se mu přezdívat "lovec orchidejí".

Po návratu do Prahy se do konce svého života živě zajímal o novinky z oboru zahradnictví a botaniky. Byl v písemném styku se zahraničními partnery. Řada rostlin, především orchidejí, nese přídomek "Roezli", právě proto, že byla objevena a popsána rodákem z Horoměřic. Pomník štíhlého muže v širáku na Karlově náměstí si osobnost jeho velikosti plně zaslouží. Škoda jen, že dnes málokdo něco ví o jeho dobrodružstvími a objevy naplněném životě. Věnujte mu proto, půjdete-li parkem okolo jeho sochy, tichou vzpomínku. Jana Volfová