ČSÚZ - univ. doc. JUDr. Jana AUERHANA - Připomínáme si 125. výročí narození zakladatele a prvního předsedy Československého ústavu zahraničního

9 2005 Ostatní česky
obálka čísla

Dne 2. září si připomínáme, že před 125 lety v roce 1880 se narodil Jan AUERHAN, veliký přítel krajanů, zakladatel Československého ústavu zahraničního a jeho první předseda od roku 1928 do roku 1939.

Jan Auerhan vystudoval právnickou fakultu Karlovy univerzity (1898-1906) a vedle právnického měl i národohospodářské vzdělání. Obojí ho předurčovalo k výkonu celoživotní profese, kterou byla jeho práce v Zemské statistické kanceláři Království Českého a později ve Státním úřadu statistickém ČSR. Měl však ještě druhý vážný zájem, který jej neomylně dovedl ke krajanům ve světě a k založení Československého ústavu zahraničního. Jeho životopisec RNDr. Josef Hůrský hledal počátky tohoto zájmu a zjistil, že zájem o Čechy v cizině probudil v něm jednak tatínek, když mu vyprávěl o životě českých kolonistů v Banátě, jednak četba Jiráskových "Skaláků", navršovaná později četbou českých zahraničních časopisů ("Samostatnost", "Čechoslovák", aj.). Jak uvádí Dr. Hůrský ve své práci "Univ. doc. Dr. Jan Auerhan, Život a dílo", již "V lednu 1902 publikuje sotva plnoletý Jan Auerhan v týdeníku "Vyšehrad" programovou stať o českém vystěhovalectví s návrhem na organizaci, jež by tento důležitý sociálně politický jev regulovala". Když se v srpnu 1906 v Praze konal v pořadí již desátý Sjezd zahraničních Čechů a Slováků, Auerhan se o něj určitě zajímal, protože byl již člověkem poučeným o problematice, která se na něm řešila, a to "zřídit v Praze středisko zahraničních spolků, které by vytvořilo most mezi krajany a domovem". Faktem je, že právě v roce 1906 se stal Jan Auerhan spolupracovníkem Národní rady české, která se již léta problémy péče o české zahraničí zabývala. V té době důležitým úkolem bylo zpracování adresáře zahraničních spolků a rozvoj kontaktů s nimi a s jejich představiteli, a Jan Auerhan se na tomto úkolu podílel. O tři roky později, když vycházela třetí verze adresáře, Auerhan již k němu píše praktický úvod a stal se tím pro krajany osobou kontaktní.

Předsedou Československého ústavu zahraničního se stala osoba nejpovolanější - JUDr. Jan AUERHAN. "Uskutečnilo se dávné přání mnoha upřímných vlastenců doma i za hranicemi, aby byla založena instituce, která by soustřeďovala péči o utužení, prohloubení a rozšíření styků mezi našimi krajany a vlastí a cílevědomě pomáhala řešit otázku našeho vystěhovalectví. Velký význam zahraničních krajanů se ukázal nejlépe ve válce. Již z vděčnosti za to, co tehdy naši krajané zahraniční pro nás vykonali, musíme si více všímati jejich života a potřeb". To jsou úvodní slova Prohlášení Československého ústavu zahraničního k české a slovenské veřejnosti doma i za hranicemi z ledna 1929.

V celém období let 1919-1928 se Jan Auerhan kromě otázek vedoucích k založení Československého ústavu zahraničního věnoval dalším návštěvám krajanů, poznávání jejich komunit a spolků, publikování aktuálních článků v čtvrtletníku "Naše zahraničí" i knižní publikaci. Napsal instruktivní přehled "Češi a Slováci za hranicemi", spolu s dr. Turčínem vydal pojednání "Demografie čsl. zahraničí" a usilovně pracoval na svém největším díle "Československá větev v Jugoslávii", které pak vyšlo v roce 1931. Rozpracováno měl další velké dílo "Česká a slovenská vesnice v zahraničí". Kromě toho jako univerzitní docent přednášel na Karlově univerzitě o českých a slovenských menšinách v zahraničí a ve skutečnosti tak vytvořil českou minoritologickou školu, v níž vychoval okruh žáků, kteří později působili jako pracovníci a členové Československého ústavu zahraničního. Největší jeho dílo je však sám Československý ústav zahraniční, jeho založení a existence. To zahrnuje rozběh činnosti a řízení po celých deset let (1928-1939). V jejich průběhu naplnil myšlenky v praxi, tříbil potřeby a možnosti péče a spolupráce s krajany a vychovával spolupracovníky a nejširší veřejnost vztahu k těm za hranicemi naší vlasti.

V roce 1939 s příchodem Protektorátu Čechy a Morava byl Československý ústav zahraniční zlikvidován mezi prvními čsl. národními a vlasteneckými institucemi. Výnos o zastavení činnosti a zabavení veškerého majetku podepsal osobně Karl Hermann Frank. Jan Auerhan se ještě na čas se svými spolupracovníky začlenil do méně exponované organizace s názvem Domovina zahraničních krajanů, ale i ta byla v červnu 1941 zakázána.

I v tomto složitém období se Jan Auerhan snažil pracovat skrytě dál a uklidit vše, co bylo v jeho osobním archivu a na jiných skrytých místech, do krajanského muzea. Bylo jím Náprstkovo muzeum v Praze. Tam byla již předtím uložena část archivu ČÚZ. Pak jako badatel Náprstkovo muzeum často navštěvoval a pokračoval v práci na rukopisu svého díla o české a slovenské vesnici v zahraničí. Naposledy Náprstkovo muzeum navštívil 25. dubna 1942. Pak se dostal pod dohled protektorátního četnictva a nakonec i gestapa. Dne 6. června 1942 byl ve vlně zatýkání ve spojitosti s atentátem na říšského protektora Reinharda Heydricha zatčen a po krátkém věznění na Pankráci byl dne 9. června 1942 na Kobyliské střelnici popraven. Dotlouklo srdce statečného člověka. "Padl ve službách národa!" je napsáno na pamětní desce v budově Zeměpisného ústavu v Praze v ulici Albertov.

-vebr-

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012