Gratias agit českým egyptologům

7-8 2005 Rozhovory česky
obálka čísla

Toto ocenění putuje z Prahy většinou do zahraničí, osobnostem českého původu (ale nejen), které se vynikajícím a zásadním způsobem dlouhodobě zasluhují o dobré jméno České republiky ve světě. Letos však jeden z oceněných týmů sídlí na domácí adrese v Celetné 20, v budově Univerzity Karlovy. 45 let již však čeští vědci působí i přímo v Egyptě. Ústav zde byl v založen v souvislosti s českou (tehdy československou) účastí na mezinárodní záchranné archeologické akci UNESCO v Nubii během budování Vysoké přehrady u Asuánu.

Čeští egyptologové svojí badatelskou, publicistickou, přednáškovou a jinou prací vědeckou i osvětovou proslavili tento obor české vědy ve světě. A to natolik, že lze skutečně říci, že se díky nim Česku dostává zvýšené prestiže. Proto udělení letošní Gratis agit 23. 6. právě jejich týmu dobře poslouží i ke zviditelnění ceny mezi domácí veřejností. Zaslouží si to všichni nositelé, minulí, letošní i ti budoucí.

Český egyptologický tým v Egyptě má v čele již po 30 let respektovanou osobnost prof. PhDr. Miroslava Vernera, Dr.Sc., který navazuje na vynikající práci svého předchůdce, neméně váženého vědce Prof. Zbyňka Žáby. Již od doby jeho vedení se počítají první výrazné úspěchy české egyptologie na mezinárodním poli, které nyní tým prof. Vernera bohatě zúročuje a rozvíjí.

Co říkáte na udělení Gratis agit svému týmu? Zeptala jsem se v pracovně v Celetné, od podlahy až po strop zaplněné knihami, profesora Vernera.

Vážím si jej velice. Ale čeho si vážím zejména, to je naše dlouhodobá vynikající spolupráce s Ministerstvem zahraničí. Právě díky ní máme nyní vytvořené velmi slušné podmínky pro naši činnost v Egyptě. Především prostřednictvím zastupitelského úřadu ČR v Káhiře, který nám poskytuje velkou podporou při vyřizování administrativy vzhledem k egyptským úřadům a naše druhé působiště, kde kromě Prahy pracujeme, je také umístěno právě v jeho areálu zastupitelského úřadu. Máme zde byty i pracovny.

Jaké je tedy vaše zázemí na místě? Z televizních záběrů známe většinou jen práci vašeho týmu v terénu spolu s místními dělníky. Kde se ale děje to ostatní?

Terénní pracoviště v Abúsíru je v bezprostřední blízkosti Káhiry. Proto do práce denně dojíždíme. Není to zase až tak příjemné cestování, Káhira je velmi zalidněná, s hustým provozem nejen aut, ale také lidí, velbloudů, ovcí, oslích povozů atp. v hlavních ulicích. Zpět se vracíme v pozdním odpoledni. Znovu musím ocenit bezpečné (to je ve zdejších podmínkách velmi důležité) a čisté zázemí v prostorách zastupitelského úřadu, kde máme svoji oázu klidu. Zde můžeme dobře načerpat síly k dalšímu, často nočnímu zpracování nových poznatků a nálezů ve zdejších pracovnách. Máme zde i malou fotolaboratoř, dnes je ale již kvůli digitalizaci fototechniky skoro přežitkem.

V terénu spolupracujeme s egyptským Inspektorátem památek v Sakkáře. Během standardního archeologického výzkumu se vedle stavebních památek objevují i drobnější nálezy mobilního rázu. Ty se odvážejí do centrálního skladu v Sakkáře, kde jsou restaurátorské dílny a jiná pracoviště. Některé nálezy lze restaurovat v průběhu výzkumu, na což také máme odborníky. Nic však nesmí opustit hranice Egypta. Součástí činnosti jsou i stavebně-rekonstrukční práce, průběžné restaurování, opravy a zajištění objevených stavebních památek, aby při skončení sezony, zpravidla v dubnu, bylo možné předat celou lokalitu odborně zabezpečenou. Já osobně bývám v Egyptě 1 – 2 měsíce zjara a stejně tak na podzim. Přes léto, kdy utichá ruch na univerzitě v Praze, máme pak čas k vlastnímu podrobnému zpracování nálezů a publikační práci.

A vaše poslední zajímavé objevy?

Na podzim jsme objevili v jižním Abúsíru unikátní skalní hrobku z 5. dynastie. Bohužel byla hodně poškozená zloději kamene. Majitelem byl zřejmě vysoce postavený úředník na faraónském dovře z těsné blízkosti panovníka, jak vyplývá z nápisů. V této oblasti se pohybujeme v prostoru honosných hrobek – jde o hřbitov významných osobností z doby 3. – 6. dynastie Starého Egypta. Kamenné stavby, mnohé bohatě zdobené reliéfy s nástěnnými malbami, vyžadují velkou péči restaurátorů.

V jižním Abúsíru jde o skutečně velmi významnou část naší koncese, ocitáme se v bezprostřední blízkosti sousedního výstavného královského hřbitova, který zde vznikl současně se založením nového sídelního města sjednoceného Egypta na počátku 1. dynastie. Jeho staroegyptský název byl Bílá zed´, později Mennofer, řecky Memfis.

