Antonín Bečvář -- astronom, který miloval mraky

    Letošního 10. června uplynulo 100 let od narození významného českého astronoma RNDr. Antonína Bečváře.
    Vystudoval klimatologii a astronomii na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V roce 1927 si postavil na zahradě rodinné zemědělské usedlosti v Brandýse nad Labem malou hvězdárnu, jež se stala záhy známým místem astronomického pozorování, kam se sjížděli tehdejší významní astronomové, a jako hydrometeorologická stanice slouží dodnes. V roce 1930 přijal Bečvář místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách. Na terase hotelu na Štrbském plese umístil mladý astronom svou druhou kupoli pro nebeská pozorování, odkud v roce 1942 zaznamenal novou kometu. Za 2. světové války zapůsobil na slovenskou vládu a inicioval výstavbu nové horské hvězdárny na Skalnatém plese v letech 1941 -- 43, která se stala jedinou vysokohorskou observatoří v tehdejším Československu a je jednou z nejvýše položených hvězdáren v Evropě. Právě na Skalnatém plese byl začátek Bečvářova světoznámého díla -- hvězdné atlasy. Se svými spolupracovníky dokončil v roce 1948 Atlas Coeli, v zahraničí zná mý jako Atlas of Heavens, jímž se stal skutečným fenoménem v oblasti hvězdné kartografie. V roce 1951 byl Antonín Bečvář, již světově uznávaný vědec, z observatoře na Skalnatém plese propuštěn. Vrátil se do Brandýsa nad Labem, aby zde opravil svou hvězdárničku a pokračoval v nebeském mapování, jež vyvrcholilo velkolepou trilogií hvězdných atlasů Eclipticalis (1958), Borealis (1962) a Australis (1964).
    Antonín Bečvář však na obloze nehledal jen hvězdy. Po celou dobu pobytu v Tatrách studoval a fotografoval mraky a výsledky publikoval v Atlasu horských mraků (1953). Byl náruživým turistou a ctitelem hor a také hrál na klavír a na housle.
    Snažil se popularizovat svůj milovaný vědní obor i mezi mládeží, napsal knihu pro děti První cesta ke hvězdám. Jeho další knihu, Zrcadlo kosmu, poslali komunisté hned po vydání do stoupy, protože už byl v té době v nemilosti. Přestože byl profesor Bečvář v Československu spíše pronásledován ve světě sloužily jeho atlasy jako pomůcka při pozorování oblohy. Širšímu publiku přednášel Bečvář v prvním pražském planetáriu na Náměstí Míru.
    10. ledna 1965 Antonín Bečvář, český astronom a významná osobnost světové hvězdné kartografie, v Brandýse nad Labem zemřel. Odešel tiše, ale jeho jméno zůstalo nad mraky, neboť je k uctění Bečvářova díla nese jedna kometa, planeta a kráter na měsíci.
    RNDr. Antonína Bečváře přibližuje exkluzivní monografie Štěpána Ivana Kováře Antonín Bečvář -- astronom, který miloval mraky, kterou vydalo Nakladatelství PhDr. Milana Nováka v Brandýse nad Labem.
    K vědeckému odkazu stého výročí narození svého absolventa se přihlásilo Gymnázium J. S. Machara v Brandýse nad Labem založením Přírodovědné společnosti dr. Antonína Bečváře. Jde o volné společenství učitelů, studentů a dalších zájemců s cílem popularizovat přírodní vědy a matematiku a vyhledávat a podporovat talentované studenty. (Kontakt: Královická 668, 250 01 Brandýs nad Labem.)