Každý nález zde má mimořádnou historickou hodnotu. Tento prostor je však úzce spjatý nejen s počátky egyptské státnosti, ale také se závěrečnou etapou egyptských dějin. V Pozdní a ptolemaiovské době se zde rozkládaly významné náboženské a kultovní stavby, probíhalo tu uctívání posvátných zvířat – býků, sokolů a dalších. Jsou zde chrámy, rozsáhlé katakomby a pohřebiště těchto zvířat.

Na dalším místě naší koncese, v její západní části, jsme loni objevili další velmi zajímavé pohřebiště s šachtovými hroby. Jde o obrovské šachtové komplexy z přelomu 26. a 27. dynastie, z nichž jsme prozkoumali zatím několik hrobek. Zejména kancléře Udžahorresneta a správce královského statku Iufaa. Posledně jmenovaná byla naštěstí nevyloupená, o těchto objevech se i hodně psalo.

Poslední týden v červnu se v Praze konala již druhá mezinárodní egyptologická konference, jejíž jste hostiteli a organizátory…

Ano, týkala se právě nových objevů v oblasti Abúsíru a Sakkáry v letech 2000 - 2005. První konference tohoto typu se konala již v r. 2000 také u nás. Rádi bychom zachovali pětiletý cyklus. Záměrem je vždy sezvat do Prahy všechny vědecké týmy, které v tomto prostoru pracují, abychom se mohli společně seznámit s dosaženými výsledky výzkumu a projednat odborné problémy.

Jsem rád, že Praha je dnes skutečně jedním z významných egyptologických center, schází se zde vždy několik desítek egyptologů z celého světa. Existují i jiné konference či pravidelné kongresy egyptologů ve čtyřletých intervalech. Pražská akce je specifická a významná především tím, že řeší konkrétní problematiku jedné ze dvou nejprestižnějších archeologických oblastí Egypta, pyramidových polí.

Jaká je vůbec vaše spolupráce a vztahy se zahraničními týmy? Nechci předjímat, ale bohužel dnes korupce, závist či jiné nešvary zasahují často i do vědy.

Mohu říci, že spolupráce mezi jednotlivými týmy probíhá v přátelském prostředí a na solidní bázi. Je to dáno i tím, že podmínky jsou přísně definované egyptskými zákony a předpisy, které všichni respektují.

Můžete srovnat podmínky české egyptologie, v nichž pracovala řekněme před rokem 1990 a dnes?

Naše práce je trochu komplikovaná a specifická tím, že máme dvě pracoviště, v Praze a v Káhiře. Obecné podmínky v Egyptě se v poslední době příliš nemění, můžeme zde však díky politickým a hospodářským změnám u nás být ostatním zahraničním týmům rovnocennými partnery. Již za minulého režimu, jsme se však museli naučit pracovat v Egyptě v podmínkách tvrdé konkurence. Dnes je samozřejmé, že v různých soutěžích usilujeme o granty a výzkumné projekty – to je základ naší vědecké práce. Jenom zlým snem zůstala dříve povinná politická školení a jiné „brainwashingy“, které nám ubíraly čas a komplikovaly život.

Dnes se také dramaticky se však proměnila archeologická práce v terénu, ale i v univerzitním prostředí doma díky moderním archeologickým metodám s rozsáhlou aplikací přírodních věd do archeologického výzkumu a při zpracování dat. Využívání výpočetní techniky a speciálního softwaru ohromně zvyšuje produktivitu práce. Také publikace si díky tomu můžeme připravovat do tisku v podstatě sami.

A osobní otázka – můžete říci, kolik času asi věnujete které vaší činnosti? Výzkumu, publikování, přednášení či jiné?

Velmi těžko, můj čas mi splývá. Slévají se mi pracovní dny s dny volna a také jednotlivé činnosti lze někdy těžko oddělit. Nyní již bývám více v České republice, věnuji se hodně zpracovávání a publikaci objevovaných památek a získaných poznatků a rovněž také práci se studenty, a to i se zahraničními. Momentálně u nás egyptologii studují dva studenti z Egypta. Významnou součástí mé činnosti je i spolupráce se sdělovacími prostředky, našimi i zahraničními. Považuji za povinnost co nejvíc informovat o výsledcích naší práce, a to tím spíše, že o vše nové, co se děje v egyptologii a co se týká starého Egypta je v naší společnosti i v zahraničí mimořádný zájem. Pořádání výstav, spolupráce s filmovými týmy, televizí, novinami a časopisy aj. proto trvale věnujeme velkou pozornost. Děkuji za zajímavý rozhovor a přeji mnoho energie i štěstí k uskutečnění dalších významných objevů.

Na dokreslení rozhovoru přikládáme informace z Vídně:

Velmi užitečnou propagací práce českých egyptologů v zahraničí byla nedávná výstava fotografií v Českém centru ve Vídni. Obrovskému zájmu se těšily jak umělecké fotografie, které ukazovaly také něco z techniky práce archeologů, tak dvě doprovodné přednášky prof. Vernera. Zejména laická veřejnost je hodnotila jako nesmírně zajímavé a zároveň přilákaly i množství vědeckých kapacit a zájemců z okruhu Egyptologického ústavu ve Vídni a Egyptské ambasády. Výstavu i přednášky je možné uskutečnit i v jiných Českých centrech nebo institucích. Takovéto akce velmi pomáhají bořit zakořeněné představy mnoha konzervativních obyvatel Rakouska o Češích jako národu řemeslníků a služek. Ty doby jsou už dávno pryč, vzkazují nejen čeští egyptologové!

Martina Fialková

Vydavatelem Českého dialogu je Mezinárodní český klub

Informace o webu

jeja.cz 2012